Fórum čtenářů

Ad.: Padl milion stromů na Šumavě Nemohu nekomentovat výroky předsedy stínové rady NPŠ Jakuba Hrušky, týkající se kůrovcové kalamity na Šumavě. Jeho tvrzení, že „v současnosti dochází k běžnému postupu kůrovcové gradace, která se zastaví sama”, je naprosto neodborné. Současná podoba lesů Šumavy je silně poznamenána činností člověka ať v regionálním, či globálním měřítku.

V regionálním měřítku se jedná především o zásadní změnu struktury šumavského lesa, ve kterém se například již nenachází smrky vysoké 60 metrů s objemem 30 m3, jak tomu běžně bývalo ještě začátkem 19. století a výjimečně ještě ve 20. století. Struktura lesa byla kdysi mnohem bohatší, ať už se jedná o horizontální, či vertikální členění. Silné stromy mají tlustší borku, kterou se kůrovec obtížněji prokousává, a ani bohatší druhové složení porostů neumožňovalo tak razantní kůrovcovou gradaci. Vlivem člověka tak došlo na Šumavě ke zjednodušení či zploštění struktury lesa, který je nyní kůrovci více exponován.

V globálním měřítku se potom jedná o vyšší podíl stresorů, jako jsou přísušky nebo dálkový přenos imisí. Člověkem pozměněné lesy Šumavy mají nižší práh ekologické stability, kterým vyjadřujeme schopnost ekosystému odolávat negativním vlivům. Jakub Hruška by měl vysvětlit, jak je možné, že kdysi byly na Šumavě takovéto stromy, a dneska zde již nejsou, ačkoli on sám tvrdí, že je všechno v souladu s přirozeným vývojem a vše se pouze opakuje.

Je velkým paradoxem, že v dobách třeskutého socialismu měla Šumava podstatně větší podíl zdravých „pralesů”, kde samotný věk stromů dokazoval, že zde tyto rostly ještě před příchodem člověka. Jak například vysvětlit, proč smrky v karech Plešného jezera uschly právě po roce 2006? Předtím zde rostly 380 let a v době založení první dřevařské osady Jelení Vrchy (1794) měly již 170 let! Jak vysvětlit, že nám všechny zbytky starého pralesa v NP Šumava uschly právě v naší současnosti?

Je smutné, že dnes, kdy máme nejvíce ekologů na metr čtvereční České republiky, nejsme schopni zachránit kus starého zdravého lesa. Ekologisté demagogicky opakují, že je vše v pořádku a kůrovec dělá to, co dělal vždycky.

Podle mého názoru je lesnický přístup k věci mnohem poctivější.

Například v komentovaném vydání lesního zákona z roku 1995 se píše, že současné lesy jsou ekologicky velmi labilní, a proto je nutné obezřetně přistupovat ke všem okolnostem, které mohou způsobit jejich destrukci, mimo jiné i kalamitním hmyzem, lýkožroutem smrkovým Ips typographus L.

Snadno se říká panu Hruškovi, že kůrovec odeznívá a přirozeně mizí. Zbývá dodat, že kůrovec mizí proto, že už na Šumavě dochází potrava pro kůrovce, protože mizí les.

V minulém týdnu také dostal NPŠ statisícovou pokutu za své konání v letech 2010 a 2011. V roce 2011 velel národnímu parku ekologisty vychvalovaný ředitel Krejčí a vědecké radě předsedal právě Jakub Hruška. Připomeňme, že v tomto roce se těžilo nejvíce kůrovcového dřeva desítkami harvestorů a tisíce kubíků dřeva se těžily v nejpřísněji chráněných zónách. Bylo by zajímavé vědět, zda tito pánové přispějí NP na pokutu, či nikoliv.