VIMPERK Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský našel nového spojence v boji s kůrovcem.

Podpořili ho slovenští lesníci a Stráský zase podpoří jejich tažení proti „podkôrnikovi”.

S tímto závěrem skončila před několika dny návštěva padesátičlenné skupiny slovenských lesníků na Šumavě. Řediteli Stráskému, který čelí kritice nejen českých, ale i některých zahraničních ekologických organizací, se tak zřejmě poprvé dostalo výraznější mezinárodní podpory. Důvod je prostý. Spor o ponechání či neponechání chráněné přírody svému osudu je na Slovensku a v Česku natolik identický, že to vypadá, jako by Češi a Slováci nadále žili ve společném státě. A v obou zemích jsou momentálně u moci lidé, kteří prosazují lesnické zásahy proti kůrovci.

Brouk toho sežral jako orkán „Kvůli tomu, že se v bezzásahových oblastech tatranského parku proti šířícímu se kůrovci nezasahovalo, padlo za oběť broukovi stejné množství dřeva jako při větrné smršti,” řekl předseda Slovenské lesnické komory Jaroslav Šulek.

Tatranský národní park v roce 2004 zasáhl orkán Alžběta, který, stejně jako v případě orkánu Kyrill o tři roky později na Šumavě, položil stovky hektarů tatranských lesů. A tehdejší vedení parku ponechalo část polomů přirozené obnově, což vyvolalo ostrý spor mezi ochranáři, lesníky i politiky.

Tehdejší ředitel TANAP Tomáš Vančura byl po změně vlády v roce 2007 odvolán z funkce a nahrazen méně radikálním ochranářem. A proti kůrovci se začalo bojovat i v bezzásahových oblastech s výjimkou Tiché a Kôprové doliny, které, stejně jako v Česku, „uhájili” vlastními těly desítky aktivistů.

„Se zásahy proti kůrovci ale u nás i na Šumavě souhlasili místní lidé. Ekologičtí aktivisté, kteří zásahům brání, jsou většinou z velkých měst a nejsou s prostředím tak spjatí jako místní,” uvedl Ján Ferenčík ze společnosti Štátné lesy Tatranského národného parku. Kůrovec se podle lesníků rychle rozšiřuje i do nižších poloh a způsobuje milionové škody.

Bývalý ředitel TANAP Tomáš Vančura přitom tvrdí, že kácení v národních parcích v Česku i na Slovensku představuje evropský unikát. „V Bavorském lese se nekácí stejně jako v Polsku a lidé na vlastní oči vidí, jak se les dokáže obnovit sám. Jen u nás chtějí lesníci takzvaně zničit důkazy, tedy znemožnit ukázku přirozené obnovy chráněných porostů,” řekl LN Vančura. Už dříve v rozhovoru s LN uvedl, že Tatry čelí nájezdu „ostrých hochů z Bratislavy”, kteří chtějí chráněná území využít pro developerské projekty.

A na svém tvrzení nechce nic měnit ani po pěti letech. „Dříve jsme mysleli, že něco takového, co se stalo v Tatranském národním parku, se v Česku nemůže stát. Jenže jsme se zmýlili. Nyní budou někteří slovenští podnikatelé využívat příklad Šumavy k tomu, aby se v Tatrách rozloha chráněné přírody ještě více zmenšila,” uvedl Vančura.