Příspěvek se zaměřuje na regionální využívání dendromasy pro výrobu tepla se zaměřením na Lesní hospodářství. V úvodu jsou stručně charakterizována základní východiska se zaměřením na lesní podnik a podporu jeho samofinancování, dále jsou podrobně rozebrány hlavní limitující faktory bioenergetických projektů, tvorba ekonomické rozvahy v předinvestiční fázi projektu a možnosti získání investičních dotací včetně související legislativy, zmíněny jsou i nepřímé celospolečenské efekty. Dále příspěvek poukazuje na některé problematické momenty, mající vliv na rozvoj regionálních projektů a trhu s lesní biomasou.

Úvod

Základním ekonomickým principem lesního hospodářství je samofinancování, které nelze dlouhodobě zabezpečovat pouze tržbami z prodeje dříví. Úvahy o tom, že tržby z dříví dokáží pokrýt veškeré budoucí potřeby lesního hospodářství, jsou iluzí. Moderní lesní hospodářství musí zvažovat využívání veškerých možných způsobů doplňkové činnosti tj. přidruženou lesní těžbu a výrobu. Mimo tradičních způsobů přidružené lesní těžby a přidružené lesní výroby lze uvažovat i o nových možnostech navýšení výnosů z lesa. Jednou z takových možností (impulzů) je využívání energetické biomasy. Jedná se o projekty generující dlouhodobé regionální příjmy, podporu venkova jako hlavního dodavatele energie z biomasy, zvýšení přímé i sekundární zaměstnanosti na venkově, zvýšení nabídky energetické biomasy na domácím trhu. Využíváním místních zdrojů k výrobě tepelné energie nedochází k odlivu finančních prostředků mimo region. Provozování obecních výtopen na bázi biomasy je jednou z možností pro vlastníky lesa. Nejde tedy jen o prodej těžebních zbytků, případně o výrobu energetické štěpky, ale o prodej tepla koncovým odběratelům. Síla regionálních projektů vlastníků lesa spočívá i mimo výše uvedené, ve snížení dopravních vzdáleností paliva a ve vlastnictví suroviny na výrobu paliva (těžební odpad), čímž lze zabezpečit dlouhodobost a vyrovnanost fungování projektu a pořízení speciálních technologií na soustřeďování, zpracování a dopravu paliva.

Limitující faktory regionálních projektů

1. pilíř: ZDROJE DENDROMASY

Základní otázkou je dostupnost materiálu. Palivová základna je podmínkou fungujícího zdroje tepla. Je nutné provést bilanční průzkumy dostupnosti biomasy ve vztahu k energetickému zdroji (topeništi) tj. zejména předpokládaný výkon zdroje, doba provozu a spotřeba při různých provozních režimech (léto, zima). Jako významný stabilizační prvek lze považovat zajištění dostatečného přísunu materiálu - paliva. V tomto případě jde o značnou výhodu lesního podniku, neboť vlastní primární zdroj suroviny. Je možné část paliva dlouhodobě nasmlouvat i s dalšími subjekty - okolní lesní majetky, pilařské provozy, ... .

Důležitý parametr je kvalita biomasy. Hlavní kriterium je vlhkost a čistota. Ve smlouvách tepláren se nejčastěji objevují stran jakosti štěpky požadavky na výhřevnost 7,5 - 19 MJ/kg, max. obsah popele - 0,6 %, max. obsah vody 53 %, max. obsah síry 0,4 %, zrnitost - max. rozměr 0 - 40 mm (max. velikost v jednom rozměru 50 mm). Dostupnost zdrojů - některé oblasti se již dnes potýkají s nedostatkem zdrojů z důvodů přílišné poptávky a jinde vlastníci lesů nenacházejí dostatečné informace, jak efektivně „mobilizovat”. Častým jevem vzniklým nekonvenčním řízením v ČR je problematická dostupnost energetického zdroje v regionu z důvodu „skupování” materiálu silnějšími subjekty, vzdálenými desítky km, jejichž provozy jsou nastaveny na spotřebu značného množství materiálu, často ne zcela efektivně využívaného. Dá se tedy s trochou nadsázky hovořit o „kanibalizmu”. Tato skutečnost v mnoha lokalitách brání výstavbě menších, regionálních zdrojů s vysokou efektivností využívání energetické suroviny a s efektem snížení dopravní vzdálenosti. Dochází také k absurdním situacím, kdy se budují energetické zdroje, které nemají zajištěnou dostatečnou zdrojovou bázi. Řešením této situace může být aktivní zapojení regionů do energetiky, vytvoření modelu optimálního a konsenzuálního přístupu k energetické výrobě. Obnovitelné zdroje a podmínky pro jejich efektivní výstavbu potřebují být posuzovány komplexně, na základě všech dostupných údajů o zdrojích a vlivech na ŽP. Tak bude zabezpečena energetická efektivita, bezpečnost a samostatnost regionů. Zdroje lesní biomasy (dendromasy):  větve a nezužitkované vršky stromů ze soustředěných těžeb (zejména mýtních)  přístupná dřevní hmota z vhodných probírek nevyužitelná pro výrobu sortimentů surového dříví  přístupná dřevní hmota z rozčleňování porostů  lesní zbytky z pařezů a kořenů

