Mojmír Vlašín
Ředitel Národního parku Šumava by měl spáchat seppuku
Veřejný ochránce práv čili ombudsman se zbýval společným podnětem Ekologického právního servisu a Hnutí Duha a dal ve všem za pravdu účastníkům blokády na Ptačím potoce. Celé stanovisko je na stránkách Veřejného ochránce práv.
Všechno, co jsem od začátku tvrdil novinářům jako tiskový mluvčí blokády (že správa NP jedná nezákonně atd.) je potvrzeno, a co víc, nezákonně jednalo i Ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí. Nezákonně jednala i policie. My jsme jen na nezákonnost upozornili a fyzicky jsme se jí snažili zabránit. Ve stanovisku ombudsmana ze dne 1. března 2012 ve věci kácení stromů v lokalitě Na Ztraceném (Ptačím potoce) v Národním parku Šumava se mj. uvádí:
Správa NP a CHKO Šumava nedisponovala v době kácení kůrovcem napadených stromů souhlasem k zásahům proti škůdcům, dle kterého bylo možno v lokalitě Na Ztraceném postupovat. Kácení stromů napadených kůrovcem tak mělo probíhat v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem o ochraně přírody a krajiny, s lesním zákonem a nařízením vlády č. 163/1991 Sb., s lesním hospodářským plánem pro LHC Modrava a Plánem péče pro Národní park Šumava. Správa NP a CHKO Šumava nedisponovala v rozhodné době ani dalšími výjimkami ze zakázaných činností v národních parcích dle zákona o ochraně přírody a krajiny (ustanovení § 43, resp. § 16, a § 56 citovaného zákona).
Lokalita Na Ztraceném je zároveň součástí území Natura 2000. Tato oblast třtinových a rašelinných a podmáčených smrčin je preferovaným stanovištěm, mimo jiných druhů, také druhu tetřeva hlušce. Kácení stromů může ovlivnit biotopy těchto druhů. Ke kácení stromů v této oblasti je proto nutné získat písemné stanovisko orgánu ochrany přírody, zda plánované činnosti mohou samostatně či ve spojení s jinými záměry i koncepty mít vliv na předmět ochrany Natura 2000. Takovýmto stanoviskem Správa NP a CHKO Šumava v době kácení stromů v lokalitě Na Ztraceném nedisponovala.
Česká inspekce životního prostředí v lokalitě Na Ztraceném dostatečně neprošetřila kácení a jeho dopad na všechny chráněné složky a části přírody. Nevyhodnotila, zda připravené a plánované kácení může způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody. Česká inspekce životního prostředí měla uplatnit ustanovení § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny, tj. měla možnost Správě NP a CHKO Šumava, resp. realizátoru prací, stanovit podmínky nebo případně zakázat další kácení kůrovcem napadených stromů při zjištění absence potřebných výjimek.
Ministerstvo životního prostředí pochybilo, když nerozhodlo o žádosti Správy NP a CHKO Šumava o vydání souhlasu k zásahům proti škůdcům a naopak žádost o vydání příslušných povolení postoupilo Správě NP Šumava. Ministerstvo životního prostředí rezignovalo na svoji dozorovou funkci v oblasti ochrany přírody. Ministerstvo životního prostředí nezajistilo včasné zpracování Plánu péče pro Národní park Šumava, ačkoli se jedná o koncepční dokument, který je pro hospodaření ve zvláště chráněném území nezbytný.
Tolik tedy ombudsman. A co nenásilná blokáda? Zde už soud dříve rozhodl, že shromáždění občanů bylo legální a naopak zásah police nelegální. Přesto jsem dostal od několika seriózních lidí otázku, zda jsme blokádou neudělali víc škody jak užitku. Za situace, kdy ředitel instituce na ochranu přírody (NP Šumava) svévolně porušuje zákony na ochranu přírody a ještě se tím chlubí - tak co lze dělat? Jestliže tento člověk pozve polici, která bez dalšího vystupuje na straně moci bez toho, aby prozkoumala, kde je právo, tak se musím "přivazovat". Nebo máte dojem, že demokracie vznikne sama, že stačilo zacinkat klíči? Ve stabilní demokracii by se takto obnažený ředitel poděkoval a odešel do nezaslouženého důchodu. V demokracii, která se teprve rozvíjí, by zafungovaly demokratické instituce a ředitel by byl odvolán, v Japonsku by ředitel spáchal seppuku, čili rituální sebevraždu. U nás zůstává na místě, nazývá sám sebe krizovým manažérem a vysmívá se právu i demokracii. Za takových okolností je blokáda víc než na místě.
Článek byl napsán pro Kulturní noviny vycházející v Brně.