Strnady – 23. června 2015 – Zvýšení biologické a ekonomické efektivnosti obnovy lesa a současně i zvýšení stability lesních porostů vůči klimatickým extrémům a kalamitám, to je konečný cíl pětiletého projektu, na kterém pracují vědečtí pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Útvaru pěstování lesa (VS Opočno).
Projekt s názvem Stabilizace lesních ekosystémů vyváženým poměrem přirozené a umělé obnovy lesa začal v roce 2012 a potrvá do roku 2016. Financován je Národní agenturou pro zemědělský výzkum a kromě VÚLHM se na něm podílí Mendelova univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita v Praze.
„Cílem řešení je výzkumně ověřit a zajistit provázané biologické, environmentální a ekonomické podklady pro optimalizaci obnovy lesa s vyváženým podílem obnovy přirozené a umělé tak, aby byly státní správě předloženy přesné závěry a argumenty pro úpravu legislativy a dotačních pravidel na úseku obnovy lesa a současně byla zajištěna bezpečnost a úspěšnost plnění produkční a mimoprodukčních funkcí lesa," vysvětlil koordinátor projektu Antonín Jurásek. Projekt řeší problematiku vztahující se ke klíčovým otázkám aktuálně diskutovaným v rámci připravované novelizace zákona o lesích a jeho prováděcích vyhlášek.
Řešitelé například loni zpracovávali poznatky výzkumu v problematice umělé a přirozené obnovy lesa a připravovali výstupy pro praxi, zejména nové oborové normy. Společně s řešitelským pracovištěm MENDELU Brno technicky dopracovali ČSN 48217 „Příprava stanoviště pro obnovu lesa a zalesňování" a v září 2014 byl její text vydán v edici norem Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Intenzivně také pracovali na přípravě a finalizaci textu ČSN 482116 „Umělá obnova lesa a zalesňování". Tato norma byla ÚNMZ vydána v březnu 2015 a je již pro použití v lesnické praxi rovněž k dispozici. V normě jsou mimo standardních postupů obnovy uvedeny i zásady správné manipulace se sadebním materiálem lesních dřevin od vyzvednutí ve školce až po výsadbu, což by v praxi mohlo významně zvýšit úspěšnost umělé obnovy lesa. Rovněž se předpokládá, že tato norma bude využívána při zadávání pěstebních prací zejména u velkých vlastníků lesa (např. Lesy ČR, s. p.).
V průběhu loňského roku vydala Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně v rámci tohoto projektu dvě certifikované metodiky pro praxi. Spoluautorem jedné z nich s názvem Péče a ochrana kultur po obnově a zalesňování je vědecký pracovník VÚLHM, VS Opočno Jan Leugner. Cílem této metodiky je ucelená specifikace různých postupů péče jak o umělé výsadby a mladé porosty, tak nárosty vznikající z přirozeného zmlazení, jež se stanou podkladem pro efektivní plánování jednotlivých úkonů včetně realizace všech nutných pěstebních opatření. Metodika charakterizuje standardní úkony péče a ochrany mladých porostů, tzn. takové úkony, se kterými je nutno počítat a běžně se i v lesnické praxi mají realizovat. Popsané postupy péče a ochrany kultur se vztahují na porosty obnovené síjí, sadbou i přirozeným generativním zmlazením.
Brožuru je možné zapůjčit v knihovně VÚLHM ve Strnadech i ve VS Opočno, stejně jako další publikaci, kterou loni v rámci projektu vydala LDF MENDELU: Předosevní příprava lípy srdčité (Tilia Cordata Mill.) fermentací po sběru semen ve voskové zralosti.
Letos nadále pokračuje intenzivní výzkum na sériích výzkumných ploch s různými variantami obnovy na kalamitních holinách, kde jsou rozpracovávány postupy dvoufázové obnovy lesa s využitím přípravných dřevin. Probíhá také šetření ve výsadbách prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu, kde se prokazuje biologická a ekonomická efektivnost použití jednotlivých typů sadebního materiálu při umělé obnově lesa. Tento výzkum bude pokračovat i v roce 2016, kdy řešitelé předpokládají vydání dalších certifikovaných metodik optimalizujících obnovu na kalamitních holinách a možnosti využití podsadeb hlavních druhů dřevin pod porosty dřevin přípravných.
Kontakt:
Doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Výzkumná stanice Opočno
Na Olivě 550, 517 73 Opočno
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Komentáře
V praxi se jede většinou podle starých modelů - umělá obnova, naplánovaná dřevinná skladba s ohledem na zamýšlený produkční hospodářský cíl. Takže žádné příměsi, žádná třešeň, habr, olše nedejbože betula. Naopak - nekompromisní likvidace "nežádoucích dřevin" v rámci výchovných zásahů.
A pokud se zjistí, že se založený porost po 40 letech rozpadá ? Nevadí, opět následuje celoplošná obnova.
Desetiletí se ví, že limitujícím faktorem přirozené obnovy je zvěř. LČR přesto stanoví neuvěřitelné výpalné za honitby. A ještě s drzostí management prezentuje kladný hospodářský výsledek.
Přirozená obnova například jedle v praxi znamená oplocení minisemenáčků kvalitním pletivem, následuje pětileté čekání na prosperující semenáčky a pak alespoň 20 let dalšího čekání oplocených semenáčků v podúrovni, než bude možné pletivo odstranit. Je to nimravá mravenčí práce, do které se skoro nikomu nechce a kterou je těžké si obhájit. O to více mě vytáčí uznalé komentáře odpovědných pracovníků LČR nad takovouto zdárně realizovanou prací. Je opravdu snadnější vysázet uměle jedli na ploše a čekat, až po cca 80 letech prosperity na osluněné pasece "najednou" stromy schnou. Protože toho smutného konce se "zakladatel porostu zpravidla nedočká a tudíž je mu to celkem jedno...