Výhody dendromasy před fosilními palivy:  vyrovnanost bilance CO2  minimální emise  snadná biologická odbouratelnost  stálá dostupnost  snadná skladovatelnost  energetická stabilita v porovnání s jinými OZE

2. pilíř: ENERGETICKÝ ZDROJ - TOPENIŠTĚ

Volba energetického zdroje mimo jiné závisí na požadovaném tepelném výkonu. Je zapotřebí sestavit roční průběh zatížení zařízení. Je zřejmé, že požadavky na výkon zdroje budou během roku značně rozdílné. U zdrojů využívajících k hoření dendromasu je omezená možnost regulace výkonu - jde o optimální provozní parametry, kdy dochází k optimálnímu spalování materiálu (na rozdíl od zdroje př. s palivem plyn, kdy je možná plynulá regulace od minimálního po maximální výkon). Řešení v případě dendromasy je ve stavebnicovém uspořádání topenišť, tj. výstavba energetických zdrojů s více topeništi rozdílných výkonů, což umožňuje regulovatelnost výkonu během sezóny a případný nouzový provoz v případě poruchy. Další hledisko volby zdroje je účinnost, stupeň automatizace provozu, životnost, emise, ... .

3. pilíř: TEPELNÉ SÍTĚ

Velikost teplovodní sítě je dána rozptylem odběratelů a jejich celkovou spotřebou tepla. V současnosti se využívají předizolovaná PE-potrubí, jejichž výhodou je ohebnost. Pro systémy vyšších výkonů se využívají systémy předizolovaného ocelového potrubí. Náklady na vybudování sítě představují obrovské investiční náklady. Řešení v obcích s příliš rozptýlenou zástavbou je problematické a neobejde se bez dotací. Vzdálená místa s malou spotřebou je lépe ze zásobování vypustit. Určitou alternativou jsou lokální kotelny, určené k vytápění objektů v blízkém okolí, k výrobě tepla pro sušení vlhkých materiálů nebo jiným technologickým účelům v místě nebo poblíž místa výroby tepla. Z těchto důvodů tato technologie nepotřebuje nebo jen omezeně potřebuje rozvodné sítě, proto jsou investiční náklady oproti CZT menší. Investiční náklady do CZT se pohybují v širokých mezích. Jejich výše je dána jednak velikostí zdroje, tzn. investičními náklady kotle, které rostou s rostoucím výkonem zařízení, ale také velikostí teplovodní sítě, která je dána rozptylem odběratelů, jejich celkovou spotřebou tepla a provedením sítě. Náklady na vybudování sítě představují velmi vysoké náklady z celkových investičních nákladů. Možné úspory lze dosáhnout instalací kotle na biomasu do stávající (existující) kotelny (př. výměna za kotel na fosilní paliva) a využití existující rozvodné sítě. Tab. 1: Vliv účinnosti soustavy na konečné množství využité energie spotřebiteli

Z grafického znázornění teplárenské soustavy je patrné, že při účinnosti kotle 75 %, účinnosti rozvodů tepla 95 % a účinnosti topného zařízení u konečného spotřebitele 90 % dojde z energetické hodnoty paliva 100 GJ na vstupu k využití 64,10 GJ konečným spotřebitelem. V tabulce vedle grafu je popsána podobná situace s účinností modelového zařízení - tedy aby zákazník získal 100 GJ energie, musí být v prvním systému s 97 % účinností spáleno palivo v objemu odpovídajícím energetické hodnotě 103 GJ, v druhém případě modelového zařízení s účinností 64,1 % musí být spáleno palivo v objemu odpovídajícím energetické hodnotě 156 GJ.

