Ředitele Národního parku Šumava Jiřího Mánka čekají letos těžké oříšky k rozlousknutí

Šumava – „Uklouznout na koňském trusu je lepší než na olejové skvrně” – to je jedno z hesel, s nímž jde do letošního roku ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jiří Mánek. Muž, který se vlády v ostře sledované instituci ujal před půl rokem a který má před sebou pro rok 2013 několik priorit. A to pořádně ožehavých. Deník se je spolu s ním pokusil zmapovat.

Sledování vozů

Šumavský národní park, jenž byl v minulých letech nechvalně proslavený rozhazováním, si bude muset letos pořádně přitáhnout opasek. Zatímco například v roce 2010 měl rozpočet cca 634 milionů korun, vloni to bylo „jen” 380 milionů a letos by se měl rozpočet pohybovat okolo tří set milionů. Kvůli tomu se snižuje i počet zaměstnanců. Jen vloni jich odešlo 46 a to není vše, což přiznává i Mánek, který bude muset šetřit, kde to jen půjde. „Vzhledem k nedobré ekonomické situaci budeme i v roce 2013 sahat k úsporným opatřením. Vybíráme dodavatele GPS zařízení do aut, tím se zamezí jejich zneužívání. Je pravděpodobné, že šetření se bude týkat i personální situace a budeme muset snížit počet zaměstnanců. Pravděpodobně až o pět procent,” připustil ředitel parku, že ze současných 264 zaměstnanců jich letos zřejmě odejde dalších zhruba patnáct.

Plán péče bude

I tak ale musí organizace „šlapat”. Velmi důležitým úkolem je příprava dokumentu, kterým se Národní park Šumava bude řídit příštích 15 let – Plánu péče a zonace národního parku. Platnost minulého Plánu péče skončila v roce 2010 a NP Šumava se spravuje v jakémsi provizoriu, bez jasných vizí, bez jasného nasměrování. „Zonace, kterou všichni kritizují, je stále platná od roku 1995,a přesto se ji po celých 18 let nikomu legálně nepodařilo upravit. Byly zde snahy úzkých skupin, spíše radikálních individualit, zavést po staletí kulturní a osídlenou Šumavu do stavu divočiny na třech čtvrtinách její plochy, bez ohledu na život a potřeby místních obyvatel, bez ohledu na potřeby společnosti. Své sobecké zájmy se pokoušeli prosazovat kličkováním v paragrafech a obcházením legislativního procesu, podle kterého se tyto klíčové dokumenty projednávají. Tomu je naštěstí konec,” tvrdí Mánek, podle něhož se letos podaří v souladu s legislativními pravidly dotáhnout do konce novou podobu zonace i nový Plán péče pro národní park pro příštích 15 let. V regionu projednaná zonace bude předána ministerstvu životního prostředí v první polovině ledna, s regionem připravený Plán péče pak dostane ministr Chalupa na stůl koncem února.

Modrý sloup

Dalším ožehavým problémem, který by se podle Mánka mělo letos podařit konečně vyřešit, je Modrý sloup. „Je to tradiční hraniční přechod mezi svobodným státem Bavorsko a Českou republikou, které různé totalitní režimy uzavíraly celých 67 let. V roce 2012 se podařilo dotáhnout historický akt, kdy byl v souladu s legislativou tento hraniční přechod otevřen rozhodnutím státní správy, které je dnes již pravomocné. Vše samozřejmě se stanoveným režimem, který respektuje ochranu přírody, zejména potřeby tetřeva hlušce. Tisíc let tudy putovaly karavany lidí i zvířat, a proto věřím, že zvítězí zdravý selský rozum a 15. července 2013 tudy bez problémů projdou první spokojení turisté,” slibuje Mánek.

Vrátí se koně

Rok 2013 bude pro Národní park Šumava podle jeho ředitele také návratem ke kořenům. „Intenzivně pracujeme na možnosti vrátit do šumavských lesů speciálně vyšlechtěné chladnokrevné koně, kteří by tradičním a přírodě blízkým způsobem přibližovali z lesa dřevo. Chceme vytvořit podmínky, kterými nahradíme železné koně a harvestory živým tvorem v doprovodu speciálně vyškoleného odborníka. Chceme vytvořit podmínky, podle kterých návštěvník šumavského lesa uklouzne spíše na koňském trusu než na olejové skvrně po těžké technice,” nastínil svoji vizi šéf šumavského parku. Ten chce kromě návratu koní i v roce 2013 nadále pokračovat v programu péče o bezlesí. To proto, že bezlesí vedle lesa na Šumavě vnímá jako tradiční kulturní součást šumavské přírody. „Divoké zarůstání historického bezlesí po desítky let snižovalo prostor pro tradiční farmaření a zhoršovalo podmínky pro výrobu tradičních produktů ze dvora. My šumavské farmáře naopak budeme podporovat a spolu s nimi vytvářet prostor pro typickou šumavskou agroturistiku, která tu má velký potenciál,” uzavírá plány pro nový rok Jiří Mánek.