Brno - Jarní víkend si někteří Jihomoravané nedokážou představit bez procházky mezi stromy. Mnohé z nich ani nenapadne, kolik práce za udržováním lesů stojí. Ty, které vlastní Brno, jsou navíc největší městské lesy v České republice. Stará se o ně dvanáct lesníků. „Nemají pevnou pracovní dobu, ale nepřetržitou službu. Svoji práci musí dělat srdcem, a ne jen pro peníze," říká ředitel společnosti Lesy města Brna Jiří Neshyba.
"Lesy města Brna letos oslaví výročí 550 let od založení. Jaký význam tomu přikládáte?
Je to významná událost. Nemyslím si, že nějaká jiná městská společnost v Brně může říct, že má za sebou tak dlouhou historii.
Jak firma vznikla?
V roce 1466 získalo město své první lesy koupí na Tišnovsku. Od té doby se díky usilovnému snažení radních hodně rozrostly. Před druhou světovou válkou už město vlastnilo sedm a půl tisíce hektarů lesa. A velice pozitivní je i to, že v tomto scelování radní pokračují i v novodobé historii. Nyní spravujeme pozemky o výměře 8250 hektarů.
Jaké historické milníky byste zdůraznil?
Určitě první zakoupení lesů v okolí Deblína společně s deblínským hradem a přilehlými dvaceti obcemi. Ani ne o sto let později Brno koupilo statek v Kuřimi, kde vznikla správa městských venkovských statků včetně správy lesů. I proto jsme dodnes jediná městská společnost, která má sídlo mimo Brno právě v této historické budově. Kousek naší historie odhalíme lidem i při oslavách výročí. Od čtvrtého června se bude po Brněnské přehradě plavit vor jako vzpomínka na napoleonské války, kdy se po řece Svratce plavilo dřevo do Brna a vykládalo se v místě současného Ronda na Poříčí. Pokud dostaneme povolení, tak budeme v létě na voru pořádat projížďky.
Co dalšího oslavy nabídnou?
Připravujeme galerii v lese při otevření nového naučného areálu v brněnských Řečkovicích. Ten vznikl na místě bývalého muničního skladu. V září tam bude výstava a ukázky naší lesní techniky. Také připravujeme vydání knihy k tomuto výročí. Vyjde ale i soubor pohádek, které jsme sesbírali na Tišnovsku.
Jak daleko od Brna lesy zasahují?
Zabírají katastry pětasedmdesáti obcí. Nejsevernější a nejvzdálenější výběžek je lokalita Březová nad Svitavou, kde město vlastní asi sto hektarů. Území je to velmi cenné, protože tam leží březovský vodovod, ze kterého pochází pitná voda v Brně. Brňané tedy pijí vodu z městských lesů. Největší rozlohu mají brněnské lesy na Blanensku a Tišnovsku.
Jak jsou na tom další města na jižní Moravě v porovnání s Brnem?
Brněnské lesy jsou svojí rozlohou největší v České republice, pokud se bavíme o těch, které patří obci. Kolem Boskovic jsou také rozsáhlé lesy, ale to je restituo-vaný šlechtický majetek. Druhé největší městské lesy na Moravě jsou znojemské, které mají asi tři tisíce hektarů.
Existuje nějaký typický strom pro okolí Brna?
Těžko říci, který je typický, protože většina lesů je smíšených. Často slyšíme, že je hodně smrku, v lesích v České republice tvoří asi pětapadesát procent. V našich lesích je to pouze pětatřicet procent. Jinak je zde zastoupený zejména buk, smrk, borovice a dub.
Jaká je pracovní náplň firmy v dnešní době?
Hlavní priorita je péče o les nejen z pohledu zdravotního, je důležité i to, aby byl dobře vnímaný lidmi. Pokud v Brně kácíme strom, lidé se bouří, protože si myslí, že děláme něco špatně. Neuvědomují si, že i stromy se mohou dožít jen nějakého věku. Druhá věc je, že se snažíme lidem udělat jejich pobyt v našich lesích příjemný a je někdy těžké uspokojit všechny. Snažíme se proto připravovat nejen nové naučné stezky, ale i místa k odpočinku.
Která místa byste jim k návštěvě doporučil?
V Brně je to určitě obora Holedná, která leží mezi městskými částmi Jundrov, Kohoutovice, Žebětín a Bystrc. Není tam žádné omezení vstupu, a to ani v období, kdy se zvěři rodí mláďata. V podstatě funguje jako otevřený městský zoo-park. Staráme se také o okolí přehrady, tedy veškeré přilehlé pláže.
A mimo Brno?
Hodně známá a navštěvovaná je rozhledna Babí lom nedaleko Kuřimi. Za zmínku stojí i některé rezervace. Máme devět chráněných území, z nichž mezi nejvýznamnější patří rezervace Slunná v Lažánecko-heroltickém údolí. V roce 2009 se územím prohnala větrná pohroma a my jsme stáli před rozhodnutím, zda původní rezervaci zrušit a vyčistit, nebo ji naopak rozšířit. Zvolili jsme druhou možnost. V jádru lesa, které bylo nejvíce poničené, je oplocené bezzásahové území, které je velmi zajímavé.