Tab. č. 2: Vliv účinnosti soustavy na koncovou cenu energie      Palivo     Cena Kč/t     Výhřevnost MJ/kg     Účinnost celého systému %     Spotřeba paliva kg/GJ     Cena tepla z celého systému Kč/GJ     Rozdíl Kč/GJ

Štěpka           1 100                8,8       97        117       129       -

Štěpka           1 100                8,8       73        156       171       42

Štěpka           1 100                8,8       64,1      177       195       66

4. pilíř: ODBĚRNÁ MÍSTA

Na počátku rozhodování o provozování tepelného zdroje musí nutně investor provést audit (zmapování) všech spotřebitelů energie, jejich roční a sezonní spotřeby energie, jejich současné dodavatele energie a ceny, za jaké mají energii k dispozici. Je logické, že námi nabízená cena tepla nemůže být vyšší než současné ceny v daném regionu. Cena tepla musí odpovídat řešené lokalitě a charakteru odběratelů tepla s ohledem na konkurenční varianty zásobování teplem. Musíme odběratele přesvědčit, aby se nám do soustavy připojili. Důležité v této souvislosti je také vysvětlit veřejnosti zažitý mýtus o tom, že co je „zelené” nebo bio je drahé.

Připojení objektů probíhá pomocí domovních předávacích stanic. Spotřeba na bytovou jednotku se v ČR pohybuje v rozmezí 30 - 50 GJ/rok, u rodinných domů v rozmezí 80 - 120 (150) GJ/rok. Cena tepelné energie je regulována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a stanovuje se dle ekonomicky oprávněných nákladů (z účetnictví) + přiměřený zisk + DPH.

Tab. č. 3: Cena tepelné energie pro konečné spotřebitele v roce 2010 s uvedením množství dodané tepelné energie, počtu cenových lokalit a počtu dodavatelů - zdroj ERÚ       Cena tepelné energie    Množství tepelné energie    Cenové lokality    Dodavatelé

Kč / GJ           GJ        %         Počet               %         Počet               %

Do 200           146 210            0,2       4          0,3       4          0,3

200 - 250        112 463            0,2       13        0,9       10        0,7

250 - 300        1 433 926         2,3       29        1,9       21        1,4

300 - 350        2 492 381         3,9       41        2,8       30        2,0

350 - 400        5 119 822         8,1       101       6,8       67        4,5

400 - 450        5 890 638         9,3       179       11,8      98        6,6

450 - 500        22 211 170        35,2      278       18,7      155       10,4

500 - 550        8 73 3094         13,8      305       20,5      176       11,8

550 - 600        8 440 062         13,4      255       17,1      172       11,6

600 - 650        6 719 586         10,6      160       10,8      119       8,0

650 - 700        1 297 057         2,1       65        4,4       45        3,0

700 - 750        422 826            0,7       25        1,7       24        1,6

750 - 800        78 584              0,1       15        1,0       11        0,7

Nad 800          50 417              0,1       21        1,4       18        1,2

Průměr

491,73            63148236          100,00              1488     100,00              950       100,00

Hlavní ekonomické parametry

A) Přímé:  Cena paliva  Dopravní vzdálenost paliva  Technologie topeniště  Cena  Účinnost  Rozvody tepla  Cena  Ztráty při rozvodu  Možnosti dotace  Dlouhodobost projektu

B) Nepřímé:  Ekologické výhody  Zaměstnanost  Energetická nezávislost regionu PŘÍPRAVA PROJEKTŮ KOTELEN - PALIVO NA BÁZI DŘEVA

Investice do bioenergetických projektů mohou dosahovat značných finančních hodnot, a proto je nutné provést podrobnou ekonomickou analýzu zamýšleného investičního záměru. Životnost investice a její ekonomické efekty jsou u jednotlivých projektů různé, obecně lze uvažovat životnost v řádu desítek let, proto je nutné brát v úvahu předpokládaný vývoj faktorů ovlivňujících ekonomickou rozvahu. Proces investování lze rozdělit do 3 základních fází:   1. předinvestiční fáze   2. investiční (realizační) fáze - postupná realizace projektu   3. provozní (uživatelská) fáze 1. Předinvestiční fáze

Pro předinvestiční fázi je nutno mít mnoho přesných informací a vyžaduje nejen propočet nákladů na investici do zařízení, ale zároveň nákladů spojených s provozem. Tato část je z hlediska úspěchu projektu klíčová, jelikož se v ní činí zásadní rozhodnutí, která mohou rozhodovat o úspěchu či neúspěchu celého projektu.

