Ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán se snaží přitáhnout do lesů více lidí. V poslední době se spíše zabývá následky vandalismu. Hlavní však zůstává péče o les a nyní také výsadba nových stromů

HRADEC KRÁLOVÉ / V Městských lesích Hradec Králové Milan Zerzán pracuje šestnáctým rokem, ale jeho vztah k šumícímu porostu za hranicí města je daleko starší. Dnes je absolvent lesnické vysoké školy ředitelem společnosti.

„Dodnes v lesích objevuji nová a nová úžasná místa. Díky tomu, jak je les živý a mění se, nikdy mne neomrzí,” říká Milan Zerzán, pod jehož vedením se v posledních týdnech v hradeckých lesích vysázely statisíce nových stromků, aby nahradily kalamitou poškozené dřeviny a změnily skladbu lesa, dosud převážně s jehličnatými stromy.

* Jak proběhla výsadba nových stromů a bude ještě pokračovat?

V současné době skončilo hlavní zalesnění většiny kalamitních ploch z roku 2012 na přibližně 200 hektarech v množství 1,5 milionu sazenic. Dále se připravují obalované sazenice na letní výsadbu do oplocených ploch v množství 150 tisíc kusů. Toto zalesnění proběhne v srpnu a září. Následně nás čeká péče o nový les, který by po této výsadbě se zvýšeným podílem melioračních a zpevňujících dřevin měl být lépe připraven na rozmary přírody.

* Zvládly by dnes lesy kalamitu lépe než v roce 2012? Pokud ne, tak kdy?

Myslíme si, že jsme kalamitu zvládli dobře. Kalamity zde podle historických záznamů vždy byly. Třeba roku 1928 byla kalamita v oblasti Svinar 4. července a kalamita v roce 2012 byla 5. července ve stejné oblasti. Před tímto datem byla podle archivních záznamů také o šedesát let dříve. To znamená, že na přípravu na další kalamitu takového rozsahu máme šedesát let.

* Co si jako lesníci slibujete od dalšího rozšíření cyklostezek?

Je to především rozptýlení návštěvníků zdejších lesů po větším území a tím i eliminace střetů jednotlivých skupin využívajících zdejší lesy různou formou, a to i s námi při naší běžné činnosti.

* V čem vidíte největší problém hradeckých lesů?

Problémem v lesích v dnešní době je vandalismus a nedodržování zásad slušnosti některých jedinců, kteří samozřejmě s vyšším počtem návštěvníků přibývají. Již máme vyčleněnou stabilní skupinu zaměstnanců, kteří "bojují" s nepořádkem zanechaným návštěvníky lesů. Také lesníci při své běžné činnosti nehlídají jen stav lesa, ale vždy zkontrolují i vybudované zázemí a značení v našich lesích.

* Jaké chystáte novinky letos a v budoucnu?

V letošním roce bylo hlavním tématem pro nás věnovat se obnově lesa po kalamitě, ale nezapomínáme ani na návštěvníky lesů a snažíme se s nimi pracovat, ať formou naučných tabulí nebo i tím, že vytváříme unikátní zajímavá zázemí, jako například Rytířské hradiště. Také spolupracujeme s městem Hradec Králové na dotvoření okruhu pro in-line bruslaře. Připravujeme též výstavbu farmového chovu zvěře s pozorovatelnami divokých prasat či jelenů, výstavbu rozhledny v Černé stráni a také přípravu výstavby environmentálního centra pod vedením lesního specialisty a navázaného na výuku základních škol.

* Jaký je váš osobní vztah k lesům na Novém Hradci ?

