GENERÁLNÍ ŘEDITEL STÁTNÍHO PODNIKU LESY ČR DANIEL SZÓRÁD ŘEKL PRÁVU:
* Znají Lesy České republiky (LČR) výsledky loňského hospodaření?
Rok 2014 ještě není uzavřen. Ale predikujeme rekordní výsledek šest miliard korun před zdaněním. Přitom ten rok se ničím mimořádně nelišil. Investovali jsme 800 miliónů do oprav a na údržby, víc než miliarda putovala do nových komunikací a technologií. Ovšem přistoupili jsme k úsporám, například na poli právních či poradenských služeb, IT zakázek.
* Kam tyto peníze míří?
Do státního rozpočtu. V příštích letech ale očekáváme snížení hospodářského výsledku. Mimo jiné i v důsledku církevních restitucí. Objem těžby poklesne o půlmiliónu kubíků, ze současných osm miliónů na 7,5 miliónu kubíků těženého dřeva.
* Jak konkrétně restituce ovlivnily činnost LČR?
Mimo jiné jsme museli přijmout desítky zaměstnanců, kteří se věnují zejména pozemkové agendě a třeba i vyhledávání relevantních dokumentů v archivech. K 15. lednu jsme obdrželi 2198 výzev k vydání majetku. V nich oprávněné osoby uplatnily požadavky na 47 534 pozemků a 1392 staveb. Dosud byly podepsány dohody na vydání více než 13 tisíc pozemků, tj. téměř 64 tisíc hektarů, a 164 staveb. V případech, kdy jsme měli pochybnost o tom, zda došlo k majetkové křivdě, jsme prozatím odmítli podepsat dohody o vydání majetku, přičemž tyto případy jsou postoupeny do správního řízení. Z hlediska organizačního již došlo ke zrušení dvou lesních správ, a to Ostravice a Frenštátu pod Radhoštěm, a čeká nás rušení dalších. Podobný osud dost pravděpodobně potká Lesní správu Bystřice pod Hostýnem a v případě vydání vratislavského panství budeme řešit organizační uspořádání současných lesních správ Jeseník a Javorník. Důležité pro nás je vyřešit restituce co nejrychleji. V některých regionech se v lese už 1,5 roku nepracuje.
* Hospodářský výsledek ovlivní zřejmě i sociální programy, které hodláte přijmout.
Letos hodláme využít půl miliardy korun na vytvoření programu, v jehož rámci chceme vytvořit pracovní místa na zajištění mimořádných prací, které se obvykle ve standardním hospodaření nedělají, jako například čištění lesa a krajiny od černých skládek, vyvětvování lesních porostů či údržba drobných staveb, sloužících k rekreaci.
* Významná část zisku podniku plyne z těžby dřeva. Největší objem zakázek letos získala společnost Uniles, člen skupiny Agrofert. Vnímáte to jako problém?
Kampaň, spuštěnou po oznámení výsledků tendru na lesnické práce v roce 2015, vnímám spíš jako boj mezi politiky. Uniles vznikl před dvaceti lety privatizací lesního závodu Rumburk a působí na trhu dlouhodobě. Letos sice získal osm z 33 soutěžených zakázek, ale na pěti soutěžených již hospodařil. V jednom případě zakázku neobhájil, ve čtyřech ano. Jelikož je v tendrech uplatňován tzv. senátní systém, soutěžilo se o zhruba pětinu celkového počtu hospodářských jednotek. Uniles tak pro rok 2015 hospodaří na zhruba 20 jednotkách, ovšem objemově to je o asi 100 tisíc kubíků nižší těžba než měl projektovanou v roce 2012. Výsledkem posledního tendru se tak rozhodně nestal naším dominantním dodavatelem.
* Odmítáte tedy, že zakázky získal díky jménu majitele Agrofertu Andreje Babiše?
Ano. Veškeré relevantní dokumenty, všechny obchodní smlouvy nad 300 tisíc, všechny veřejné zakázky zveřejňujeme na našem webu. Snažíme se o maximální transparentnost, smlouvy podepisujeme jen s vítězem. Pokud někdo odstoupí z prvního místa, propadne mu kauce a vypíšeme novou soutěž. To se nám z 33 případů stalo jen u jediného.
