O praktických otázkách souvisejících s ochranou Soutoku Moravy a Dyje bude s reprezentanty Města Břeclav a okolních obcí v říjnu jednat náměstek ministra životního prostředí pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimír Dolejský. Debaty o tom, v jakém rozsahu legislativně ochránit toto cenné území pod Břeclaví, byly během léta předmětem několika setkání se starosty dotčených obcí, Jihomoravského kraje, ochranářů nebo zástupců Lesů ČR. V úvahu připadá varianta velkoplošné ochrany, tedy zřízení chráněné krajinné oblasti (CHKO), nebo síť maloplošných zvláště chráněných území.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Je nepochopitelné, že za těch 30 let už odsud dávno LČR nevypráskali bičem, to co tam předvádí je neomluvitelné.
Jenže to snáší zlatý vejce.
Zajímavý, že za Šumavský plantáže smrku se rve kde jaký "aktivista" a tady je ticho po pěšině.
Žádný kůrovec = žádný problém.
https://soutok.nature.cz/u/aopk.qda.cz/1564136180_L%C4%8CR_N%C3%A1vrh_ochrany_EVL_Soutok-Podlu%C5%BE%C3%AD__duben_2019.pdf
Nebýt Lichtensteinů / proti československá šlechta !! /
tak tam dnes roste samej nehodnotnej jasan, jilmy už stejně dávno uschly - a nic jinýho, než prachy za cenný sortimenty LZ Židlochovice nezajímá - stejně je to samá bažina a louka a bobr a komáři.
Dvě fakta - něco zaznělo i v tom odkazu:
1) Ti slavní Lichtensteini tam zavedli pařezinové lesy s neskutečným SEDMILETÝM(!) obmýtím už někdy v 15. století. Tomu říkám citliví hospodáři!
2) LČR demagogizuje (jako ostatně často, viz jejich fenomenální výsadby smrku někde ve 3.LVS v chlumní části Moravy ještě před nynějším velkým třeskem). Dub tam rostl a zcela přirozeně, lesy byly totiž na mnoha místech podstatně řidší, takže zmlazoval a dorůstal. A řidší byly proto, že podrost "udržovali v mezích" zubři a pratuři, kteří taky daleko raději spásali šťavnatý jasan nebo jilm, než tříslově hořký dub!
Čímž se kruh uzavírá. Logika je jednoduchá - a uplatňují ji stejně dobře LČR, Lichtensteini, lidoví myslivci i další "citliví hospodáři":
1) Nejdřív vytvořím problém
2) Pak znemožním komukoliv jinému, aby ho řešil
3) Pak ho "obětavě", jako jediný možný borec přinášející spásu, vyřeším já sám.
Po celé republice, ba po celé Evropě, dokládá existence typu jalovců, vstavačů a dalších světlomilných rostlin na lesních stanovištích, a naopak původnost například tisu opět na lesních stanovištích, že původní porosty (tedy přírodně blízké) byly nejen tmavé, jaké máme bezvýhradně dnes (vhodné pro tis), ale jinde také podstatně řidší, až parkové či lesostepní (vstavače, jalovec). Takto daleko ovšem hlubokomyslnost úvah pánů z LČR nesahá a nikdy nesahala.
Tohle mohlo mít celkem racionální opodstatnění - mám taky jasanovou pařezinu a cca po těch sedmi letech to má tak 10 cm průměr, tak akorát do kamen bez štípání. Ten jilm roste ještě rychleji, čili na otop tak akorát obmítí.
Zase tak úplně blbý nebyli.