Můj nevlastní otec byl vedoucím odbytu Východočeských státních lesů a jedna z jejich částí byla umístěna i na Novém Hradci Králové. Také jsem zde byl na odborné praxi. Již jako malý jsem s ním rád chodil do lesů a měl rád vůni stromů a jejich šustění ve větru. Náhoda tomu přála, že jsem se po ukončení studia na vysoké škole dověděl o volném místě u zdejších městských lesů. Rád jsem k nim v roce 1998 nastoupil a od té doby tady působím v různých funkcích dodnes. První měsíc u zdejších lesů jsem v této úžasné síti lesních cest bloudil, ale dnes zavřu oči a vidím tu unikátní síť ze čtverců v délce 250 kilometrů. Nemám zde rád jen jedno místo, ale dodnes objevuji nová a nová úžasná místa. Díky tomu, jak je les živý a mění se, nikdy mne neomrzí.

* Co říkáte na kritiku, že lesy ztrácejí svou rekreační funkcí čistě přírodní charakter a že je tam "cirkus"?

Jsme zaměstnanci města Hradec Králové a máme zadání od vlastníka, které musíme plnit. V současné strategii města, stejně jako již při navrácení lesů do majetku Hradce Králové na počátku devadesátých let, bylo v rozhodnutí městské rady uvedeno, že v našich lesích má být povýšena funkce rekreační nad funkcí produkční. Nejedná se o park, lesy zde stále plní produkční funkci, ale souběžně s ní plní funkci rekreační včetně mnoha dalších.

Čistě přírodní charakter nemají v České republice žádné lesy a my máme propracovanou koncepci umisťování rekreačních prvků v řádu. Například v okolí rybníku Šanovec nejsou umístěny žádné. Jedná se přibližně o tisíc hektarů ze 3 800 hektarů. Pokud lidé něco kritizují oprávněně, vždy reagujeme na jejich připomínky. Pokud se některým lidem nelíbí chodit do zdejších unikátních lesů jako do cirkusu, mají možnost jít do jiných lesů, například státních, což je zase jiný cirkus.

* Jaká nejvzácnější zvířata v lesích žijí?

Z ptáků je to například sluka, v loňském roce jsem zde poprvé slyšel chřástala, ale z větších druhů zvěře zde zatím žádná nežijí. V dřívějších dobách, dle záznamů a místních názvů, například ve Vlčích jamách žili, jak vidíte, i vlci. A také ve zdejších lesích bylo ideální prostředí pro tetřívky. Poslední jedinci tohoto druhu zmizeli přibližně před dvěma sty lety.

* Nakolik vás trápí vandalové, a co s tím?

S větší zátěží návštěvníků přichází i nevhodné jednání určité skupiny, a to jsou vandalové. Dle různých průzkumů je procento těchto lidí stále stejné, avšak tento počet je různý v tom, že pokud se zde dříve pohybovalo sto návštěvníků, byli mezi nimi řekněme čtyři vandalové. Pokud jich však je tisíc, tak už jich je čtyřicet. Potom také roste pravděpodobnost, že s větším počtem narazí na námi budované vybavení anebo že my narazíme na ně. Spolupracujeme stále úžeji s městskou a státní policií, dovybavili jsme služební automobily kamerami a naši vedoucí zaměstnanci budou absolvovat kurzy jednání ve vypjatých situacích spolu s hradeckou městskou policí.

* Jakou nejzajímavější či nejdramatičtější situaci jste v hradeckých lesích zažil?

Nejdramatičtější situaci jsem zažil hned při svém nástupu v roce 1998. Tehdy zde spadlo obrovské množství srážek. V tomto malém povodí se v lesích z mnoha míst staly jen ostrůvky vystupující z moře vody. Byl jsem u toho, když se protrhla hráz na rybníku Výskyt, asfaltová komunikace u lesní cesty Hradečnice byla ve svém nejnižším místě odplavena, byla stržena většina mostků. Pohled na tuto spoušť byl zároveň strašný i úžasný. Nakonec se právě tyto události staly popudem k nastartování obnovy veškerých lesních cest, objektů, rybníků a staveb ve zdejších lesích, což trvá od té doby až dodnes. A doufáme, že bude trvat i nadále.