Brno 14. května (ČTK) - Rozpad českých lesů hraničí podle lesnického odborníka a správce soukromých lesů na Pardubicku Aleše Erbera s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, řekl v rozhovoru s ČTK.
"Stále hrajeme o zásobu 200 až 300 milionů metrů krychlových smrkového dřeva. Jedná se o stovky miliard korun a závazky vůči pilám a dřevozpracujícímu průmyslu. Každoročně se zvyšuje podíl dřevostaveb a může se stát, že pro ně nebude materiál. Jedná se o ekologické stavby, které vážou uhlík, a tím přispívají v boji proti oteplování. Proto je potřeba ochránit lesy, které mají šanci odolat a plnit zároveň mimoprodukční funkce, jejichž význam pro společnost a krajinu exponenciálně roste," řekl Erber.
Nabízí řešení, jak postupovat. "Rozvolňovat husté porosty a ty případně i podsazovat, díky tomu pak nevznikají při těžbě souší holiny. Jsou to vyzkoušená adaptační opatření. Pokud se zavádějí včas, lze lesy zachránit nebo jim prodloužit život," řekl Erber.
Podle něj je také s ohledem na sucho a kolabující odbyt dříví naivní si myslet, že do tří let kůrovcová kalamita skončí, jak podle něj uvedli ministři zemědělství a životního prostředí Miroslav Toman (za ČSSD) a Richard Brabec (ANO).
Podle Erbera by měl vzniknout na úrovni vlády krizový štáb, jenž by řešil problém lesů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. "Jen ten může dělat zásadní opatření a ukládat je resortům jako priority," řekl.
Pro všechny majitele by mělo být prioritou včasné odstranění napadených stromů. Měly by probíhat adaptační těžby a sektor by měl být efektivně financovaný. "Vlastníci však kvůli nastavení dotací od ministerstva zemědělství těží souše, aby je měli zaevidované a sáhli si na dotaci. Tím zhoršují stav na trhu se dřívím, tvoří se velkoplošné holiny a snižují se funkce lesa," uvedl Erber.
Podle něj lze pořád zachránit horské a podhorské lesy v západní části republiky. Na tyto zásahy by se měly přesunout peníze a veškeré úsilí. "Nemalá část zdravého dřeva z těchto těžeb by se na několik let mohla uskladnit za pomoci kropení vodou, jak to dělají v Bavorsku. Uschlé lesy je lépe ponechat stát výměnou za finanční kompenzace od státu majitelům lesů. I uschlý les je totiž lesem. Část jich lze podrtit a biomasu ponechat na místě pro zlepšení půd. Skládky se znehodnoceným dřívím by se mohly spálit," navrhuje Erber. Problém je podle něj zacyklený. "Dokud se nevyřeší situace na trhu, jsme v pasti," míní Erber.
Veřejnost by podle něj měla dát vlastníkům společenskou objednávku, jaké lesy chce mít. "Zatím neexistuje, proto pěstují les hlavně kvůli produkci dřeva. Aby se pěstovaly pestré lesy plnící i mimoprodukční funkce, je zapotřebí, aby stát finančně kompenzoval péči o ekosystémové služby penězi na plochu a zároveň podle kritérií, která zohlední, jak se v lese hospodaří, jak se o něj kdo stará a jaký má přínos pro společnost. Jinak se motivace a myšlení majitelů nezmění," míní Erber.
Komentáře
http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_srzstationdyn.php?day_offset=0&seq=307415&x=13
Kdyby to nebylo vidět - prostě vláha v pravý čas a zima. Paráda.
děkuji za příspěvek typu "výstřik do tmy". Právě tyto výstřiky (popřípadě podobné pana Hrocha) jsou zde nejvíce plusovány, což spolu s mínusováním jiných, na které nestačí protiargumentace, výborně ilustruje úroveń řady zde diskutujících - nebo spíše nediskutujících.
Na co máme stát? No třeba na to, že díky přísným karanténním opatřením máme dnes na komplikace spojené s koronavirem cca 300 mrtvých, zatímco ty skvělé státy na Západ od nás, které dopřávají lidem tu úžasnou svobodu, jich mají v přepočtu na počet obyvatel o nulu víc.
Vám to připadá málo?
