Nález vzácných brouků, kteří už na mnoha místech Evropy vyhynuli. To je jeden z výsledků unikátního průzkumu odborníků na hmyz z Biologického centra Akademie věd České republiky a geoinformatiků z Ostravské univerzity v jihomoravských luzích mezi dolními toky Dyje a Moravy. Ty zasahují na Břeclavsko a Hodonínsko. „Vědci našli například rýhovce pralesního. Mezi několika druhy nalezenými v republice poprvé byl malou senzací jeden z nejvzácnějších evropských brouků Rhacopus pyrenaeus,“ uvedla mluvčí centra Daniela Procházková.
Odborníci se zaměřili na chráněné brouky vázané na staré stromy a mrtvé dřevo. Především na tesaříka alpského i obrovského a páchníka hnědého. Jejich ochrana umožňuje přežít i stovkám dalších chráněných druhů hmyzu. Od roku 2006 odborníci zmapovali na jihu Moravy takřka dvanáct tisíc stromů na ploše čtrnáct tisíc hektarů. „Hledali jsme pobytové známky těchto brouků, výletové otvory či trus larev. Narazit na živé brouky ve dne téměř není možné,“ zmínil entomolog David Hauck.
Rozloha chráněných území je tam minimální. Vytvořit chráněnou krajinnou oblast se zatím nepodařilo, teď se připravuje vyhlášení sítě přírodních rezervací. Vědci vytvořili mapu, na níž lze zjistit druh stromů, jejich zdravotní stav či přítomnost brouků. Má posloužit při rozhodování, kde rezervace vzniknou.
Jihomoravské luhy patří mezi přírodně nejbohatší lesy v republice. Vyskytují se tam stovky druhů vzácného hmyzu, obojživelníků a ptáků. Právě mohutné staré stromy jsou důležité k zachování tohoto přírodního bohatství. Tyto dřeviny, z nichž nejstarší mají skoro čtyři sta let, však rychle mizí a mladší chybějí. „Problém je, že se na území už sto padesát let zvířata nepasou. Lesy jsou husté a nemají možnost vyrůst do obřích rozměrů. Může se stát, že brouci nebudou mít dost vhodných stromů a vyhynou,“ varoval šéf vědeckého týmu Lukáš Čížek.
Alespoň částečně se snaží broukům pomáhat ochránci přírody ve spolupráci s Lesy České republiky. „Odstraňujeme v polesí Soutok nežádoucí dřeviny v okolí vybraných stromů, hlavně dubů letních, abychom je uvolnili a vytvořili vhodný biotop pro zvláště chráněné druhy hmyzu,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. K Soutoku rád na kole zavítá Jaroslav Válka z Břeclavi. „Je to pěkná projížďka, při které je nemožné přehlédnout okolní přírodu. Vždycky mě potěší, když narazím na zajímavý hmyz či zpozoruji čápa,“ řekl mladík.
Zoolog a entomolog Pavel Dedek říká: Pastvy nyní chybí
Změnu v hospodaření vidí jako zásadní problém v úbytku brouků v jihomoravských luzích zoolog Pavel Dedek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava.
Co je největší problém úbytku brouků v jihomoravských luzích?
Obecně je to úbytek vhodných biotopů. Například solitérních stromů na loukách. Zásadní problém je změna hospodaření, zákaz pastvy. Snažíme se to s Lesy České republiky mírnit.
Rozhovor:
Co pomáhá?
Po každé těžbě ponecháváme na pasece průměrně deset stromů na hektar. Vysazujeme nové solitery na loukách, prosvětlujeme lesní okraje.
Pomohlo by vyhlášení chráněné krajinné oblasti?
Měli bychom větší možnost využít nástroje, které nyní ochrana přírody má, včetně peněz.
