logo Silvarium tisk

V Chráněné krajinné oblasti Brdy může návštěvník při svých toulkách potkat druhy vzácných živočichů, které se vyskytují jen na několika dalších místech v Evropě. Jaké druhy to jsou a další zajímavé informace k nim prozradil zoolog David Fischer z Hornického muzea Příbram.

"Jaké vzácné živočichy můžeme v CHKO Brdy najít? Celou řadu a celá řada jich na objevení teprve čeká. Asi zde nelze jmenovat všechny. Také rozhodně nevím vše, aktuálně se koná řada průzkumů a studií, takže na tomto místě jen pár těch vlajkových: rak kamenáč, Brdy pro něj představují jednu z nejvýznamnějších oblastí v ČR, listonoh letní (nově doložen z další lokality), z motýlů například modrásek bahenní. Zajímavé jsou zde některé vážky, jako třeba vážka čárkovaná, šídlo sítinové nebo páskovec kroužkovaný.

Hojná je zde mihule potoční či vranka obecná, místy se zde ještě lze setkat se střevlí potoční. Z obojživelníků patří mezi ty nejvýznamnější určitě čolek velký, mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá, blatnice skvrnitá a skokan ostronosý. Z plazů se zde čím dál častěji objevuje pro tuto oblast donedávna prakticky neznámá užovka hladká. Z ptáků nelze nejmenovat čápa černého či orla mořského, ale žijí tu i další vzácné druhy, jako je například bekasina otavní, chřástal polní, pěnice vlašská či nově objevený datlík tříprstý.

Ze savců lze na prvním místě zmínit rysa ostrovida, běžná je tu již vydra říční a za branami Brd přešlapuje bobr evropský. Zřejmě velmi zajímavá zde je i fauna netopýrů, jejíž výzkum aktuálně probíhá. Pro mne asi nejzajímavější objev poslední doby ale představuje zjištění velmi vitální populace žábronožky letní.

Je některý z nich extrémně ohrožený? Svým způsobem všechny - některé druhy absencí vhodného managementu (druhy vázané na specifické vojenské činnosti, jako je pojezd těžkou technikou, vytváření suchých i zaplavených kráterů po výbuších munice, občasné požáry, odlesňování ploch a tak dále); některé například v důsledku nevhodně nastaveného hospodaření v rybnících a úniku nepůvodních druhů ryb do vodotečí, některé přímou likvidací vhodných stanovišť (například výstavbou nových rybníků v mokřadech, kde hnízdily bekasiny). Řada z nich trpí kvůli vysušování Brd v důsledku nevhodné druhové skladby lesa a s tím spojeným umělým odvodňováním, některé jsou zřejmě přímým terčem pytláctví, jako třeba rys.

Co by jejich záchraně mohlo pomoci a co ji komplikuje? Ono to vyplývá z předchozího. Nastavení vhodného náhradního managementu bývalých vojenských ploch, jako je narušování půdního krytu, pojezdy těžkou technikou, řízené vypalování a podobně, vhodný management nevojenského bezlesí, jako je kosení ve vhodnou dobu, extenzivní pastva, postupná změna druhové skladby lesa směrem k té pro danou oblast přirozené - tedy většinou s převahou listnatých dřevin, změna destruovaného hydrologického režimu, což je likvidace odvodňovacích struh, rekonstrukce rozsáhlých pramenišť, obnova mokřadů lesních i nelesních, revitalizace napřímených vodotečí, včetně těch nejdrobnějších.

Toto vše na úkor dnes tak oblíbeného zakládání nových rybníčků (zřejmě sem míří zajímavé dotace), kterými jsou mnohdy devastovány poslední funkční mokřady v daných lokalitách. Změna způsobu hospodaření v místních nádržích jako razantní snížení obsádek a změna jejich druhového složení odpovídající místním podmínkám (salmonidní obsádky), úplné vyloučení některých druhů ryb, jako například okoun). Tvrdé postihování nelegálního lovu zvláště chráněných druhů a určitě jsem na mnohé další zapomněl.
Jak mohou návštěvníci nejlépe přispět ochraně přírody v CHKO Brdy?Samozřejmě tím, že budou respektovat příslušné zákony a vyhlášky – budou se pohybovat tam, kde je to povoleno, nebudou chytat a rušit to, co se lovit a rušit nesmí, odpadky, které si s sebou přinesou si zase odnesou a tak dále. Prostě se tu budou chovat slušně.Hlavně pak ale tím, že nebudou jen polykat kilometry, ale budou se koukat kolem sebe a budou nad tím, co vidí, přemýšlet a poté budou své postřehy dále sdílet – jen tak se může do obecného povědomí dostat například to, že Brdy jsou plné odvodňovacích struh, což má za následek na jedné straně jejich vysychání, na straně druhé ale bleskové povodně.

Nebo to, že rybníky tu svým zápachem a prakticky nulovou průhledností lákají k lecčemus, jen ne ke koupání (což nezpůsobuje znečištění, jak si většina z návštěvníků myslí, ale extrémní přerybnění nevhodnými druhy ryb, především kapry – stačí změnit hospodaření a ty rybníky budou z roku na rok křišťálově čisté). Nebo třeba to, jak vypadá druhová skladba větší části zdejších porostů – jinými slovy, jak málo je zde například vzrostlých porostů buku, který zde původně patřil mezi dominantní dřeviny. Pokud pak vejde do obecného povědomí, že tyto věci jsou špatně a že je lze často velmi snadno změnit, není lepšího motoru pro pozitivní změny, nežli je tlak veřejnosti.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě