Ačkoliv už letošní zima tolik nevybočovala z běžného standardu a nabídla mráz i sníh, šíření kůrovce ve Zlínském kraji velmi pravděpodobně nezastavila. V reakci na to se lesní školky v poslední době více plní listnatými stromy, které jsou vůči škůdcům odolnější.
„I v zimě bylo poměrně sucho. A když se k tomu přidá další suché léto, jak říká předpověď, můžeme čekat, že lokalit zasažených kůrovcem bude letos zase víc. Situace ve Zlínském kraji je přitom už tak dost špatná," uvedla krajská radní odpovědná za životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková .
Největší plochu zdejších lesů vlastní státní podnik Lesy České republiky (LČR), který loni sčítal škody hlavně na severu Zlínského kraje. Lesníci museli pokácet 81 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví, z toho na lesní správě Rožnov pod Radhoštěm to bylo téměř 68 tisíc.
„Podobně to bylo u vlastníků, pro které vykonáváme funkci odborného lesního hospodáře," podotkla mluvčí LČR Eva Jouklová.
Ti se potýkali s 38 tisíci metrů krychlových kůrovcového dřeva, z toho tři čtvrtiny byly na Rožnovsku. Pro LČR to byl oproti roku 2015 nárůst o 37 procent, ostatní vlastníci se dostali místy až na 75procentní nárůst.
„Riziko trvá. Bude hodně záležet na počasí v dalších měsících," doplnila Jouklová. Kůrovec napadá smrky
Zhoršení situace loni evidovala také společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Ze 75 tisíc metrů krychlových dřeva, které vytěžila, byla téměř polovina napadená kůrovcem. Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
„Nejvíc zasaženy jsou porosty na polesí Chvalčov, a to především v oblasti okolo obce Rajnochovice," uvedl jednatel firmy Josef Dostál.
Na situaci zareagovalo jak ministerstvo zemědělství, tak i Zlínský kraj, který nabídl peníze na prevenci, tedy hlavně hubení lýkožrouta a nákup lapačů, které monitorují jeho výskyt.
Devětatřiceti majitelům lesních porostů rozdělil 1,8 milionu. Získat je mohli vlastníci, kteří mají méně než 10 hektarů lesa a nedosáhnou tak na peníze od ministerstva.
„Jde hlavně o obce, města a soukromé osoby," vysvětlila Balaštíková.
Fyzické osoby totiž dohromady vlastní 30 procent lesů ve Zlínském kraji, což je druhá největší položka. Obcím patří 15 procent a 8,4 procenta je firemních. Se smrkem lesníci dále počítají
Další peníze šly na usměrňování odtoku a vsakování vody na lesních cestách a na výsadbu vhodných, vzácněji se vyskytujících dřevin. Přemnožený kůrovec totiž na některých místech mění způsob hospodaření v lesích. Protože napadá výhradně smrky, lesní školky se více plní listnatými stromy.
„Postupné zvyšování listnáčů je dlouhodobý trend. Při obnově lesů zvětšujeme pestrost porostů, aby byly co nejvíce odolné vůči všem škůdcům," sdělila Jouklová.
Se smrkem se přesto dál počítá, hlavně v oblastech, kde velkou část lesů tvoří listnaté stromy.
„I přes současné problémy skladbu obnovovaných porostů nijak zásadně neměníme. V lesích, které spravujeme, je vysoké zastoupení listnatých dřevin a smrk je pro nás hlavní hospodářskou dřevinou," dodal Dostál.