Nechali jste někde podobná bezzásahová území?
Máme jich devět, dohromady jde o necelých padesát hektarů lesa. Slunná je ale nejvýznamnější. Mezi další patří třeba brněnská přírodní památka Mniší hora, přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka nebo přírodní rezervace Holé vrchy.
Děláte něco dalšího, abyste přitáhli lidi?
Příkladem jsou naučné stezky, teď jich máme pět. V oboře Holedná, kolem Pisárek či na Babím lomu a na Tišnovsku. Snažíme se lidem představit, co pro lesy děláme. Jako první cílovou skupinu jsme si vybrali děti, pro které připravujeme vzdělávací prohlídky či kurzy. Pomáhá i maskot naší společnosti, mravenec Lesík.
Stalo se vám někdy, že uteklo zvíře z obory?
Ano, právě kvůli tomu jsme celý plot kolem obory obnovovali. Často ho poničí i vandalové nebo někdo záměrně nechá otevřenou branku z obory. Jednou například utekl muflon, který se zastavil u výlohy klenotnictví. Svůj odraz ve skle si spletl se soupeřem, udělal několik výpadů proti výloze a policisté se pak velice divili, že na místě nenašli žádného lupiče, ale muflona. Jindy jsme zase řešili divoká prasata, která utekla do zahrady mateřské školy, a naši lesníci je museli vyhánět.
Chodí lidé dnes víc do lesa?
Mám pocit, že každý rok se zájem o les zvyšuje. Někdo chce lesem jezdit na kole, někdo na koních a někdo jde pouze na procházku užívat klid.
A co děti, jak jsou na tom se znalostmi?
Není to ideální. Ke zlepšení situace pomáháme našimi programy pro školy. Máme vyškolených přes deset lesních pedagogů, kteří v lese dětem formou vjemů a prožitků vysvětlují dění v lese a práci lesníka.
Co dalšího kromě rekreace lidem poskytují Lesy města Brna?
Máme dřevovýrobu v Rájci-Jestřebí, takže do přilehlého okolí nabízíme palivové dříví. Na třinácti hektarech lesních školek ročně vyprodukujeme mi-lion sazenic stromků a třeba pro Zeleň města Brna pěstujeme okrasné dřeviny. V Brně máme dokonce pilu a vyrábíme mobiliář pro vybavení městských a příměstských lesů. A v neposlední řadě zásobujeme štěpkou, tedy obnovitelnou biomasou, teplárnu v Brně.
Kolik se o lesy stará lesníků?
Máme dvanáct lesníků, každý má na starosti asi osm set hektarů lesa. Vypracovávají pěstební projekty, pečují a chrání nově založené porosty, pečují o zvěř, kácí stromy a prodávají dříví. Dohlíží také na pytláky a zloděje dřeva, proto také bydlí na hájenkách u vstupu do lesa.
Nechybí vám v pozici ředitele kontakt s lesem?
Samozřejmě že to není úplně tak, jak bych si představoval, ale snažím se přesto do lesa dostat co nejčastěji. Dělám pravidelné porady přímo v lese i náhodné kontroly.
Proč jste si vybral právě profesi tak úzce spjatou s lesem?
K lesu a lesnictví jsem měl díky otci, který byl lesníkem, velmi blízko a získal jsem k němu brzy kladný vztah.
Co na lese máte nejraději?
Nejkrásnější je, když se o les staráte a pozorujete, jak se vám mění pod rukama. Po letech za sebou vidíte stále stopy své práce. Les má své kouzlo, ať už jste v něm na jaře, nebo na podzim. Vždy je krásný. Pro to ale musí mít člověk cit. Ve volném čase se věnuji myslivosti, takže jsem v lese i mimo práci.
Je nějaké vaše oblíbené místo, kam byste zajel ve volné chvíli?
Asi by nebylo fér, kdybych řekl, že na nějaké místo chodím raději než jinam, ale samozřejmě takové své místo mám.
Nezvažoval jste se zaměřit spíše než na lesnictví na myslivost?
Oba obory jsou mi blízké, ale lesnictví je moje srdeční záležitost. Dříve byl lesník automaticky i myslivec, což bylo správné, protože přemnožená zvěř dokáže v lese udělat stotisícové škody. Takže ten, kdo se o les stará, by se měl podílet i na re-gulaci zvěře. V dnešní době jsou honitby pronajímány, a proto často lesník nemůže vysoké stavy zvěře ovlivnit.
Máte v rodině nějakého následovníka v lesnické profesi?
Mám dvě dcery, které zatím studují a není jisté, kterým směrem se vydají. K přírodě mají blízko."
