Ing. Vladimírem Suchým, ředitelem provozního úseku a tiskovým mluvčím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.
Podpora pojištění z rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství
* Kolik bylo z kapitoly Ministerstva zemědělství vyčleněno celkem na programy pojištění v roce 2014 a kolik bude v roce 2015? Považuje tyto objemy za dostatečné?
V případě, že budeme vycházet z údajů o počtu žádostí přijatých Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF) a budeme brát v úvahu také údaje o propojištěnosti, lze říci, že je mezi zemědělci vysoké procento odpovědných hospodářů, což naznačuje i celková výše vyplacené podpory na pojištění v roce 2014, která činila 321 milionů korun (v roce 2013 to bylo 311 milionů. Objem alokovaných zdrojů v roce 2015 je pro programy zemědělského pojištění ve výši 350 milionů korun.
* Poslední uzavřený a vyhodnocený rok zemědělského pojištění, tedy pojištění plodin, hospodářských zvířat a pojištění lesních školek, je rok 2014. Jak toto období hodnotíte z hlediska počtu pojištěných ploch, počtu pojištěných zvířat, tedy propojištěnosti ve srovnání s předchozími roky?
S propojištěností hospodářských zvířat můžeme být spokojeni, jelikož se stabilně drží na 80 %. Tedy 80 % všech hospodářských zvířat v České republice je pojištěno. Propojištěnost v rostlinné výrobě v současné době dosahuje téměř 65 %. Zájem o pojištění se odráží také v počtu schválených žádostí o podporu, kdy v roce 2014 bylo celkem schváleno 6336 žádostí.
* Již několik let úspěšně fungují programy zemědělského pojištění PGRLF, které se mění podle cílení podpor do daného segmentu a množství finančních prostředků vyčleněných z rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství. Na kolik procent byla stanovena podpora na úhradu zaplaceného pojistného pro ostatní plodiny, speciální plodiny a hospodářská zvířata v roce 2014 v rámci programu Zemědělské pojištění?
Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a hospodářských zvířat byla v roce 2014 u speciálních plodin, mezi které počítáme například konzumní zeleninu či ovoce, ve výši 50 %, u ostatních plodin 18 % a u hospodářských zvířat 50 %. Změnou pravidel pro poskytování podpory pojištění od roku 2015 je příjemcům podpory garantována výše podpory, která činí u speciálních plodin a hospodářských zvířat 25–50 % a u ostatních plodin 10–50 %. Přesná výše bude stanovena až po ekonomickém vyhodnocení všech žádostí o podporu.
* V gesci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu je i Program poskytování finanční podpory pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin. Zájem školkařů o tento program je však stále nízký, co je příčinou?
Důvod, pro který je počet žadatelů nízký, neznáme. Mohu potvrdit, že nastavení podmínek pro žadatele nevybočuje ze standardů podmínek například u programu Podpory pojištění plodin.
* Kolik by měla činit dotace na uhrazené pojistné za pojištění lesních školek v roce 2015?
Výše podpory na pojištění produkce sadebního materiálu v lesních školkách v roce 2014 činila 30 %. Pro rok 2015 se předpokládá, že tato podpora bude zachována ve stávajícím rámci. Přesná výše však bude stanovena až po ekonomickém vyhodnocení všech žádostí o podporu.
* Nově je možné v letošním roce pojistit lesní porosty proti požáru a abiotickým vlivům. Jak k tomuto produktu přistupují vlastníci lesů? Kolik by měla činit dotace za pojištění lesních porostů v roce 2015?
Program podpory pojištění lesních porostů byl otevřen pro zájemce v srpnu letošního roku a je určen nejen pro vlastníky lesů, ale také pro nájemce lesů, kteří si sjednávají pojištění lesů proti požárům a jiným abiotickým činitelům, kdy nejvýznamnějšími riziky je požár a vichřice. Výše podpory pro rok 2015 bude stanovena až po ekonomickém vyhodnocení všech žádostí o podporu, přičemž bude činit maximálně 30 % prokazatelně uhrazených nákladů. Žádosti o poskytnutí podpory mohly být podávány do 30. října. Fond se snaží tento nový program podnikatelům představovat. Naší snahou je motivovat potenciální příjemce ke sjednávání pojistné ochrany lesů proti možným škodám.
* Počítá se s podporou pojištění prostřednictvím PGRLF také v roce 2016? Ministerstvo zemědělství oznámilo, že od roku 2016 má zemědělce chránit v případě sucha nebo dešťů v době sklizně nový Fond těžko pojistitelných rizik. Dotkne se tato novinka i dosavadních pravidel programů PGRLF pro oblast zemědělského pojištění?
