Zastavíme kůrovcovou kalamitu, dostaneme brouka pod kontrolu a na Šumavě obnovíme les složením blízkým přírodě, kde kromě smrků budou jedle a buky. To tvrdí krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný.

PLZEŇ Plzeňský kraj posílá do poslanecké sněmovny návrh zákona o Národním parku Šumava. Je dílem především politiků, kteří říkají, že chtějí mít Šumavu zelenou a nelíbí se jim pohled na stromy usychající po napadení kůrovcem a právě s ním má zákon zatočit.

Vedení kraje se pochlubilo návrhem prezidentu Václavu Klausovi. Tomu se nelíbil, protože se domnívá, že není dobré přijímat poměrně úzce zaměřený zákon. A prezident dokonce prohlásil, že nevěří, že by zákon vyřešil problém s kůrovcem. A přitom Václav Klaus je zastáncem toho, aby se na Šumavě proti kůrovci razantně zasahovalo. Návrh zákona odmítají lidé, kteří prosazují, aby dnes minimálně třetinu rozlohy parku tvořily oblasti, kde se nebude do vývoje přírody zasahovat. Nejpřísněji chráněná území se totiž mají podle návrhu zmenšit na necelou pětinu a navíc i tam návrh připouští lidské zásahy.

* Uznáváte, že je zvláštní dělat zákon pro jediný národní park?

Každý park je v jiné oblasti, v jiném regionu, ochraňuje jiné prvky přírody. V Podyjí jsou ochraňovány jiné typy rostlinstva než na Šumavě.

* Dobře, ale fungování národních parků by mohla vymezit obecná norma platná pro všechny parky.

Pak by byla příliš široká. Jsem přesvědčen, že regionalitu je třeba v zákoně podchytit.

* A regionalita Šumavy podle vás spočívá v čem?

Například v rozloze parku. Je největší v republice. Zahrnuje nejen státní majetek, ale i majetek soukromý a obecní. Navíc je to krajina zcela změněna lidskou činností, a proto je tam v podstatě z 95 procent smrková monokultura.

* V souvislosti s návrhem zákona hejtman Milan Chovanec tvrdil, že posílí pravomoci obcí, prezident Klaus řekl, že si neumí představit, že se tak posílí pravomoci některých obcí a jinde ne. Oč by se tedy jednalo?

Zástupci obcí mají pocit, že nejsou na svém území svými pány. Správa parku tam má příliš velké pravomoci a mluví jim i do vzhledu budov, do toho, kolik jich mají. Leccos z toho je možné odbourat, a to jsme tím zákonem chtěli. Proto navrhujeme zřídit čtvrtou zónu parku, aby obce v rámci obyčejných staveb získaly větší pravomoci na úkor správy parku. Obce chtějí být v parku, kde si na svém území budou rozhodovat o svých věcech.

* Kritici návrhu zákona ale varují, že pokud bude návrh přijat, třetí a čtvrté zóny v parku budou převládat, a proto bude možné na většině území parku postavit téměř cokoliv. Varují, že se tím otevírá cesta developerům a jejich podnikatelským záměrům. Toho se neobáváte?

V návrhu je vyjmenováno, co je možné ve třetí a čtvrté zóně rozvíjet. Je to přesně stanoveno.

* Je to stanoveno poměrně obecně. Píše se tam například o možnosti povolovat tam stavby sloužící zemědělství, turistice či sportu. Do toho se vejde leccos. Připouštíte to?

My chceme otevřít Šumavu lidem. Nevidím důvod, proč by tam neměly být služby, které turistiku rozvíjejí. A to, co by se stavělo, stejně musí být v souladu s posláním národního parku.

* A v čem vy to poslání vidíte?

Osobně ho vidím v tom, že kromě toho, že ochrání opravdu cenné přírodní lokality, přemění smrkové monokultury na smíšený les složením blízký přírodě. Potom bychom se už nemuseli bavit o nějakých kůrovcových kalamitách. Pokud tam bude les blízký přírodě, tak přežije všechno.