A pokud jde o lesnictví. Stát máme třeba na to, že budoucí lesní zákon nakáže pěstovat takovou strukturu lesů, že bude mnohem lépe garantovat potřeby společnosti, tzn. neumožní každému nýmandovi pod heslem "vždyť je to můj les a já si tady budu dělat, co chci", aby si někde na kopečku sázel smrčky do řad, za pár dekád s ními topil v kannech a někdo jiný po proudu měl pak při povodni kvůli tuposti takového majitele vyplavený pozemek.
Mně to opravdu málo nepřipadá. Asi jsem málo ultralevicový.
Už u vás zapršelo? Sazenice lesních dřevin milují, když můžou být sázeny do půdy provlhčené červnovým deštěm, která bez ohledu na tento fakt ve vedrech za pár dnů vyschne. Vždyť sázet v březnu do zimní vláhy, která vyschne nejdřív v půlce dubna, to je přece nuda, že? A co teprve na podzim!
To se ukazuje dosud. Naoko "perfektní" legislativa, které řeší vše - zalesnění, přenos reprodukčního materiálu, chemii, zvěř a škody zvěří včetně stavu zvěře, druhovou skladbu, CHS, typologii, HS, taxaci atd.
A v praxi to ku.va ale jaksi drhne. Do země se dává kdeco, hlavně zeleným nahoru. Zvěře přehršel. Škod taktéž. Poškození mladých a středních porostů zvěří katastrofální, ale to se ukáže až při těžbě.
Pestrá dřevinná skladba na začátku a na konci smrk s modřínem.
Nestabilní porosty, rostoucí % nahodilých těžeb.
Neskutečný rozdíl mezi přirozeným zastoupením smrku a současným. To malé snížení % je vydáváno managementem molochu LČR za obrovský úspěch.
Legislativu máme a pořád to není dobré. Kde jen udělali a dělají soudruzi chybu?
Ten člověk (majitel) pečlivě plochu vyčistil, umrlé smrky rozprodával a rozdal na palivo - a nasadil tam zase smrk. Čistý, nesmíšený smrk!
Zřejmě mi něco uniká. Nechci a priori tvrdit, že ten člověk je hlupák - ani ho osobně neznám. Ale může mi někdo vysvětlit, co se zřejmě tomu člověku, resp. "odborníkovi". který tam rozhodl, že po tom předčasně umrlém smrku nasází zase smrk, honilo v hlavě za pohnutky??
Čeho je to otázka? Nedostatku intelektu? Lenosti myslet? Pohodlnosti? Provokace? To kdybych věděl!
Stejné je to u Vlašimi - konkrétně nedaleko rehabilitačního ústavu Kladruby. Hektary vytěžených smrkovišť. Skládky plné vlákniny i snad ještě "kulatiny". Paseky příkladně zfrézované a na nich - světe div se, jako vojáci řady smrčků. A vzorně! Zeleným nahoru.
Chápu to. Nadmořská výška do 500m, tedy ideální stanoviště pro Picea Abies. Předpokládám, že všechny sazenice jsou "chlumní smrk". V podstatě ideální sadební materiál na toto stanoviště.
Navíc dle tvrzení dalšího odborníka je smrk plastická dřevina, takže v podstatě - není problém.
Bohužel, kára je tlačená od největších kapacit z LČR a MZe. Akademická obec je pro mě nepochopitelně v opozici.
Tenhle názor pana Erbra je ještě ta lepší varianta.
Roste podíl "majitelů" lesa jako spekulace s pozemky - pak je nasnadě, že nasází smrk, aby prodal "zajištěnou kulturu" o nic jiného nejde.
A státní menažeři nepěstují les taky pro "dřevo" , ale pro ročmí odměny - tedy zase, čím víc SM, méně výchovy a ideálně žádné mzdové náklady.
A pak dotace - kolik "farmářů" sadilo les pro příjem ze zalesnění nelesní půdy ? Co na tom, že se generace předků dřely, aby bylo co do huby a my tam teď zasadíme bezcennou SM plantáž ? Nebo Frantovo topoly. Stejně to byli fašisti a dobře, že jsme je vyhnali. Teď tam může žrát kůrovec, to je původní druh.
Dokad se les nebude pěstovat pro finanční profit, ale pro dotace, dřevo, odměny, může být zákon, jaký chce.
Ano, více nám takových, vzhůru do padesátých let! Ostatně už se tam zpět zase šineme, a ne zrovna pomalu.