Modrava – Nepřiměřeně nákladný a neekologický je provoz nově zrekonstruované restaurace na Březníku.

Správa NP a CHKO Šumava proto hledá cesty, jak ušetřit. Nevylučuje ani možnost, že v zimě zůstane restaurace zavřená. „Navíc Česká inspekce životního prostředí v tuto chvíli vypočítává výši pokuty za špatné nakládání s odpadními vodami,” upozornil na další problém mluvčí správy parku Jan Dvořák.

Generální oprava agregátu

K výrobě elektřiny slouží na Březníku diesel agregát, který za pouhé dva roky provozu musí projít generální opravou, k topení a k vaření pak propan­butan, odpadní vody tečou do pár kubíků velké jímky. Taková je realita provozu hájovny Březník, kde v sezoně funguje info centrum, muzeum Karla Klostermanna a také zrekonstruovaná a zvětšená restaurace.

„Udělala se krásná restaurace, kuchyně dostala nové špičkové vybavení. Za všechno správa parku zaplatila více než 5,5 milionu korun, ale trochu se pozapomnělo na energetické vstupy a na vyřešení odpadních vod. To první stojí měsíčně více než 55 tisíc korun, za ten druhý problém nás čeká pokuta,” konstatoval ředitel Správy NP a CHKO Pavel Hubený.

Drahý provoz hrazený správou

„Průměrné náklady na naftu do diesel agregátu od ledna do září tohoto roku činily měsíčně 23 150 korun, přičemž bychom měli připočítat náklady na jeho provoz, jako odpisy a náklady na údržbu, což činí zhruba 15 tisíc korun měsíčně. Dále je na Březníku spotřebováván plyn, kterým se topí a částečně jde na provoz kuchyně, za zhruba 16 700 korun měsíčně. Většinu těchto nákladů přitom hradila správa národního parku,” doplňuje konkrétní údaje ekonomický náměstek ředitele Martin Roučka.

Achillova pata – malá jímka

Dalším problémem nového, většího provozu restaurace je vypouštění odpadních vod, které řešila také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Navýšení kapacity kuchyně a restaurace vedlo k tomu, že jímka je naplněná velmi brzy a ne vždy byla vyvezena včas.

„Bohužel, toto je asi největší achillovou patou celého Březníku, o které jsme byli přesvědčeni, že po nové kolaudaci v prosinci roku 2013 neexistuje. Když nás na tento problém ČIŽP při místním šetření upozornila, okamžitě jsem nařídil zvýšit frekvenci vyvážení jímky. Pro představu, aby nedocházelo k opětovnému úniku, musel by jezdit fekální vůz na Březník zhruba každých deset dnů,” vysvětluje Hubený. Největší problém s odvozem odpadních vod nastane v zimním období, kdy k Březníku povede běžecká stopa.

Bude zimní provoz restaurace?

„Teď, když je restaurace mimo sezonu uzavřena, hledáme možnosti, jak její provoz zajistit na zimní sezonu a to i s těmi velkými problémy, které jsou a kterým se určitě dalo předejít. Variant je několik, bohužel žádná není optimální, většinou jsou drahé a také nepříliš ekologické. Je tedy potřeba počítat i s možností, že letošní zimu bude Březník zavřený tak, jak tomu bylo do roku 2011. To je ale ta nejzazší varianta. Naším cílem je restauraci letos v zimě zprovoznit alespoň v nějakém nouzovém režimu tak, aby se lyžaři mohli ohřát a ideálně si koupit nějaké drobné občerstvení,” říká Hubený.

V příštím roce 2015 by měl být podle vedení parku problém dodávky energií a likvidace odpadních vod vyřešen úplně.