Předinvestiční fáze se dělí do dílčích etap:  identifikace investiční příležitosti - studie příležitostí  předběžný výběr a definování projektu - studie proveditelnosti  podrobné formulování projektu   hodnocení projektu a rozhodnutí o jeho přijetí Struktura investiční   technicko - ekonomické studie

Studie je zaměřena na definování podmínek budoucí realizace a provozu projektu:  Analýza trhu a marketingová strategie - tržní příležitosti a rizika  Technicko-ekonomické parametry projektu - jmenovitý výkon zařízení,   technologie a budovy, energetická a materiálová náročnost provozu  Umístění projektu  Materiálové vstupy a energie  Lidské zdroje  Organizace a řízení provozu  Finančně-ekonomická analýza a hodnocení  Analýza rizika  Plán realizací Ekonomické hodnocení investice

Tato část je pro rozhodnutí o realizaci projektu nejdůležitější.

Využívají se metody:   Cash flow - stěžejní nástroj pro posuzování investičních záměrů  Prostá návratnost investice  Čistá současná hodnota - nejpřesnější metoda hodnocení investic  Index rentability  Vnitřní výnosové procento  Průměrné roční náklady  Diskontované náklady  Průměrná výnosovost Investiční náklady (výdaje) projektu - náklady na   pozemky, výdaje za technologii, výdaje na stavební část, výdaje na pomocné a   obslužné provozy, náklady na nehmotný majetek, služby, rezerva, ...   Provozní náklady - mzdy, údržba, ...   Lze stanovit jako procento z investičních nákladů.   Spotřební náklady - palivové náklady, energie a další suroviny (voda,   mazivo, chemikálie,...). Často se uvažují jako součást provozních nákladů.   Ostatní náklady - režijní náklady (administrativní výdaje, poplatky,   nájem, pojištění, daně, ...).

INVESTIČNÍ DOTACE – MOŽNOSTI

Algoritmus výběru vhodného dotačního programu je znázorněn graficky (obr. č. 2) a je zřejmé, že možnost čerpání dotací závisí na právní formě podnikání (provozování) zdroje. Jiné možnosti má podnikatelský subjekt a jiné obec. Dále se možnosti liší pro podnikatelské subjekty v zemědělství a v ostatních oborech a dle velikosti podniku. U obce se liší možnosti dle počtu obyvatel.

Lze tedy čerpat z: A) Operační program podnikání a inovace (OPPI) - EKO – ENERGIE  Prioritní osa 3 - Efektivní energie, správce programu Ministerstvo   průmyslu a obchodu, zprostředkující subjekt CzechInvest B) Program rozvoje venkova (PRV) - výroba tepla z OZE, OSA III.  podopatření 1. 2. - pouze pro mikropodniky podnikající v zemědělské   výrobě, výstavba a modernizace kotelen a výtopen na biomasu C) PRV,OSA III., podopatření 1. 1. Diverzifikace činností nezemědělské   povahy, ne mikropodniky, fyz. a právnické osoby podnikající minimálně 2 roky v   zem. výrobě

D) PRV, OSA III, podop. 2. 1. 2. Občanské vybavení a služby - pro obce do   500 obyvatel, nová výstavba, rozvody, vytápění E) Operační program životní prostředí (OPŽP), prioritní OSA III. -   Udržitelné využívání zdrojů energie, výstavba nových zařízení a rekonstrukce   stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE Podpory výroby energie z OZE Zákony  Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů   energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)  Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií a související předpisy  Zákon 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů  Zákon 458/2000 Sb., energetický zákon a související předpisy  Zákon 695/2004 Sb.,o podmínkách obchodování s povolenkami na emise   skleníkových plynů a související předpisy  Zákon 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti  Zákon 586/1992 Sb., o dani z příjmů   Vyhláška Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) č. 475/2005 Sb.,   kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání   obnovitelných zdrojů  Vyhláška Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) č. 482/2005 Sb.,   o stanovení druhů, způsobů a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z   biomasy  Vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství   elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje  Vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách   tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých   dalších ustanovení energetického zákona  Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., obsah územní energetické koncepce  Nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech na poskytování dotací