* Ale v oblasti horských smrčin porostou pořád jen smrky.

To jsou ty nejcennější části a tam budou nejvíc chráněné první zóny parku.

* O prvních zónách jste říkal, že budou bezzásahové, ale v návrhu zákona nic takového napsáno není. Proč?

V těch zónách budou možné zásahy pouze na základě návrhu orgánu ochrany přírody. Tedy ministerstva životního prostředí a správy parku. A nikdo, ani obce, ani kraje, nemůže ochraně přírody vnutit zásah v první zóně.

* V současné době je v parku zhruba třetina rozlohy území, kde by se nemělo zasahovat, to znamená ani kácet stromy napadené kůrovcem. Vy chcete, aby první zóny zabíraly pouze 18 procent území parku. Není to krok zpátky, když dosavadní koncept parku změníte?

Já se řídím zdravým rozumem a jsem z venkova. Moc si vážím lesa a nemám rád kácení obecně. Ještě víc ale nemám rád, když vidím les umírat nastojato. Máme jej nechat umřít jenom proto, že jsme si umanuli, že nebudeme zasahovat proti kůrovci? To je pro mě to nejhorší, co může být.

* Možná máte prostě na přírodu a les jiný pohled než zastánci bezzásahových území. Asi v něm vidíte spíš hospodářský les.

To ne. Já na to koukám jako na výtvor přírody. Ty stromy si zaslouží, abychom o ně pečovali. U pramenů Vltavy umírají stromy, které přežily Hitlera, komunismus a nepřežily až éru nezasahování proti kůrovci.

* Vy tohle nemůžete považovat za vývoj přírody?

To není možné. Je to, jako bychom chtěli pěstovat mandelinku bramborovou v bramborovém poli. Až tam bude les svým složením blízký přírodě, tak se na to budu dívat jako zastánci bezzásahového režimu, protože budu vědět, že půlka stromů tam i po kůrovcové kalamitě zůstane. Že tam zůstane zárodek budoucího lesa. Ale dnes tam není les blízký přírodě. Je to les, který vytvořil člověk kvůli penězům.

* A co když je to nezasahování nejrychlejší cesta k onomu lesu blízkému přírodě?

Ne. Ta je nejdelší. Trvá to dlouho a nemusí to tak dopadnout.

* Návrh zákona o národním parku vznikl především kvůli kůrovcové kalamitě. Nebude ale nakonec k ničemu, protože kůrovec si stejně bude dělat, co chce?

Člověk se už naučil proti kůrovci zasahovat. Zastánci bezzásahového režimu kůrovcovou kalamitu vypěstovali, když vědomě nezpracovali polovinu polomů po orkánu Kyrill.

* Vy tedy neuznáváte ani argumenty mnoha vědců, že v národním parku má být už dnes podstatný podíl území, kde do vývoje přírody nebudou lidé zasahovat?

Neuznávám. Chceme jim nechat bezzásahovost. Jenom chceme, aby jejich experiment pro případ, že by neměli pravdu, měl omezený rozměr. Ten rozměr by měl být 18 procent rozlohy parku. Ve střednědobém horizontu, do dvaceti let, by se to mohlo rozšířit až na 34 procent. Pokud dokážeme změnit třetí zóny na smíšený les blízký přírodě, pak budou moci být po celém území první zóny. Když tam budeme mít padesát procent jedlí a listnatých stromů, pak může být park stoprocentně bezzásahový. Za sto let. Ale musíme to odpracovat.

* Takže jste přesvědčen, že pokud návrh zákona projde, problém s kůrovcem vyřešíte?

Ano.

* Do kdy? Dejte si termín.

Za patnáct let.

* Tehdy budete mít kůrovce pod kontrolou?

Ano a v nižších patrech bude zárodek lesa blízkého přírodě. Poroste tam pestrá druhová směs. Jaroslav Nedvěd