* Nemůže se stát, že zakázky ovládnou dvě tři firmy?
Zakázky jsou vypisovány na pět let. Nikdo nemá preferenční body za předchozí činnost. Nechceme dopadnout jako dopravní stavitelství, kde smlouvy uzavírají dvě tři firmy a ostatní hráči na trhu jsou jejich subdodavateli. Nově jdeme spíš cestou drobení zakázek, aby požadavek na bankovní garance neznemožnil menším subjektům účast. Počet 117 jednotek se zvýšil o dvě třetiny. Zvažujeme náhradu bankovní garance jinými zárukami. A držíme si čtyři přímo řízené lesní závody. Jsou to naše referenční pracoviště pro srovnání nákladů a výtěžnosti.
* Tvrdé soutěžení o zakázky na lesnické práce přináší státu zřejmě nejvyšší zisky...
Ekonomický efekt je neoddiskutovatelný. Ale má to i svou slabou stránku. Je neúprosný vůči výrobním dělníkům spolupracujícím s vítězi soutěže. Vítěz tendru, aby ušetřil náklady a splnil nabídku, se mnohdy chová macešsky k dělníkům. Snažíme se proto, aby naši partneři byli korektní, aby se vyhnuli švarcsystému, zaměstnávání lidí načerno nebo neplacení odvodů.
* Minulý týden padla obvinění čtyř osob v souvislosti s vypisovanými a uzavíranými IT zakázkami LČR. Jak chcete do budoucna zabránit podobným problémům?
Jak již bylo řečeno, maximální transparentností. Obvinění se týkají starých kauz, od nichž jsme se v nejkratším možném termínu již odstřihli. Ve velké části jsme schopni si dané služby zajistit sami, na část budeme hledat externího partnera. Rozhodně ale nepředpokládáme, že bychom jakkoliv využívali dílo oněch dřívějších dodavatelů, aby nebylo pochyb o tom, že nenarušujeme jejich autorská práva.
* V LČR nyní probíhá také soutěž na dodávky osobních automobilů v hodnotě až 169 miliónů korun. Sešlo se vám dost nabídek?
Snažíme se soutěž co nejvíce medializovat, aby měl každý šanci se přihlásit. Termíny pro doručení nabídek jsou 3. a 10. února, ale zájemců zatím není mnoho. Usuzujeme tak z počtu stáhnutí podmínek tendru. Věříme ale, že relevantní zájemci o něm vědí a svoji nabídku ještě podají.
* Do čela velkého státního podniku jste přišel z manažerské pozice v nadnárodní společnosti IKEA. V čem shledáváte největší rozdíly?
Přináší mi to zajímavou možnost srovnání. Zásadní rozdíl mezi oběma formami řízení je v možnosti přijmout rozhodnutí. U soukromé firmy se můžete řídit intuicí, samozřejmě podloženou ekonomickou rozvahou. Při rozhodování můžete zohlednit i další parametry, například kvalitu, zkušenosti z předchozí spolupráce. Při řízení státní firmy musíme hlídat stoprocentní dodržení platné legislativy. Každá odchylka, byť zdůvodněná a smysluplná, může být vnímána jako pokus o korupční jednání.
* Co konkrétně vnímáte jako komplikaci při řízení státního podniku LČR?
Často kontraproduktivní je současná dikce zákona o zadávání veřejných zakázek. Koncipován je jako protikorupční. Aby nebyl nikdo diskriminován, nelze nikomu zamezit účast ve veřejné soutěži, pokud splní obecná kvalifikační kritéria. A může to přitom být firma, s níž máme už z dřívějška špatné zkušenosti, například s kvalitou práce. I když s ní ukončíme spolupráci na některé z územních jednotek, v případné další soutěži ji musíme znovu řádně vyhodnotit a eventuálně akceptovat. Nebo lesnická firma zvítězí – a poté odmítne podepsat smlouvu. Líbil by se mi princip, kdy by bylo možné tuto firmu z dalšího kola soutěže o veřejné zakázky vyloučit. Třeba jen na rok.
***
Ludmila Žlábková