Praxe v současné době potvrzuje stále převládající jev, že podpora OZE je spíše směrována mimo prvovýrobu. Lesního hospodářství se to týká velmi citelně, protože ceny v prvovýrobě jsou ovlivněny pokřivenými cenami od konečných odběratelů, protože k nim plynou podpory a je pouze na jejich zvážení, jaký podíl pustí do prvovýroby. Výrobci energie profitují na zelených bonusech, a tím se vytváří situace, kdy jsou výrobci biomasy nuceni k nízkým výkupním cenám, které v některých případech sotva pokryjí výrobní náklady. Prvovýroba přitom musí stát na tržních principech, což je velmi problematické.

Perspektivě celého oboru by určitě napomohlo nastavení dlouhodobě platného legislativního rámce včetně daňové a dotační politiky a emisních limitů pro všechny zúčastněné strany- biomasa je jistě jeden z perspektivních zdrojů energie v ČR a z toho pohledu by si zasloužila dlouhodobé nastavení spravedlivých tržních pravidel.

Závěr

Příspěvek je převážně zaměřen na základní orientaci v problematice regionálního využívání dendromasy pro výrobu tepla a jako nový impuls k navýšení výnosů z lesa. Cílem je navést na nový moderní pohled na přidruženou lesní výrobu, ukázat možnost doplňkové činnosti a napomoci tak zajistit bezproblémové samofinancování lesních majetků. Jedná se o velmi náročný obor, jak po stránce mezioborových znalostí, tak po stránce financování projektů. Základem každého projektu je kvalitně zpracovaný podnikatelský záměr v předinvestiční fázi projektu. Kvalitně a profesionálně sestavený Business plán se znalostí mezioborové problematiky je zárukou funkčnosti projektu. Jde o projekty generující dlouhodobé příjmy. Vždyť vlastníky prvotní suroviny pro výrobu štěpky jsou právě vlastníci lesa a je na nich, jak s touto palivovou základnou naloží. Biomasa je jediný obnovitelný zdroj, který průběžně dorůstá. Současným i budoucím cílem lesnických odborníků musí být bezpečné využívání potenciálu lesních zdrojů. Topné kontejnery společnosti Hargassner - snadné řešení regionálního využívání biomasy

Topné kontejnery jsou ideální kombinace řešení topení a skladovacího prostoru. Podle požadavku zákazníka mohou být topné kontejnery dodány v jednopatrové, dvoupatrové nebo třípatrové variantě. Zákazník ocení především příznivé cenově-stavební možnosti, úsporu místa, zjednodušení přestupu na biomasu a velkou variabilitu výkonů zvolených kotlů (25 - 200 (400)kW), jejich automatizaci a důmyslný (patentovaný) plnící systém. Řešení je ideální pro veřejné budovy, průmyslové závody, hotely nebo gastronomické a obytné budovy. Perfektní řešení pro investory, jako smluvní dodavatele tepla.

Literatura   Bajer, P., Matyáš, J., 2009. Praktický průvodce dotacemi z fondů evropské   unie. Brno, EUROSPOLEČNOSTI, 122 s. ISBN 978 - 80 - 254 - 4017 – 9   Energetický regulační úřad [online].   www.eru.cz   Ministerstvo průmyslu a obchodu [online].   www.mpo.cz   Ministerstvo životního prostředí [online].   www.env.cz   Ministerstvo zemědělství [online].   www.eagri.cz   Ochodek, T., Koloničný, J., Branc, M., 2008. Ekonomika při energetickém   využívání biomasy. Ostrava, 116 s. ISBN 978 - 80 - 248 -1751 – 4   Operační program životní prostředí [online].   www.opzp.cz   Pastorek, Z., Kára, J., Jevič, P., 2004. Biomasa, obnovitelný zdroj   energie. Praha, FCC Public, 286 s. ISBN 80-86534-06-5.   Ústav pro hospodářskou úpravu lesů [online].   www.uhul.czDŘEVO - PRODUKT SV, spol. s r.o. [online].  www.drevoprodukt.cz  Hargassner GmbH [online].   www.hargassner.at

Článek byl zveřejněn v rámci Konference”Lesní biomasa v České republice a ve světě” - Biomasa 2012/Biomass 2012 Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví (Brno 31. 3. – 4. 4. 2012).