Místo smrků a buků nastupuje kvůli změně klimatu éra dubu a odolnějších smíšených porostů. Tomáš Vrška z Mendelovy univerzity v Brně v rozhovoru pro iROZHLAS.cz popisuje konec tradičního pěstování smrkových monokultur, které se dostávají do „infarktového stavu“. První díl rozhovoru analyzuje příčiny kalamity i hrozbu jejího návratu.
Kůrovcová kalamita změnila české lesy i české lesníky. Od nového roku přestala platit v souvislosti s kalamitou zavedená opatření a současně vstoupila v platnost velká novela lesního zákona – nejzásadnější změna za třicet let.
Poučili jsme se z kalamity? Jak budou vypadat české lesy po kůrovci – budou podobnější pralesům, odolnější, ale méně vlídné pro houbaře? Můžeme čekat další vlnu kůrovce? A pokud ano, kde udeří tentokrát?
Ve dvoudílném rozhovoru se vydáváme do lesa s Tomášem Vrškou, ředitelem univerzitního lesního podniku, který dlouhodobě prosazuje přírodě blízké hospodaření a jako expert se podílel na novele lesního zákona.
Celý rozhovor najdete zde.
Komentáře
Jak já to vidím v našich smrkovejch končinách - s bukem tady nikdo neumí zacházet, navíc je ze sadby prach mizernej / sází se tu 40 let / - takže každej vidí, že je to naprostej provar a lepší sežranej smrk, jak silná buková vláknina / po těch 40 letech maj buky i 50 cm průměr a jádro kam se podíváš /.
Takže jo, smrk pro neumětela je lepší jak nic.
Ále, blbost.
Ve světě nejpoužívanější stavební a paletové dříví je borovice. Páč jí je nejvíc a je nejlevnější.
Smrk má to plus, že nemodrá, takže ti kdo mají o pár šušňů víc jak v Pákistánu, si koupí smrk.
To je vše.
Daleko lepší je cedr, modřín, douglaska nebo jedlovce, ale na to našinec nemá vatu.