Více než dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že by se měla chránit divoká příroda v České republice. Většina dotázaných ale pro její ochranu za poslední rok nic neudělala. Vyplývá to z průzkumu sociologů z Masarykovy univerzity. Průzkum rovněž ukázal, že si Češi přejí více divočiny, než jí v zemi v současné době máme.
Ekologové odhadují, že oblastí ponechaných přirozenému vývoji a bez zásahů člověka je 0,3 procenta rozlohy země. Respondenti v průzkumu jejich rozlohu odhadovali až na deset procent a chtěli by ji rozšířit o další tři procenta. S rozšiřováním území s divočinou souhlasilo zhruba 44 procent lidí, proti bylo 19 procent.
Výzkum brněnských akademiků jako první podrobně zkoumal vztah obyvatel naší země k divoké přírodě. Podle ekopsychologa Jana Krajhanzla výsledky ukazují, že rozšiřování divočiny má v Česku širokou podporu. „Češi považují divokou přírodu za hodnotu, kterou stojí za to chránit. Většinovou podporu mají jak divoká zvířata, tak rozšiřování divoké přírody," uvedl.
Za divočinu odborníci považují ta území, která jsou bezzásahová a kde se mohou i vyskytovat velké šelmy. Jde o první zóny národních parků, bezlesí vyšších poloh Krkonoš, přírodní rezervace většího stupně ochrany jako třeba Boubínský prales, soutok Dyje nebo části Beskyd.
O tom, zda a jak divočinu rozšiřovat, se vedou diskuse mezi zájmovými skupinami, často v souvislosti s Národním parkem Šumava a rozšířením nových chráněných území. Dotazovaní v průzkumu odpověděli, že celospolečenské zájmy v ochraně přírody mají mít přednost před lokálními.
Výrazná většina české veřejnosti podle sociologa Tomáše Chabady podporuje všechna divoká zvířata. V průzkumu se respondenti vyjadřovali k rysům, divokým koním, zubrům, vlkům, liškám, medvědům a bobrům. Nejvíc populárním je rys, následují divocí koně a zubři. V menší oblibě, kolem 23 procent, jsou medvědi a bobři, přesto výskyt bobrů v české přírodě podporuje 53,7 procenta a medvědů až 57 procent lidí.
Více než čtvrtina lidí v České republice vyráží do divočiny několikrát do roka, téměř polovina lidí ji nenavštěvuje vůbec. Oslovení se ale neshodli v tom, zda se stav divoké přírody zlepšuje nebo zhoršuje.
Sociologové se dotazovali reprezentativního vzorku 2023 lidí po celé republice. Podobný průzkum se uskutečnil i loni v Německu. Podle studie Spolkového úřadu pro ochranu přírody je pro dvě třetiny Němců příroda bez lidských zásahů příjemnější než upravená krajina.
Obecně o životní prostředí v zemi a o informace, které se ho týkají, se podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR u nás zajímají téměř dvě třetiny obyvatel a mnozí se ho snaží i zlepšovat. Až devět z deseti dotázaných uvedlo, že pravidelně třídí běžný odpad, a více než polovina lidí se snaží šetřit energiemi a vodou. Jen čtvrtina Čechů ale uvádí, že nakupuje výrobky šetrné k životnímu prostředí a pouze 18 procent lidí se snaží omezit jízdy autem.
Většina obyvatel České republiky je podle zmíněného průzkumu také spokojena se stavem životního prostředí. Okolí svého bydliště hodnotí pozitivně tři čtvrtiny lidí a životní prostředí v celé republice téměř dvě třetiny lidí.
