Za posledních deset let zasahovali hasiči v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava třicetkrát, letos zatím ani jednou. V době sucha kontrolují zdroje vody a v případě nutnosti by jeli zachraňovat i divočinu.
ŠUMAVA V lese nedaleko od šumavské Kvildy uviděl jeden z turistů dým stoupající z meze. Jen o několik minut později už k místu blízko první zóny národního parku míří hasičské cisterny. Jako první ty, které patří Správě Národního parku Šumava. O chvíli později už dorážejí i dobrovolní hasiči z Kvildy a profesionálové z Vimperka. A i když se oheň ve vyschlém lese nejprve šíří, po vydatném hašení se ho daří dostat pod kontrolu.
Ne, nic takového se naštěstí na Šumavě letos nestalo. Sucho sužující celé Česko už ale zasáhlo i nejvyšší polohy zelené střechy Evropy a riziko požáru je vysoké. MF DNES proto zjišťovala, jak by hypotetický zásah hasičů vypadal v okolí šumavských obcí i nejcennějších přírodních oblastí. „Zákroku hasičů se bezzásahové zóny netýkají, ty souvisejí jen s problematikou lesního hospodaření. K požáru bychom vyjížděli do první zóny stejně jako do míst s hustějším osídlením," říká náměstek ředitele jihočeských hasičů Martin Sviták.
Podle něj by po oznámení požáru na tísňovou linku 150 nebo 112 operátor v první chvíli k zásahu povolal dobrovolné hasiče Správy Národního parku Šumava, tedy členy podnikové jednotky. Ta má 27 členů, pomáhají i lidé z územních pracovišť, kde šumavské jednotky sídlí: v Prášilech, Modravě a ve Stožci. A později by se další jednotky přidávaly přesně podle požárního poplachového plánu.
„Druzí v pořadí by tak měli být místní dobrovolní hasiči, v tomto případě z Kvildy. Potom by se zapojily jednotky působící mimo zásahové území, takže z Nové Pece nebo Volar a podle rozsahu požáru by vyrážela i profesionální jednotka Hasičského sboru Jihočeského kraje z Vimperka," popisuje Sviták.
Šumava je svou rozlohou, specifickými podmínkami a menším počtem obcí výjimkou mezi národními parky České republiky. I proto má vlastní jednotku hasičů, která v jiných podobných chráněných územích chybí. Všechny výjezdy se řeší ve spolupráci hasičských zásahových sborů obou krajů, mezi které se území dělí.
Připraveni jsou i v Bavorsku S českými hasiči jsou navíc v případě potřeby připraveni spolupracovat i kolegové z Bavorska i Horního Rakouska. „Pravidla jsou nastavena také pro vysílání sil a prostředků přes hranice. A tyto dohody opravdu zhruba jednou dvakrát ročně využijeme naostro. Nastavení systému se každý měsíc prověřuje," vysvětluje Sviták.
Podle něj možné, že by se požár mohl snadno rozšířit i do Rakouska nebo Německa. Proto je nutné hasit požár i v prvních zónách, které často leží v blízkosti státní hranice.
I když ale jihočeští hasiči tvrdí, že by zasahovali na každém místě, strážci na Šumavě odpověděli vyhýbavěji. „Záleží na mnoha okolnostech, jako je oblast, blízkost sídelních celků, rozsah požáru, bezpečnost obyvatel i zasahujících jednotek. V každém případě náš právní systém myslí i na tuto eventualitu," uvedl Petr Šrail, vedoucí oddělení informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava.
Jednání o tom, jak by měl případný zásah vypadat, stále pokračují a není vyloučené ani to, že v budoucnu do některých míst hasiči k zásahu vyjíždět nebudou.
Ani Hnutí DUHA, které například boj s kůrovcem v bezzásahových zónách odsuzuje, proti hasičským zásahům nic nenamítá. Podle experta hnutí Jaromíra Bláhy navíc ale často není hašení v prvních zónách nutné, protože přírodní les se chová jinak než porosty hospodářsky využívané.
„Lidé si řeknou, že suché stromy budou samozřejmě hořet lépe než les zelený, ale opak je pravdou. Odpadá totiž riziko šíření požárů korunami stromů a také pod suchými stromy je mnohem větší vlhkost půdy, takže je i menší šance pro šíření ohně kořenovými systémy," říká Bláha. Tvrdí, že v hospodářském lese je riziko vzniku požáru mnohem větší. A to i proto, že se tam ve větší míře pohybují lidé, kteří požár často svou neopatrností způsobí.
Právě lidský faktor je přitom podle statistiky hasičů hned na druhém místě v žebříčku příčin požárů na Šumavě. „Za poslední desetiletí jsme tam zaznamenali třicet požárů, většinou trávy nebo nižších lesních porostů, v letošním roce naštěstí žádný. Nejčastější příčinou je blesk, další v pořadí je nedbalost lidí," vypočítala mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
Bláha: Hasil by vrtulník Hnutí DUHA upozorňuje, že není nutné udržovat v blízkosti bezzásahových zón příjezdové cesty pro hasičskou techniku. S největší pravděpodobností by tam hasil vrtulník. Cesty jsou ale pro hasiče důležité stejně jako vodní zdroje. Jejich rozmístění po území národního parku je pro požární bezpečnost oblasti klíčové.
„Vytipované zásoby vody souvisejí i s odhady množství dřeva v porostech a rozloze oblastí, které by měly pokrýt. Jsou daná místa, kde by nabírala vodu auta i vrtulník. Některé vodní zdroje jsou stabilní, třeba jezera nebo větší vodní toky, pracujeme ale i s možností nouzového vzdutí hladiny některých toků," podotýká Sviták. Ujišťuje, že zdroje vody mají hasiči vytipované i pro období sucha, které panuje letos. „Například v okolí vodní elektrárny ve Františkově u Kvildy má Vltava takový spád, že by se nedala přehradit. A stejně jako v jiných místech centrální Šumavy tam počítáme s využitím nouzových zdrojů," dodává Sviták.
