Na protrženou přehradu v Jizerských horách, celoevropský unikát, jenž se má v nejbližších letech ještě víc otevřít lidem, se vlastně nesmí. Tisícům turistů dokonce teoreticky hrozí problémy s vodní stráží nebo městskou policií.

Protržená přehrada je oblíbeným turistickým cílem, vede k ní třeba naučná stezka. Obce v okolí chtějí ještě zvýšit počty turistů. Jenže. Přehrada už desítky let spadá do nejpřísnějšího režimu ochrany vod. Stejně jako třeba přehrada Souš.

Sami odborníci přiznávají, že první vodárenské pásmo je v okolí Protržené přehrady zbytečné. Přivaděč vody se už nepoužívá.

„Je pravda, že správně by tam lidé vůbec neměli chodit. Je to pozůstatek z osmdesátých let. Faktem také je, že pro nejpřísnější ochranu vody to už dnes nemá význam a není pro ni absolutně žádný důvod,” řekl ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek.

Samotní pracovníci Povodí sice nikoho nemohou pokutovat, řeší to však za ně strážníci. Například Soušskou přehradu hlídá najatá agentura a na lidi, kteří do nejpřísnějšího ochranného pásma vkročí, volá městskou policii z Desné.

Za dva roky si má Protržená přehrada připomenout stoleté výročí tragédie, při které zahynulo 62 lidí. Lesy ČR přehradu nově odlesnily, aby pro návštěvníky vyniklo torzo přehrady. K přehradě teď chodí ještě víc lidí než dřív. Příjemností pro lidi, kteří tam vlastně nesmějí vkročit, je nyní u přehrady a v jejím okolí celá řada.  Vznikne tady útulna? Podle zákona nesmí

Nová je třeba lávka přes horskou bystřinu, pod přehradou vybudovali lesníci vyhlídku na strmý kaňon Bílé Desné, kudy se v roce 1916 řítila voda. V září by se měla na přehradě objevit replika původní lávky ze šoupátkové věže, která vedla k bývalé hrázi. U torza přehrady mají přibýt i vícejazyčné cedule, které popíší funkce jednotlivých částí bývalého vodního díla či připomenou katastrofu.

Trosky přehrady se na velkolepé připomenutí tragického jubilea chystají i jinak. V plánu je obnova původní útulny s občerstvením a malou galerií plnou historických fotografií. Má stát v místě původní Kromerovy boudy. Žádná taková stavba však nemůže v nejpřísnějším vodárenském pásmu vzniknout.

„Chceme udělat z přehrady atraktivní turistický cíl, bohužel narážíme na socialistický pozůstatek, který to brzdí. Tehdy měli v takovém území větší peníze za těžbu. Voda z úpravny nad Desnou se už asi dvacet let nebere. Je to zcela absurdní situace,” posteskl si starosta Albrechtic v Jizerských horách, podnikatel a senátor Jaroslav Zeman. Léta se snaží o to, aby se tento kout Jizerských hor stal přitažlivějším pro cestovní ruch a v Protržené přehradě cítí velký potenciál.

Zmírnění ochrany chtějí okolní obce, proti není Povodí Labe či CHKO, a chtějí ho i Lesy ČR. Rozhodnout o tom, jestli je stále potřebná ochrana vod, nebo je možné do území „pustit lidi”, ale musí krajský úřad.  Kraj může ochranu zrušit

„V zásadě nejsme proti, ale musíme dodržet všechny zákonné postupy a lhůty, k rozhodnutí potřebujeme seriózní podklady. Každé zrušení jakékoliv ochrany musí být velmi dobře vyargumentované. Možností, jak to tam ošetřit, je víc a hledáme tu nejlepší. Nejde to zkrátka tak rychle, jak si to ta skupina lidí představuje,” upozornil krajský náměstek pro životní prostředí Josef Jadrný.

Starosta Albrechtic je přesvědčený o tom, že plánované úpravy v okolí přehrady přivábí další návštěvníky a pomohou cestovnímu ruchu od Rokytnice, Harrachova, Vysokého až po Liberec. „Na kolech tam dojedou i s malými dětmi a budou mít cíl, který nikde jinde v Evropě není,” dodal starosta.

Albrechtice a Desná chtějí zvyšující se počty lidí přesně zmapovat. U přehrady instalují počitadlo návštěvníků. „Josefodolská přehrada má také nahoře počítadlo a ročně tam projde na sto osmdesát tisíc lidí. Myslím, že my jsme schopní mít třeba padesát tisíc lidí,” tvrdí starosta Zeman.