Pro rok 2016 připravujeme od 1. ledna znovuotevření stávajících programů podpory pojištění, kdy se bude jednat o podporu zemědělského pojištění, pojištění produkce sadebního materiálu v lesních školkách a pojištění lesních porostů. Jelikož se v roce 2016 předpokládá otevření Fondu těžko pojistitelných rizik, který je podmíněn provázaností s podporou pojištění poskytovanou Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, dojde ke změně pravidel poskytování podpory pojištění, které se promítnou do pravidel poskytování podpor pro rok 2017. Novou podmínkou pro výplatu podpory pojištění bude účast žadatele ve Fondu těžko pojistitelných rizik.
O Fondu těžko pojistitelných rizik
* Letošní horký rok a s ním spojené sucho opět připomněly, jak nutné je založit Fond těžko pojistitelných rizik (Fond), z něhož by se financovaly ztráty zemědělců vzniklé kvůli extrémním klimatickým jevům, respektive těžko pojistitelným rizikům. Podle dřívějšího sdělení mluvčího Ministerstva zemědělství se měl do konce srpna projednat návrh materiálu, podle kterého by se měl Fond zřídit. Jak bude fungovat systém financování tohoto Fondu? Podle koncepce navržené před mnoha lety měli do fondu přispívat stát, pojišťovny a zemědělci. Co uvádí navržená koncepce?
Princip fungování Fondu těžko pojistitelných rizik spočívá v průběžném, plánovaném a každoročním naplňování Fondu ze strany zemědělských podnikatelů a státu a závazku státu Fond doplnit v případě vyčerpání všech finančních prostředků v něm alokovaných.
* Kolik budou do Fondu přispívat zemědělci a kolik stát?
Výše příspěvků zemědělských podnikatelů, kteří se do Fondu dobrovolně zapojí, bude fixní. Bude závislá na druhu pěstovaných komodit, průměrném výnosu dané komodity na hektar a velikosti obdělávané půdy uvedené v Jednotné žádosti podané u Státního zemědělského intervenčního fondu. Současný návrh počítá s příspěvkem zemědělce 150 korun za hektar orné půdy, chmelnic, zeleniny se závlahovým systémem, pícnin a luskovin. Dále se navrhuje 20 korun za hektar trvalého travního porostu či sadů. Příspěvek vinařů a pěstitelů zeleniny bez závlahového systému má činit 550 korun za hektar ročně. Pojistné by se mělo počítat z veškeré půdy, na které zemědělský podnikatel hospodaří. Výše vkladu státu z kapitoly Ministerstva zemědělství bude odpovídat výši ročních vkladů zemědělských podnikatelů do uvedeného systému, a to i v prvním roce jeho fungování. Odhaduje se, že v prvním roce existence Fondu, v roce 2016, vloží stát do Fondu 250 až 300 milionů korun. Mimořádný finanční příspěvek ze státního rozpočtu v případě, že dojde v daném roce k vyčerpání finančních prostředků Fondu těžko pojistitelných rizik, bude poskytnut až do výše součtu ročních vkladů zemědělských podnikatelů za poslední dva roky, které předcházejí vyčerpání finančních prostředků Fondu těžko pojistitelných rizik. Pro další roky platí, že vklady státu budou v poměru 1 : 1 ke vkladům zemědělských podnikatelů. Pro fungování uvedeného Fondu je nezbytné zajištění finančních prostředků i ze státního rozpočtu.
* Jako těžko pojistitelná rizika se nyní uvádí především sucho a deště při sklizni, jsou však i další. Jaká rizika se budou hradit z Fondu? Budou nějaké limity pro poskytnutí odškodnění z Fondu?
Předmětem podpory Fondu je poskytování státní podpory v případě vzniku ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy u těžko pojistitelných rizik, kterými se rozumí sucho nebo nadměrné srážky v období sklizně, které mají za následek u zemědělského podnikatele více než 30% snížení produkce komodity za daný rok ve srovnání s průměrnou roční produkcí za období předcházejících pěti let. Přitom sucho nebo nadměrné srážky musí být v katastru nebo katastrech, na kterých zemědělský podnikatel hospodaří, indikovány v té části vegetační sezóny, kdy mohly výše uvedený pokles způsobit. Takové podmínky budou indikovány Integrovaným systémem pro sledování rizik v zemědělství (www.intersucho. cz) nebo formálně uznány Českým hydrometeorologickým ústavem.
* Kdo bude pověřen ke sledování škod, jejich likvidaci ... Na základě čeho se bude poskytovat odškodnění?
V rámci uvedeného Fondu bude působit škodní komise jmenovaná ministrem zemědělství, která bude odpovídat za likvidaci škod na místě, kde škoda vznikla. Její činnost bude pro výplatu podpory z uvedeného Fondu stěžejní. Základem pro výpočet průměrných cen budou ceny zveřejněné Českým statistickým úřadem a účetní doklady každého účastníka. Činnost škodní komise bude upravena metodikou.
* Ministerstvo zemědělství již na začátku srpna naznačilo, že bude nutné změnit zákony, aby systém začal fungovat. O jaké zákony půjde?
