moderátor

Filipe, je v republice více takových řek jako Odra, kde se vlastně hromadí ta dřevní hmota?

Filip ŠÁLEK, vodař Správy CHKO Poodří

No moc jich není, ale samozřejmě jsou. Jedná se většinou vždycky o neupravené úseky vodních toků, většinou ve zvláště chráněných územích, tady se vlastně nacházíme na Odře v CHKO Poodří. Potom další taková zajímavá oblast, co se týká toho říčního dřeva, akumulace, tak je na Moravě, v CHKO Litovelském Pomoraví. Další taková oblast je Národní park Podyjí, třeba v Čechách je to horní tok Lužnice. Můžeme třeba zmínit i Ploučnici, to je takový drobnější vodní tok. A samozřejmě jsou to pak přítoky těch významnějších toků, kde v podstatě není problém s tou zástavbou,  kde není třeba nějakým způsobem zasahovat do těch vodních toků.

moderátor

My tady stojíme na takovém vzrostlém kmeni, který spadl do vody, nicméně neodplul, zůstal tady. Co se stane s takovým stromem, když se převrátí do Odry?

Ivan BARTOŠ, krajinář Správy CHKO Poodří

Je to asi 150letý doubek, který spadl před 3 lety při jarní povodni do koryta. Spadl kolmo, voda si ho otočila a on se potom zapíchl těmi větvemi a zůstal trčet v korytě. No, a potom v závěru povodně tady usadili líny v těch vírech, které byly za těmi větvemi a už ho obsadila vegetace. S tím stromem už nic nehne.

moderátor

Určitě přijdou nějaké povodně. Zůstane?

Ivan BARTOŠ, krajinář Správy CHKO Poodří

Zůstane určitě. Hnilobné procesy odstraňují dubové dřevo pomalu a ta část co je pod vodou, co je lépe konzervovaná, ta tu může vydržet i tisíce let.

Tomáš SKOKAN, Povodí Odry s.p.

Samozřejmě dřevo v toku je přirozená záležitost, pakliže ovšem dojde ke kumulaci toho dříví, v určitých místech může dojít prostě k zatarasení toku a k vybřežení vody. My jako správci toku máme ze zákona povinnost starat se o vodní toky, uvolňovat průtoční profil, aby byl zajištěn odtok vody při povodních. Dřevo v řece se snažíme preventivně odstraňovat v místech, kde hrozí riziko nějakého zátarasu nebo nasměrování toku na infrastrukturu apod.

Filip ŠÁLEK, vodař Správy CHKO Poodří

Je potřeba si uvědomit, že ani v CHKO není ta řeka zcela neupravená, jsou úseky v podstatě, kde je koryto se zástavbou nebo s hrázemi rybníků, tak je třeba tam nějak zasahovat. Odra je v CHKO v délce 60 km, v délce asi 44 km je tok neupravený. Takže tam je ten prostor pro přirozené procesy.

Tomáš SKOKAN, Povodí Odry s.p.

Vzhledem k bezprostřední blízkosti nad tou upravenou částí řeky Odry i v tomto prostoru jsme po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny provedli zásah a odstranili jsme stromy, které hrozily uvolněním a zatarasením toku na tom mostním profilu. Samozřejmě i tady vidíme množství dřeva, které zůstalo jakoby  v toku, takže odstraňujeme doopravdy ty stromy, které hrozí vznikem zátarasu z té nejbližší části. Bylo domluveno asi kilometrová část úseku  od mostu Polanka, v Polance, že bude proveden zásah správce toku. Není v silách zbavit tok dřeva, není to ani smyslem ani zájmem správce toku. Takže to dřevo tu je i po zásazích správce toku.

