Věra HOFMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Víc než 3 miliony lidí. Takovou návštěvnost čekají během zimy horská střediska v Krkonoších. Lyžařská sezona se tam právě rozjela naplno. Pro ekonomiku regionu je to nejdůležitější období v roce, pro přírodu ale možná riziko, které by se nemuselo vyplatit podceňovat.
Václav SVOBODA, redaktor
--------------------
Na Černé hoře, ve Špindlerově Mlýně nebo třeba v Mladých Bukách už se svezli první lyžaři. Takhle bílý nástup zimy tu nebyl už roky. I tak ale museli vlekaři přírodě hodně pomáhat. Dá se ještě dneska provozovat takovejhle areál bez technickýho zasněžování?
Čeněk JÍLEK, ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn
--------------------
Není to téměř možný. Ta trvanlivost toho přírodního sněhu je tak slabá, že pokud to není promíchaný s technickým, tak v zásadě vůbec nevydrží.
Václav SVOBODA, redaktor
--------------------
Pohled na zelené stráně posledních zim provozovatele sjezdovek vyděsil. Trubky umělého zasněžování se dnes táhnou snad po každém kopci. Jen ve Špindlerově Mlýně investovali do umělého zasněžování za posledních pět let už čtvrt miliardy.
Marek PAULÍČEK, vedoucí provozu, Svatý Petr, Špindlerův Mlýn
--------------------
V těch troskách se ta voda smísí s tím vzduchem. Ta vrtule támhle pod tím motorem elektrickým to vlastně vystřeluje ven pod obrovským tlakem. Než to dolítne na zem, tak to zmrzne a je z toho vlastně mikrovločka sněhová.
Václav SVOBODA, redaktor
--------------------
Takovýhle kanon stojí přibližně milion korun. Tady ve Špindlerově Mlýně jich mají dohromady 50 a k tomu přes 200 tyčí. Za ideálních podmínek jsou schopni vysněžit všechny sjezdovky během sedmi dnů. Jenže podle některých odborníků by se člověk přírodě do její práce příliš plést neměl. Na rizika umělého zasněžování upozorňuje například profesor Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity.
Jaroslav VRBA, hydrobiolog, České Budějovice
--------------------
Ten umělý sníh je trvanlivější, je zhutnělý, takže dlouho odtává, jo a to je zejména v horských polohách potom velký problém, protože vlastně ta zima se tam uměle prodlužuje, vlastně to jaro nastupuje později.
Petr HYNEK, ředitel Skiresortu Černá hora-Pec
--------------------
My si jednoznačně uvědomujeme, že jsme na území národního parku, ale na druhé straně se snažíme hledat konsensus pro to území. Sjezdovky na území národního parku zaobírají cca 1 % ploch národního parku, navíc jsou většinou situovány ve třetí zóně nebo v ochranném pásmu toho národního parku.
Václav SVOBODA, redaktor
--------------------
O samotné potěšení lyžařů jde ale vlastně až v druhé řadě. Se sněhem hlavně přichází do jinak chudých horských oblastí práce a ze studií vyplývá, že na každou korunu, kterou lyžaři utratí v areálu, připadá dalších sedm, které utratí za jiné služby v regionu.
osoba
--------------------
Nealko pivo a klasiku nebo nebo ovocný?
Petr HYNEK, ředitel Skiresortu Černá hora-Pec
--------------------
Na horách, v horském prostředí ty lidi mohou pracovat opravdu jenom v cestovním ruchu a ten lyžařský areál je motorem toho cestovního ruchu pro ten celý region.
Václav SVOBODA, redaktor
--------------------
Od hlídačů parkovišť, přes vlekaře, až třeba po pokojské. Podle statistik dávají v zimě česká horská střediska práci 40 tisícovkám lidí.
Martin ZAVŘEL, instruktor lyžování, Černá hora
--------------------
Je tu ta možnost i stabilní práce, že v podstatě já se pohybuju i na těch jinejch horách, hory mě živí celej rok, ale tady je nějakej, nějaká ta jistota a sem se vždycky vracím.
Václav SVOBODA, redaktor
--------------------
Na druhou stranu ale bývá v zimě v Krkonoších trochu těsno. Třeba jenom do Špindlerova Mlýna přijede denně lyžovat v průměru 15 tisíc lidí. Sami provozovatelé areálu cítí, že o moc víc zimních návštěvníků už nejvyšší české hory neunesou, a tak se dá čekat, že nové sjezdovky tu budou přibývat spíš jenom výjimečně.
