PRAHA, TÁBOR Rakouský dřevozpracovatelský gigant Holzindustrie Schweighofer oživuje plány na výstavbu obří pily v Česku. Poté, co zkrachoval plán u Vodňan, kde závod odmítli místní v referendu, se pozornost firmy stáčí k Táboru.
Nová pila by mohla vzniknout na bývalém vojenském letišti Všechov. Zástupci firmy se už sešli s táborským starostou, lidmi z agentury CzechInvest i s ministrem průmyslu Janem Mládkem. Očekávaná výše investice je čtyři miliardy korun. Podle šéfa CzechInvestu Karla Kučery by zhruba jedna miliarda měla připadnout lokálním stavbařům.
„Firma hodlá v Česku zpracovávat významné objemy jehličnaté kulatiny, přičemž vytvoří asi 500 nových přímých pracovních míst," uvedl starosta Tábora Jiří Fišer.
Záměr Schweighoferu dává na první pohled smysl.
V posledních letech totiž významně narostl vývoz surového dřeva z Česka. Zatímco v roce 2005 se vyvezl materiál za 4,3 miliardy korun, loni to už bylo téměř deset miliard. Významně se zvýšil export především do Německa, rostlo však i množství kulatiny směřující přes rakouské hranice. Spolu s nezpracovanou dřevěnou masou se přitom vyváží i práce.
Schweighofer by teď mohl zpracovávat dřevo ze Šumavy a z Vysočiny přímo na jihu Čech a podpořit tak regionální zaměstnanost v dřevařském průmyslu. To si přitom v programovém prohlášení klade za cíl i vláda, a projekt by tak u politiků neměl narazit na odpor.
V branži však vyvstává vůči záměru kritika. „V Česku existuje dostatečná zpracovatelská kapacita," tvrdí Zdeňka Besedová, místopředsedkyně Společenstva dřevozpracujících podniků. To zastupuje především menší a střední zpracovatele, kteří dlouhodobě kritizují stát za to, že se ke dřevu ze státních lesů dostanou jen velké firmy. Ty pak dřevo v nezpracovaném stavu vyvážejí za hranice, zatímco malé domácí podniky nemají co zpracovávat a zůstávají bez práce.
Rakušany trápí problémy v Rumunsku
Jednání o projektu v Táboře jsou zatím na samém počátku. Dál je dřevařský koncern s výstavbou závodu v ukrajinské Kolomyji, kde od loňska vzniká za 50 milionů eur úplně nová pila.
Naopak velké problémy má v Rumunsku. To je přitom pro firmu naprosto klíčovým trhem. Zaměstnává tam přes dva tisíce lidí, vlastní čtyři závody a plánuje pátý. Po reportáži natočené skrytou kamerou americkou ekologickou organizací EIA však čelí Schweighofer podezření, že ve velkém nakupoval dřevo z ilegální těžby.
Podle zdrojů rakouského deníku Wirtschaftsblatt mohla být společnost významnou součástí propracovaného systému těžařů, obchodníků se dřevem a zpracovatelů, kteří drancovali rumunské lesy. Tamní ministerstvo životního prostředí už uskutečnilo ve firmě hloubkovou kontrolu. Zjistilo přitom řadu nesrovnalostí, které předalo státnímu zastupitelství k vyšetřování.
Vedle toho připravila rumunská vláda nový zákon, který by mohl ohrozit postavení firmy v zemi. Jedna společnost by mohla zpracovat maximálně 30 procent jednoho druhu dřeva. Schweighofer následně pohrozil masivním propouštěním. Důvodem, proč se dřevařský koncern poohlíží po lokalitě v Česku, tak mohou být i problémy v klíčovém Rumunsku.
Nejedná se přitom o jedinou významnou investici do zpracování dřeva z poslední doby. Miliardář Igor Fait loni koupil za 600 milionů po zkrachovalé skupině Less obří pilu u Čáslavi. A hlasy po investici do vlastního zpracovatelského závodu zaznívají i z Lesů České republiky.