Filip ŠÁLEK, vodař Správy CHKO Poodří

Momentálně se nacházíme se na upraveném úseku Pustějovského potoka. A Pustějovský potok je pravostranným přítokem Odry. Tato hrázka, když jsme ji objevili poprvé 3 měsíce zpátky, tak byla ještě tak o necelý metr nižší. A teď vidíme, že ten bobr si zarovnal tu hrázku v úplně k úrovni terénu. A protože se bavíme o říčním dřevu, tak tady je ukázka toho, že i to dřevo, které je součástí těch břehových porostů, které se potom stává součástí toku,  může vlastně takovýmto způsobem jak kdyby vzdouvat vodu ve formě té bobří hrázky. To říční dřevo v tom toku plní funkci morfologickou a geologickou. Morfologická funkce je důležitá pro to, protože pomáhá utvářet korytotvornou činnosti toho daného toku. Když si uvědomíme, že ten kmen třeba leží ve vodě, tak brání proudu, zvyšuje drsnost koryta. Na některém místě ten proud kolem toho kmenu může být rychlejší, tam dochází k vyplavování sedimentů ze dna,  vzniká tam taková velká tůň. Naopak ten materiál, který je z té tůně vynesený navrch, tak za tím kmenem,  kde je proudový stín, tak naopak ten sediment se tam ukládá, vzniká tam štěrková lavice. Samozřejmě potom ten kmen na druhou stranu může třeba, když se přirazí ke dřevu, tak může fungovat jako stabilizační prvek. Takové to odstranění potom toho dřeva v rámci zase údržby toho koryta je kontraproduktivní,  protože naopak když ho odstraníme, tak zase uvolníme vlastně tu erozi toho břehu.

Ivan BARTOŠ, krajinář Správy CHKO Poodří

Zkoušel jsem, jak je to staré dřevo a taky trochu, co je to za strom. Odsud jsou nálezy staré přes 3 000 let. Tak to stáří, to mám od kolegů z Mendelovy univerzity, kteří tu prováděli výzkum právě stáří těch subfosilních kmenů, a vlastně dá se určit úplně přesně, jak starý je který ten kus dřeva, a nejen ten, co se válí v řece, ale i ten, co je součástí nějakého starého opevnění a nebo třeba i starého nábytku.

Filip ŠÁLEK, vodař Správy CHKO Poodří

Čím větší je pestrost stanovišť a těch břehů, vlastně někde máme kolmý břeh, někde sesutý, někde máme štěrkovou lavici, někde písčitou, někde máme zase bahnitý sediment. Tyhle ty struktury jsou důležité velice pro ryby, protože samozřejmě některé ryby potřebují pro tření substrát štěrkový, některé písčitý. Naopak ty větve, které jsou ve vodním toku, tak samozřejmě působí jako úkryt. Na těch kmenech jsou různé organismy, bakterie, které kmen obalují, slouží jako potrava zase dalším organismům, které jsou zase potravou třeba pro ty ryby.

Tomáš SKOKAN, Povodí Odry s.p.

Já se dokážu se těšit i z těch vodních staveb, jako já prostě vnímám tok jako komplex. To zase zní prostě, jako kdybych se nekochal přírodou. Já se samozřejmě přírodou dokážu pokochat jako nebo líbí se mi přirozený vodní tok, ale nevím, jak bych vám to popsal, co tady jako vnímám. Pro mne je to prostě otázka zkušeností, které tady na tom toku vlastně, co ta řeka, jak se vyvíjí, takže já se furt na to dívám skoro profesionálně, a nebo pracovně.

Ivan BARTOŠ, krajinář Správy CHKO Poodří

Stojíme nedaleko Petřvaldíku, na místě, kde se asi dříve stýkala Bílovka s Odrou. Pravidelně uspořádané kmeny to je vlastně výsledek nějaké dávné místní lokální katastrofy, která vyvrátila asi řadu topolů v měkkém luhu a zároveň je v nějakém rameni je takhle uložila. Leží na štěrkovém podkladu a nad tím podkladem je dva, dva a půl metru hlíny. To znamená, že to bylo někdy kolem 14. století, kdy tady vrcholila zemědělská kolonizace a začaly splachy hlíny. Možná to souvisí i s tím, že právě ta jakási přívalová povodeň, co je povalila, že už byla způsobena právě činností nebo spolu /nesrozumitelné/ ti první zemědělci - odlesnění. Když je to topol, měkké dřevo, tak leží v mokrém prostředí, kdy ty rozkladné procesy, které by probíhaly, kdyby ležel venku v lese, tak by probíhaly kratší dobu, v té vodě nebo pod vodou vydrží mnohem déle. Je to taková ukázka, že to dřevo může ležet ve vodě několik set let, aniž by někam plulo a bouralo mosty.