Petr HYNEK, ředitel Skiresortu Černá hora-Pec
--------------------
Pokud by přibyla ve středisku nějaká další sjezdovka, určitě to je příjemné, ale z hlediska dlouhodobého rozvoje toho regionu není to nic zásadního. Tu budoucnost vidíme v tom ty areály propojit tak, aby se ten celý region sdružil a vystupoval jako jeden celek.
Václav SVOBODA, redaktor
--------------------
Najít rovnováhu mezi zájmy přírody a potřebami lidí, kteří v ní žijí, není vždycky snadné. Někdy více, někde méně úspěšně se o to v Krkonoších snaží už 54 let. Václav Svoboda, Česká televize.
Věra HOFMANOVÁ, moderátorka
--------------------
A ve spojení jsme teď s Radkem Drahným, mluvčím Správy Krkonošského národního parku. Dobrý den. Pane Drahný, Krkonošský národní park je jedním z nejnavštěvovanějších v Evropě. Kvalifikované odhady uvádějí 5 až 6 milionů návštěvníků ročně. Je takové množství lidí podle vás z pohledu ochrany přírody ještě únosné nebo kde je hranice, která by se už neměla překročit?
Radek DRAHNÝ, mluvčí Správy KRNAP
--------------------
My si myslíme, že to je už poměrně vysoká hranice, přes kterou bychom asi jít neměli. Samozřejmě záleží to na regionu. Celý region Krkonoš je z valné většiny z cestovního ruchu a to množství návštěvníků tomu odpovídá. Na druhou stranu sezonnost, která tady byla v minulosti, to znamená vysoká sezona kolem Nového roku, v lednu, v únoru, a potom v letních prázdninách, se postupně dlouhodobou snahou jak správy parku, tak zdejších obcí a potažmo svazku krkonošských měst a obcí daří rozprostřít, aby lidé nejezdili pouze v tyto vrcholné měsíce, ale aby také jezdili v jiné části roku, na jaře, na podzim a objevovali nejenom léto a zimu, ale i ostatní části roku.
Věra HOFMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme na prahu nové zimní sezony. Má podle vás toto období nějaká specifika? Podle čeho se například posuzuje žádost o zřízení nové sjezdovky?
Radek DRAHNÝ, mluvčí Správy KRNAP
--------------------
No, zima má ta specifika, že hory nejsou tak dobře dostupné jako v létě. Přesto, že máme v Krkonoších téměř 800 kilometrů značených turistických cest, tak v zimě mnohé z nich nejsou prošlápnuté, to znamená, že nelákají většinu turistů. Ale na druhou stranu musím zdůraznit, že třeba projekty jako Krkonoše - lyžařský, běžecký ráj, kdy svazek měst a obcí udržuje upravené tratě pro běžkaře, tak nám poměrně pomáhá koncentrovat návštěvníky v zimním období na tyto pěkně upravené tratě a nechodí potom volným terénem a tím pádem i zvěř má daleko víc klidu v tom zimním období. Co se týká nových sjezdových tratích, když existuje záměr na zbudování nové tratě, tak ta logicky musí být v souladu se zonací národního parku, protože takovéto projekty není možné plánovat v první a druhé zóně, kde jsou ty podmínky ochrany přírody nejpřísnější. Vždy je potřeba, existuje-li jakýkoliv záměr na zbudování nové sjezdovky, kontaktovat orgány, které se k tomu musí vyjadřovat, správa národního parku je možná v našem regionu tím nejdůležitějším, a dopředu zjistit, jestli taková sjezdovka v daném místě vůbec má šanci na vznik.
Věra HOFMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Vloni bylo v první zóně Krkonošského národního parku 1,5 milionu návštěvníků. Snažíte se rozprostřít ty lidi v Krkonoších také do jiných míst, například propagovat níže položené turistické cíle?
Radek DRAHNÝ, mluvčí Správy KRNAP
--------------------
Ano, to je naše dlouhodobá snaha. Je pochopitelné, že většina návštěvníků v Krkonoších zná Sněžku, zná pramen Labe, a když sem přijedou, tak to jsou místa, která chtějí vidět. Nicméně takto uvažuje většina lidí a díky tomu jsou ty hřebenové, ale přitom zároveň nejkřehčejší a nejvzácnější partie Krkonoš, mají vysokou návštěvnost. Proto se snažíme už řadu let ve spolupráci právě se svazkem měst a obcí propagovat lokality, které jsou krásné, jsou zapomenuté, neobjevené množství návštěvníků a jsou v nižších částech hor, které z hlediska ochrany přírody jsou mnohem lepší a jsou to místa, která opravdu zavánějí tou typickou krkonošskou divočinou.