Základní prvky fungování Fondu těžko pojistitelných rizik je nezbytné legislativně upravit zákonem, a to novelou § 2da zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, případně novelou zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech či například přípravou speciálního zákona, který bude upravovat pouze Fond těžko pojistitelných rizik.
* Nenarazí u Ministerstva financí požadavek na výdaj ve výši 250 až 300 mil. Kč ze státní kasy při předložní návrhu o financování Fondu?
Doufáme, že ne. Jde o nastavení dlouhodobého systému řízení rizik a krizí v zemědělství, který má předcházet poskytování ad hoc podpor.
* Bude Fond těžko pojistitelných rizik schvalovat Evropská komise? Kdy by mohl nový fond začít fungovat?
Otevření Fondu těžko pojistitelných rizik předpokládáme od roku 2016, po ukončení notifikačního procesu Evropskou komisí. Průměrná doba notifikace je šest měsíců, přičemž v roce 2015 byl program Zemědělec notifikován za tři měsíce.
* Co se stane v případě, že nastane výjimečná kalamita, která se dotkne i nepojištěných zemědělců, tedy těch, kteří do Fondu nepřispívají? Uhradí jim stát škody?
V případě, že škoda vznikne v důsledku nepříznivých klimatických jevů, uvedených v pravidlech pro fungování Fondu těžko pojistitelných rizik, a poškozený se rozhodl, že do uvedeného fondu nevstoupí, stát v takovém případě škodu neuhradí.
Evropská unie a pojištění zemědělských rizik
* Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství schválila Evropská komise s platností od ledna 2014. Kolik se z celkové notifikované částky 12,25 miliardy korun na období 2014 až 2020 už využilo?
Částka notifikovaná na Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který schválila Evropská komise od ledna 2014, nebyla dosud použita. V předchozích letech se postupovalo podle programů schválených Evropskou komisí speciálně pro konkrétní případy. Například v roce 2014 bylo na kompenzaci škod, způsobených povodněmi v roce 2013, vyplaceno v resortu zemědělství téměř 50 milionů korun.
* Jaké škody lze z rámcového programu kompenzovat?
V Rámcovém programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství jsou podporovány dva obecné záměry. V prvním záměru (A) jsou uvedeny škody způsobené přírodními pohromami (povodně, laviny, sesuvy půdy, vichřice, orkán, zemětřesení) a jiné mimořádné události (rozsáhlé požáry a průmyslové havárie). V druhém záměru (B) jsou označeny škody způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (silný déšť, sucho, přízemní mráz, mráz, led, krupobití, záplava). Uvedené škody mohou vzniknout na porostech pěstovaných rostlin, na hospodářských zvířatech, krmivech a stelivech, mechanizačních prostředcích, stavbách, lesích, v myslivosti, na zásobách v potravinářském průmyslu, technologiích a zařízeních v potravinářském průmyslu a na zemědělských pozemcích.
* Kdo může podat v takových případech žádost o dotaci?
Příjemcem podpory v záměru A může být zemědělský podnikatel, výrobce potravin, výrobce krmiv, organizace producentů, vlastník nebo nájemce lesa, fyzická nebo právnická osoba, která se soustavně zabývá pěstováním sadebního materiálu lesních dřevin určeného pro umělou obnovu lesa a zalesňování, popřípadě pro lesnické rekultivace, výsadbu lesních dřevin na zemědělskou půdu a ozeleňování krajiny, uživatel honitby, subjekt provozující rybníkářství, střední odborná a vysoká škola nebo výzkumný ústav se zaměřením na odvětví zemědělství, zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, lesního hospodářství, rybolovu a akvakultury. Příjemcem podpory v záměru B může být zemědělský podnikatel nebo organizace producentů, ve které je zemědělský podnikatel členem.
* Jistě existují nějaká omezení pro žadatele o podporu ...
Podporu lze poskytnout pouze výše jmenovaným subjektům, které zároveň splňují podmínky uvedené v příslušných zásadách poskytovatele. Podmínky zásad, na jejichž základě jsou podpory poskytovány, musí být v souladu s podmínkami stanovenými rámcovým programem.
* Kolik procent způsobilých nákladů je povoleno uhradit dotací v záměru A a B?
Hrubá míra podpory je pro záměr A až 100 % způsobilých ztrát. Hrubá míra podpory je pro záměr B až 80 % způsobilých ztrát. Celková výše podpory na jednoho příjemce nesmí přesáhnout výši vzniklé škody. Míra podpory je vyjádřena jako procento způsobilých nákladů. V jednotlivých letech se může lišit podle objemu schváleného rozpočtu a očekávaného počtu přijatých žádostí, nesmí však překročit maximální míry stanovené tímto rámcem. Podpora se poskytuje jako přímá nenávratná dotace.
