ŠUMAVA Návrat chladnokrevných koní na Šumavu končí. Správa národního parku prodává slezské noriky, které za minulého vedení nakoupila kvůli práci v lese i propagaci. Nově už nechce koně vlastnit, ale najímat si je. Starostové obcí ukončení projektu kritizují – byla to podle nich vyhledávaná atrakce pro turisty.

Správa parku koupila loni v polovině roku šest párů koní. Pořízení koní, vybavení, vozy a úprava stájí vyšla na téměř 4,5 milionu korun. Ročně stojí provoz zhruba 2,5 milionu korun a výnos je půl milionu korun. Bývalé vedení parku v čele s Jiřím Mánkem ale od začátku přiznávalo, že projekt nebude ziskový.

„Správa parku také nemá svoje těžaře, své harvestory, své železné koně. Všechny tyto věci soutěží a práce koní v lese nemůže být výjimkou. Navíc, záchranu koňských plemen a jejich rozšiřování mají na starosti úplně jiné instituce než národní parky,” komentoval ukončení projektu současný ředitel parku Pavel Hubený. Ten hned po svém nástupu v polovině roku označil projekt chladnokrevných koní za ztrátový a „mrháním prostředků daňových poplatníků”. „Za tím si nadále stojím a jako řádný hospodář, který nakládá s veřejnými prostředky, si nemohu dovolit jimi plýtvat,” dodal Hubený.

Od letošního ledna do září stáli koně 1,9 milionu korun. „Přičemž byly dosaženy výnosy 400 tisíc korun,” popsal ekonomický náměstek správy parku Martin Roučka.

Kočí Jiří Dráb, který na Šumavě pracoval s vlastními koňmi Carmen a Ugandou, se proti kritice projektu ohradil a už na konci srpna ukončil svou práci s těmito koňmi na Modravě. „O efektivitě se nedá moc mluvit, když není vůle připravit pro koně práci. Zakázky byly většinou malého rozsahu. Koně na Šumavě byli ztrátoví kvůli chybným rozhodnutím konkrétních lidí,” prohlásil Dráb, který se z Modravy odstěhoval. Na internetu zveřejnil i svá kritická videa, kde popisuje, že na práci v lese dostával nejhorší možné lokality, správa parku zbytečně nakupovala pro koně dražší vybavení a plýtvala i při nákupu sena, které zplesnivělo a muselo se pořídit znovu.

Dráb tvrdí, že s koněm měl vytahovat například dřevo z mokřin, kde se zvíře bořilo až po břicho nebo kořen ocasu do porostu. „Odmítl jsem tam pracovat a práci pak dodělal železný kůň na pásech. Hajní posílali koně do mokřin a v krásném terénu nechávali práce vyvážecím soupravám,” uvedl ve svém videu Dráb.

Správa parku říká, že chce zastavit dotování projektu, a proto nově zavede, že koně pro práci v lese bude najímat. „My ale o práci koní v lesích zájem máme, dáme však přednost transparentní soutěži dodavatelských subjektů, kterým se budeme snažit vytvořit co nejlepší prostor pro jejich podnikání,” vysvětlil náměstek pro péči o lesní ekosystémy správy parku Jan Kozel.

Bývalý ředitel Jiří Mánek včera zopakoval, že projekt neměl být ziskový, ale naopak přinášet nadstavbu v podobě zachování tradičního řemesla, vzdělání nebo třeba práce pro místní obyvatele.

„K nákladům je třeba říct, že 1,5 milionu korun stály opravy vlastních stájí, o které se deset a více let nikdo nestaral. Dalších 1,5 milionu bylo vyplaceno kočím a pracovníkům, kteří se o koně starali. Za zbylý milion jsme nakoupili věci a služby potřebné pro koně,” prohlásil Mánek.