Vydávání restitučního majetku církvím je u konce. Státní pozemkový úřad i Lesy ČR vyřídily naprostou většinu církevních žádostí. Hlavně katolické církvi vydaly 133 tisíc hektarů lesů a 36 tisíc hektarů polí a luk. Z řádů, diecézí a kapitul se díky restitucím stali největší vlastníci půdy v Česku.
Nejvíc bylo vráceno olomouckému arcibiskupství. Diecéze získala na Hané i v dalších částech Moravy skoro 1400 hektarů polí, a hlavně v Jeseníkách přes 41 tisíců hektarů lesů.
Pro srovnání: miliardář Radovan Vítek vlastní okolo 20 tisíc hektarů půdy, Agrofert (Andrej Babiš ho převedl do svěřenského fondu) přes 15 tisíc hektarů nebo syn Karla Schwarzenberga Jan skoro devět tisíc hektarů lesních a zemědělských pozemků.
Největším vlastníkem je stále stát, drží 148 tisíc hektarů půdy, z čehož je část blokována pro restituce a velké liniové stavby. Lesy ČR mají 1,34 miliónu hektarů lesů a Vojenské lesy a statky hospodaří na 126 tisících hektarů lesa.
Hospodaří v lesích
Olomoucká diecéze před časem založila s. r. o. Arcibiskupské lesy a statky, která hospodaří nejen na biskupských pozemcích, ale i např. v lesích Metropolitní kapituly sv. Václava v Olomouci. Ta získala zpět 400 hektarů polí a 3114 hektarů lesů.
Na hospodaření v lesích se vrhla i ostravsko-opavská diecéze, která má 24 tisíc hektarů lesů hlavně v Beskydech.
K velkým vlastníkům se řadí i pražské arcibiskupství. Tomu bylo vráceno 12 tisíc hektarů lesů a přes jedenáct set hektarů polí. Velký majetek získaly také pražské kapituly. Např. Metropolitní kapitula u sv. Víta disponuje 919 hektary polí a skoro pěti tisíci hektary lesů.
Vyšehradská kapitula sv. Petra a Pavla může pronajímat přes šest set hektarů polí a stejné množství lesů.
Děkan kapituly Michal Němeček Právu řekl, že výnos z pachtovného dávají hlavně do oprav řady památek, které také získali zpět. „Naložili jsme s ním podle možností, na náklady spojené s obnovou státem zničeného majetku však zdaleka nestačí," dodal Němeček.
Bohaté diecéze přispívají chudým
Podle biskupského sekretáře Stanislava Přibyla sice některé subjekty dostaly zpět hodně a některé nic, ale nehromadí majetek a peníze. Všichni musí přispívat do celkového rozpočtu biskupství. „Kapituly svými výnosy živí celou diecézi, podle toho, jak zavelí biskup," řekl Právu Přibyl.
Ne všechny diecéze získaly velké majetky, např. historicky mladá biskupství, jako je brněnské nebo plzeňské, nedostala skoro nic. Církev proto vytvořila tzv. solidární fond, do kterého bohatší diecéze přispívají a chudší z něj mohou čerpat na své projekty.
Podle Přibyla nejde bohatství přepočítávat pouze na hektary a peníze. „Např. brněnská diecéze není nejbohatší, ale má nejvíce lidí ze všech. A ti přispívají a pomáhají. Nakonec lidský kapitál je nejdůležitější," dodal sekretář. Nejbohatšími církevními subjekty se – v přepočtu na počet členů – staly některé řády a kláštery, které mají vždy jen několik desítek členů. Např. křižovníci s červenou hvězdou se stali majiteli 2700 hektarů lesů a 800 velice lukrativních hektarů hlavně v Praze a okolí. Premonstráti ze strahovského kláštera hospodaří na skoro šesti tisících hektarech lesa a skoro 1400 hektarech polí. Cisterciáci z Vyššího Brodu dostali zpět 3310 hektarů lesů. O velký lesní majetek se soudí ještě němečtí rytíři, ti by chtěli získat 13 tisíc a broumovští benediktini zase šest tisíc hektarů lesů.
Babiš: V divadle ČSSD nepokračuji
Církevní restituce jako politické téma ale nekončí. Ve Sněmovně je totiž většina poslanců proto, aby byly finanční náhrady zdaněny. Do druhého čtení se již dostal návrh komunistů.
Za minulé vlády na průběh hlavně soudních sporů dohlížel vládní výbor, který vznikl na popud soc. demokratů a každého čtvrt roku zveřejňoval zprávu o stavu vydávání majetku a o soudních přích. Od voleb ale přestal zasedat.
Podle předsedy vlády v demisi Andreje Babiše (ANO) je zbytečné udržovat v chodu něco, co nikdy moc nefungovalo. „Bylo to jen divadlo ČSSD, aby to vypadalo, že plní svoje hlavní předvolební heslo. Proč bych v tom pokračoval? My říkáme, že chceme restituční náhradu zdanit, protože byla předražená o 54 miliard korun," řekl Právu Babiš.
Stát dosud čelí víc než dvěma tisícům církevních žalob. Ve hře je ještě přes 20 tisíc hektarů lesů a tisíce hektarů polí.
Za nevydaný majetek se přitom stát zavázal zaplatit 16 církvím a náboženským společnostem 59 miliard korun v třiceti ročních splátkách. Tato částka je úročena o inflaci a podle odhadů se vyšplhá ke stovce miliard. Navíc církve dostávají do roku 2030 státní dotace na činnost, dnes činí okolo 1,3 miliardy korun a každým rokem se snižují o pět procent.
