eficit vodních srážek v loňském roce a s tím související hrozba kůrovcové kalamity, ale také avizované změny legislativních norem v oblasti ochrany přírody, myslivosti a nakládání se zemědělskými pozemky - to jsou hlavní výzvy, kterým budou majitelé lesů v letošním roce čelit. Shodli se na tom účastníci valné hromady Komory soukromých lesů, kolektivního člena Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), která se uskutečnila koncem února v Jihlavě.
Po letech přehlížení problémů nestátních lesů kvituje vedení komory a SVOL zájem o jejich řešení ze strany ministerstva, ať již se jedná o chystanou změnu poskytování příspěvků na hospodaření v lesích z jednoho zdroje (ministerstva zemědělství), nebo úzkou spolupráci při projednávání změn národního seznamu evropsky významných lokalit v roce 2015. „Ministerstvo zemědělství bohužel nenašlo společnou řeč s vlastníky pozemků ve věci novelizace zákona o myslivosti," konstatoval předseda komory Tomáš Czernin. „Navzdory prohlášením o vstřícnosti k vlastníkům pozemků rigidně setrvává na zavedených pořádcích, které měnit nehodlá," doplnil. Návrh paragrafovaného znění připravený pro vnitřní připomínkové řízení byl stažen z projednávání a přepracován. Upravené znění k připomínkám by měly zainteresované strany podle vyjádření náměstka obdržet v nejbližších dnech. Změna výměry honitby je velice citlivou záležitostí pro majitele lesů a polí, na nichž se myslivost provozuje. Pokud by ze strany ministerstva nebyl akceptován ani návrh na zjednodušení podmínek změny honiteb při změně vlastnictví honebních pozemků, který by umožnil vytvoření vlastní honitby při současném zachování honitby zbylé, je otázka, zda má vůbec smysl zákon otevírat. „Kosmetické úpravy zákona vysokým stavům spárkaté zvěře a následným škodám na lesních kulturách a polních plodinách nezabrání," potvrdil místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Štefl.
Předseda SVOL František Kučera připomněl aktuální novely zákona o ochraně přírody. Jedna z nich navrhuje nevyplácet náhradu újmy státním podnikům za omezení hospodaření ve státním lese, což je v rozporu s ústavní zásadou, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Navíc to znemožní určit požadavky a potřeby státu v oblasti ochrany přírody z hlediska účelnosti a hospodárnosti. Návrh druhé novely sjednocuje právní postavení všech národních parků v ČR a sice tak, že zeslabuje pravomoci obcí, které se na území národního parku nacházejí, a zásadní rozhodnutí přenáší do právních předpisů nižší právní síly vydávaných ministerstvem životního prostředí, vyhlášek a metodických pokynů. Návrh novely nezohledňuje specifické podmínky jednotlivých národních parků. V případě Národního parku Šumava nebere ohled na skutečnost, že jeho základy netvoří přírodní krajina, nýbrž asi z 90 procent kulturní krajina s enormním významem živého vyspělého lesa pro přirozenou akumulaci vod. Podle účastníků valné hromady by vládní činitelé měli věnovat mnohem větší pozornost komplexnímu pojetí lesnictví, trvale udržitelnému využívání krajiny a dřeva jako obnovitelné suroviny a vyvarovat se prosazování finančně a energeticky nákladných opatření na ochranu přírody dotovaných ze státního rozpočtu nebo fondů Evropské unie, které mnohdy sledují pouze lokální cíle ochrany funkčních ekologických procesů, jež si mohou i navzájem odporovat.
Předsedou Komory soukromých lesů zvolila valná hromada na další dva roky Tomáše Czernina a místopředsedou spolku Josefa Bartoně-Dobenína. Členy představenstva byli zvoleni Ludvík Belcredi, Michael Podstatzký-Lichtenstein a Miroslav Pacovský.
Komora soukromých lesů má 151 členů. Obě komory SVOL mají 615 členů, kteří hospodaří na 400 tisících hektarech lesní půdy, což představuje 15 procent všech lesů v ČR.
