Lucie BOTOROVÁ, moderátorka
Kůrovcová kalamita je na vrcholu. Letošní těžba dřeva bude podle lesníků rekordní. Šíření brouka zpomalil chladný a deštivý květen. V těchto dnech se mu ale opět daří. Napadá už i stromy v přírodních rezervacích, tam tomu ale ochránci přírody nechávají volný průběh.
Marek SLAVÍK, redaktor
Suché smrky a pod nimi mladé rostoucí buky, v Národní přírodní rezervaci Mionší s kůrovcemnebojují. Příroda i podle ochránců pomůže sama. Navíc podle nich nemá brouk v pralese ideální podmínky.
Tomáš MYSLIKOVJAN, odborný rada Správy CHKO Beskydy
V podstatě tady nemá čím se živit, protože smrky tady jsou, ale jen vtroušeně.
Marek SLAVÍK, redaktor
V Mionší roste převážně buk, objevují se tady také jedle nebo javory. Prales tak tvoří jakousi představu toho, jak by to do budoucna mohlo vypadat i v jiných lesích.
Tomáš MYSLIKOVJAN, odborný rada Správy CHKO Beskydy
Odráží ty negativní vlivy, takže se dovede vyrovnat les se suchem, s větrnou kalamitou, z ohrožení sněhem. Výsledkem je poměrně velice stabilní ekosystém.
Marek SLAVÍK, redaktor
Dostatek vlhkosti. Další z výhod smíšeného lesa.
Tomáš MYSLIKOVJAN, odborný rada Správy CHKO Beskydy
Já, když si tady sáhnu do toho tlejícího bukového listí, tak vím, že je krásně vlhké. Listí se postupně rozpadá a obohacuje humus, ten zadržuje největší množství vody.
Marek SLAVÍK, redaktor
Právě její nedostatek a vysoké teploty v posledních letech jsou hlavní příčinou masivního šíření kůrovce. Mezi nejpostiženější oblasti patří kromě Beskyd také oblast Nízkého Jeseníku.
Pavel LIPINA, klimatolog ČHMÚ
Hodně těch srážek těch letních spadne ve dvou, ve třech epizodách, to znamená, ta voda, polovina té vody bez užitku odteče.
Oldřich GAJDUŠEK, lesní správce, Lesy ČR
Teď jsme na kalamitní holině, která měří zhruba pět hektarů.
Marek SLAVÍK, redaktor
I tady už ji lesníci osázeli pestřejší skladbou dřevin. Za posledních třicet let snížili procento smrků v českých lesích ze 70 na 50 %. Na území Moravskoslezského kraje pak tvoří podíl 44 % všech dřevin.
Oldřich GAJDUŠEK, lesní správce, Lesy ČR
V dnešní době využíváme ke zmlazení všechno, co nám les nabízí, včetně jeřábu, břízy a ostatních dřevin, čili snažíme se co nejvíce ten les rozvrstvit jak výškově, tak i dřevinama a tím pádem vytváříme odolnější porosty, které budou lépe snášet jakékoliv kalamitní situace.
Marek SLAVÍK, redaktor
To smrky kromě lýkožrouta smrkového nyní ohrožuje další druh kůrovce - lýkožrout severský.
Oldřich GAJDUŠEK, lesní správce, Lesy ČR
Těžko se vyhledává. Osidluje spíš korunové části smrku, a boj s ním je poměrně složitější než s tím naším lýkožroutem smrkovým.
Marek SLAVÍK, redaktor
Teď lesníci doufají, že jim pomůže v boji s kůrovcem sama příroda a začne pršet. Podle meteorologů ale sucho bude pokračovat. I v dalších 4 týdnech by mělo spadnout podprůměrné množství srážek. Marek Slavík, Česká televize.
Kůrovcová kalamita je na vrcholu. Letošní těžba dřeva bude podle lesníků rekordní. Šíření brouka zpomalil chladný a deštivý květen. V těchto dnech se mu ale opět daří. Napadá už i stromy v přírodních rezervacích, tam tomu ale ochránci přírody nechávají volný průběh.
Marek SLAVÍK, redaktor
Suché smrky a pod nimi mladé rostoucí buky, v Národní přírodní rezervaci Mionší s kůrovcemnebojují. Příroda i podle ochránců pomůže sama. Navíc podle nich nemá brouk v pralese ideální podmínky.
Tomáš MYSLIKOVJAN, odborný rada Správy CHKO Beskydy
V podstatě tady nemá čím se živit, protože smrky tady jsou, ale jen vtroušeně.
Marek SLAVÍK, redaktor
V Mionší roste převážně buk, objevují se tady také jedle nebo javory. Prales tak tvoří jakousi představu toho, jak by to do budoucna mohlo vypadat i v jiných lesích.
Tomáš MYSLIKOVJAN, odborný rada Správy CHKO Beskydy
Odráží ty negativní vlivy, takže se dovede vyrovnat les se suchem, s větrnou kalamitou, z ohrožení sněhem. Výsledkem je poměrně velice stabilní ekosystém.
Marek SLAVÍK, redaktor
Dostatek vlhkosti. Další z výhod smíšeného lesa.
Tomáš MYSLIKOVJAN, odborný rada Správy CHKO Beskydy
Já, když si tady sáhnu do toho tlejícího bukového listí, tak vím, že je krásně vlhké. Listí se postupně rozpadá a obohacuje humus, ten zadržuje největší množství vody.
Marek SLAVÍK, redaktor
Právě její nedostatek a vysoké teploty v posledních letech jsou hlavní příčinou masivního šíření kůrovce. Mezi nejpostiženější oblasti patří kromě Beskyd také oblast Nízkého Jeseníku.
Pavel LIPINA, klimatolog ČHMÚ
Hodně těch srážek těch letních spadne ve dvou, ve třech epizodách, to znamená, ta voda, polovina té vody bez užitku odteče.
Oldřich GAJDUŠEK, lesní správce, Lesy ČR
Teď jsme na kalamitní holině, která měří zhruba pět hektarů.
Marek SLAVÍK, redaktor
I tady už ji lesníci osázeli pestřejší skladbou dřevin. Za posledních třicet let snížili procento smrků v českých lesích ze 70 na 50 %. Na území Moravskoslezského kraje pak tvoří podíl 44 % všech dřevin.
Oldřich GAJDUŠEK, lesní správce, Lesy ČR
V dnešní době využíváme ke zmlazení všechno, co nám les nabízí, včetně jeřábu, břízy a ostatních dřevin, čili snažíme se co nejvíce ten les rozvrstvit jak výškově, tak i dřevinama a tím pádem vytváříme odolnější porosty, které budou lépe snášet jakékoliv kalamitní situace.
Marek SLAVÍK, redaktor
To smrky kromě lýkožrouta smrkového nyní ohrožuje další druh kůrovce - lýkožrout severský.
Oldřich GAJDUŠEK, lesní správce, Lesy ČR
Těžko se vyhledává. Osidluje spíš korunové části smrku, a boj s ním je poměrně složitější než s tím naším lýkožroutem smrkovým.
Marek SLAVÍK, redaktor
Teď lesníci doufají, že jim pomůže v boji s kůrovcem sama příroda a začne pršet. Podle meteorologů ale sucho bude pokračovat. I v dalších 4 týdnech by mělo spadnout podprůměrné množství srážek. Marek Slavík, Česká televize.
