Bude se jednou platit za houbaření? Vlastníci nestátních lesů o tom hovoří.

PELHŘIMOV / Stále více otazníků visí nad lesnickým odvětvím. Toho času se přitom jedná o jeden z mála oborů, který při správném podchycení vykazuje trvalý výtěžek.

Jak toho docílit, pro změnu ví dlouholetý ředitel pelhřimovských lesů a zároveň předseda republikového Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera.

* Jak byste pojmenoval současný stav věcí v našich lesích?

Nadpoloviční podíl u nás mají lesy státní, od čehož se odvíjejí různé problémy. Obecních a soukromých lesů je dohromady necelých čtyřicet procent, tím pádem se nám hůře prosazují požadavky a záměry.

* Co například nyní řešíte?

Je to zejména snižující se podpora ze strany státu či krajů. Poměrně zeširoka jsme o tom mluvili při nedávném pelhřimovském sjezdu vlastníků obecních a soukromých lesů. V roce 2005 přešlo vyplácení příspěvků ze státu na kraje. Stalo se to, co jsme předpokládali. Některé kraje dotace zkrátily, některé je dokonce přestaly vyplácet úplně. Přitom jde o peníze na činnost, kterou nám ukládá zákon.

* Můžete být konkrétní, o jaké úkony se jedná?

Rozumí se tím třeba zalesňování melioračními dřevinami, přičemž výsadba listnáčů je neporovnatelně dražší než například u smrku. Dále jsou to prořezávky, výchovné zásahy, podpora šetrného přibližování v lesích pomocí koňských spřežení a podobné úkony.

* A na vysočině to vypadá s dotacemi jak?

Musím říci, že náš kraj si v tomto ohledu stojí nejlépe z celé republiky. Dokonce se tady objem vyplácených peněz i lehce navýšil.

* Pokud sestoupíme ještě o patro níže, jak si stojí pelhřimovské lesy?

Řekl bych, že naše pozice je za celých jednadvacet let působení stabilní. Důležité je, že město se k nim jakožto vlastník chová zodpovědně. Nepouští se do těžby na hranici limitů, prosazuje hospodaření trvale udržitelným způsobem. Lesy přinášejí pravidelný zisk, zároveň zůstávají zdravé.

* Určitě ale víte i o obcích, které mají les za „dojnou krávu”.

Doba je taková. Finanční potíže dopadají na obce stále výrazněji, rezerv není mnoho. Jedním z prvních zdrojů bývá les. Pokud se ale představitelé rozhodnou vykácet větší výměru či dokonce les prodají, už se to pak nedá vrátit zpátky. A je to ohromná škoda.

* Jak má tedy takové hospodaření vypadat?

Stačí si uvědomit, že les je majetek, který nepřináší obrovské zisky, zato je ale výnos z něho trvalý.

* Co říkáte na návrh některých vlastníků zřídit zákaz vstupu do lesa či jej alespoň zpoplatnit? v hájovně, více než dvacet let se stará vlastníků obecních a soukromých lesů.

I o tom jsme hovořili na pelhřimovské schůzi. Do lesa dnes chodí stále více lidí. Vyžadují, aby na okraji bylo parkoviště, napříč lesy vedou cyklostezky, v zimě pak běžkařské stopy. K tomu se pojí i určité problémy, množí se nám odpadky, chataři zakládají černé skládky. V porostu už jsme našli i pohozený televizor. Tohle všechno musíme uklidit. Nebo trhači lesních plodin, ti kolikrát neváhají vyvrátit oplocenku, stromky nám pak okouše zvěř. Je toho víc.

* Tak co s tím?

My nechceme, aby lidé přestali chodit do lesa. Ze zákona tam mají volný přístup. Pokud ale vlastník umožňuje vstup, uklízí v lese nepořádek a kolikrát i udržuje samotné cyklostezky, tvrdíme, že určitou náhradu by dostat měl. Třeba od státu. Je otázka, zda na ni mohou mít nárok i obecní lesy, u lesů soukromých to ale dává logiku.

* To by třeba houbař musel vhodit do kasičky u hájovny padesátikorunu?

Zní to úsměvně, v některých evropských státech ale v tomhle pořádek mají. Kupříkladu do soukromých lesů v Anglii je vstup přímo zakázaný. V Holandsku se nesmí houbařit. V severní Itálii, kde lesníci nevydělávají tolik na prodeji dřeva, jim plyne větší výdělek právě z povolenek na sběr hub.

* Takže si Italové kupují něco na způsob rybářského lístku?

Přesně tak. Na obecních úřadech i jinde si lze tuto povolenku opatřit. Houby se navíc smějí sbírat pouze některé dny v týdnu.

* Jak daleko je ta myšlenka u nás?

I když se o tom mluví už dlouhé roky, ta myšlenka je zatím v plenkách. Prvotní stanovisko ze strany ministerstva bylo záporné.

* Stále více se přetřásají také protipovodňová opatření. Je pravda, že pomoci může i les?

Pokud je správně rostlý, chrání půdu proti erozi a má i výrazné zadržovací vlastnosti při přívalových deštích. Moc se ale nemluví o tom, že ačkoliv se dnes prosazuje výsadba smíšených lesů, co do retenčních schopností jsou na tom lépe jehličnany. Už jenom proto, že listnaté lesy jsou v čase předjarního tání holé. Jakmile se do nich opře sluníčko, sněhová pokrývka tam odtává mnohem rychleji než třeba ve smrkovém lese.

* Jak často vlastně chodíte do lesa?

Bývám tam každý týden. Je to má povinnost i záliba. Vyrostl jsem v hájovně, od toho se asi všechno odvíjí.

* Věnujete se také houbařině?

Houby nesbírám, vyrážím hlavně na procházky. I když třeba takový Křemešník je bezesporu krásné místo, osobně si nejraději zajdu do našich lesů na Rohozné.