ROZHOVOR

Pětadvacetiletý Radek Timoftej z Prysku má za sebou čtyřměsíční pobyt v Thajsku, kde díky ministerskému grantu řešil praktické problémy tropického zemědělství a života

Česká Lípa/ Prysk – Spojil cestování se zájmem o přírodu. Ještě jako „deváťák” se stal členem Dětského parlamentu pro životní prostředí v ČR a měl možnost podívat se do světa na odborné přírodovědné expedice.

A spojení cestování se zájmem o přírodu se drží dál. Teď se pětadvacetiletý Preškavák, tedy obyvatel Prysku, Radek Timoftej, který na ústecké univerzitě dokončuje studium revitalizace krajiny, vrátil z čtyřměsíčního pobytu v Thajsku, na který vyjel díky grantu ministerstva školství i vlastní nevídané iniciativě.

* Do Thajska ses dostal i díky tomu, že jsi de facto sám dal podnět ke spolupráci mezi univerzitou v Ústí a tou v Thajsku.. Jak to přesně bylo?

Měl jsem možnost získat grant ministerstva školství pro výjezd studentů do zahraničí. Funguje to ale jen tak, že škola musí mít vytvořené smlouvy mezi univerzitami daných států nebo i mezistátní smlouvy, a mě lákalo vytvořit si úplně novou smlouvu. Takže jsme jako skupina čtyř studentů začali vloni v červenci tím, že jsme se rozhodli odjet do Thajska a rozeslali jsme e­maily na všechny vysoké školy v Thajsku. Dlouho se nikdo neozval, až nám odpověděla profesorka z univerzity na severu Thajska s tím, že není problém přijet. Pak dalších pět měsíců trvalo, než se doladily smlouvy, musela se vytvořit mezifakultní smlouva, mezi univerzitní smlouva a museli jsme si zažádat o studentská víza. Nicméně jsme tak vytvořili smlouvu, která teď bude platit dalších x let pro studenty, kteří přijdou po nás a mohou na sever Thajska také vyjet, takže jsme byli takoví průkopníci v cestě do Thajska. Čeští studenti v Thajsku dlouho nebyli a dokonce na té univerzitě jsme byli jedinými Evropany.

* Jak studium v Thajsku probíhalo?

Thajsko na rozdíl od Turecka, kde jsem byl pět měsíců během bakalářského studia, bylo hlavně o praxi. Vyjížděli jsme hluboko do pralesů, radili jsme, jak nakládat s dešťovou vodou, jak předcházet povodním, se kterými tam mají velké problémy a my s tím máme zkušenosti. Zajímavé bylo to, že oni dost často neměli potřebné informace. Stávalo se nám, že někdy jsme učitele vzdělávali my, z Evropy.

* Je to vůbec možné, když rozdíl mezi přírodou tam a tady je určitě obrovský?

Ten rozdíl je opravdu veliký, protože tam je tropický pás, je to něco úplně jiného. Strom, který u nás vyroste za sedm let, tak tam se do stejné výšky dostane za dva roky. Dost věcí tam funguje jinak, například povodně. Unás jsou spíše bleskové povodně. Voda prolétne vesnicí a jde to rychle pryč. V Thajsku když voda zaplaví vesnici, tak se tam pak drží třeba dva měsíce. Takže velkým problémem Thajců jsou podmáčené domy, protože jsou dva měsíce permanentně pod vodou. Takže je tam hodně rozdílů a těmi hlavně jsme se v Thajsku zabývali. Navíc jsme tam byli se studenty z jiných zemí, byli tam například studenti z Japonska nebo USA a s nimi jsme spolupracovali, takže ten studijní pobyt byl i o výměně různých informací mezi Amerikou, Asií a Evropou.

* Co konkrétně jste Thajcům radili?

Studovali jsme tam šest hlavních předmětů a několik vedlejších, a jeden se týkal znovuzalesňování lesů, které byly vytěžené. Oni v minulosti vytěžili hrozně moc dřeva a v roce 1996 tam došlo k rozsáhlé erozi půdy, která zasáhla několik vesnic a zemřelo tam spoustu lidí. Vedlo to k tomu, že Thajsko se tehdy rozhodlo, že už nebude těžit žádné dřevo. Těžařské společnosti se přesunuly za hranice Thajska, to znamená do Laosu, Kambodže nebo Barmy a nyní se těží tam. V Thajsku ale zůstalo mnoho ploch, kde už žádný les není a je potřeba ty plochy zalesnit. Jenže to není jako u nás, kdy se odlesní les a znovu se zalesní, protože půda je na to připravená. Když se odlesní prales, tak ta půda není připravená na dopad slunečního svitu. Takže my jsme v Thajsku společně pracovali například na tom, jakou půdu je nejvhodnějším přidávat ke konkrétním sazenicím, že to má být směs arašídových slupek, kokosových vláken a hlíny a podobně. Pokračování rozhovoru s Radkem Timoftejem vyjde v Českolipském deníku příští týden, v sobotu 28. 7.

Kdo je Radek Timoftej

* je mu 25 let a žije v Prysku * absolvoval Střední odbornou školu v Lužické ulici v České Lípě * nyní dokončuje magisterské studium na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a absolvoval 1. ročník bakalářského studia reklamní fotografie * od svých patnácti let byl členem Dětského parlamentu pro životní prostředí České republiky * procestoval řadu zemí a oblastí, mj.: Rusko – Sibiř, Mongolsko – poušť Gobi, Francie – Provence, Skandinávie, Madagaskar, Thajsko, Bali * cesty spojuje se studiem životního prostředí * je předsedou Sdružení na záchranu kostela sv. Petra a Pavla v Prysku