Měla  jsem dnes podivný sen. Ministr životního prostředí v něm plakal a litoval, že ublížil Šumavě. V tom snu mi ho bylo líto a mocně jsem přemýšlela, jak mu pomoci. Probrala jsem se ......na parapet ťukaly kapky deště. Moji jezevčíci, stejně jako kdykoliv jindy za deštivého počasí - předstírali, že jsou zmoženi únavou. Neměla jsem s nimi slitování (oni ho se mnou taky nemají) a vyrazili jsme na Prameny Vltavy, abych zdokumentovala, v jakém stavu se nalézá symbol české státnosti, k němuž denně proudí davy lidí. Symbol státnosti, který byl po větrné kalamitě přenechán péči kůrovce.

Černá hora tyčící se nad Prameny Vltavy (zcela suchá)

U Pramenů Vltavy

Odvolání ředitele Mánka  a kormidlování ministerstva životního prostředí hnutím ANO bude mít podobné důsledky pro více než padesát procent rozlohy Šumavy.

Co znamená schválený Plán péče pro Šumavu? KATASTROFU!

Původně se počítalo s postupným přenecháním 35% rozlohy lesů parku samovolnému vývoji v horizontu 45 let. Nový Plán péče hodlá "v dlouhodobém horizontu zařadit převážnou část (více než 50%) plochy lesů NP do dílčích ploch ponechaným samovolnému vývoji."

Pozn. dlouhodobý horizont - je horizont 3 let, do té doby bude hotova nová zonace a nový Plán péče.

Zonaci v Plánu péče nahradily takzvané dílčí plochy. Plochy A a B  (23% rozlohy parku) jsou zcela ponechány samovolnému vývoji, tedy přirozeným procesům (kůrovci, požárům,..). Plocha C (asi 5% rozlohy) umožňuje po odsouhlasení zásahy proti kůrovci (je ovšem pravděpodobné, že orgány ochrany přírody většinově souhlas neudělí) ...to znamená, že - oproti původním 13,5% I.zón a oproti ředitelem Mánkem plánovaným 22%  I. zón, je v tuto chvíli bezzásahových již 28% plochy parku.

Co znamená nově schválený Plán péče pro návštěvníky Šumavy?

Zde pro názornost použiji ofocené přípomínky váženého přírodovědce, profesora Pavla Kindlmanna, jenž vychová na Přírodovědné fakultě v Praze stovky nadějných mladých přírodovědců. Tyto připomínky jsou natolik názorné, že vyžadují jen minimální komentář .

Připomínky Pavla Kindlmanna: nevyznačovat další turistické cesty(nebudovat nové)

KONEC MOŽNOSTI ZNAČENÉ CESTY K MODRÉMU SLOUPU

Podle nového Plánu péče nebudou proznačovány žádné další turistické cesty. Tedy ani cesta k Modrému sloupu Luzenským údolím !!!   K Modrému sloupu se turista dostane buď z Bavorska - nebo po úpatí Špičníku (ale zde již bylo prokázáno osídlení tetřevem, lze předpokládat zákaz vstupu)

Podle nového Plánu péče nebude budována žádná další turistická infrastruktura, tedy nouzová nocoviště, parkoviště, turistické chaty podobné těm bavorským ( jsou na každém jen trochu důležitém bavorském vrcholu), povalové chodníky,.... naopak řada cest bude renaturalizována, tedy uvedena do přírodního stavu  (místy i zrušena - protože pohyb po těchto cestách nebude v zájmu ochrany přírody).

Samozřejmě nebude lanovka na Hraničník

Handicapovaní turisté mají také smůlu. Žádné Mánkem slibované turistické vláčky, žádná dostupná Šumava, jediným vstřícným krokem ministerstva je možnost objet s vozíkem závoru. A opět zde máme pikantní vysvětlení pana profesora:

Nebudou povalové chodníky pro turisty, ale budou přechody pro žáby.

Pasoucí skot asi také moc neuvidíme, neboť i bezlesí má být ponecháno sukcesi a samovolnému vývoji a nebude určeno pro pastvu - jak tomu bylo celá staletí od počátku kolonizace Šumavy. Několik staletí kolonizace Šumavy se má státi epizodou a slepou vývojovou cestou šumavského ekosystému, který od kulturní krajiny spěchá zpět k divočině.

A motivace přírodovědců? Peníze, docentury, profesury.

Níže - minivýběr z grantů vědců lobujících pro divočinu počínaje rokem 2011, které se týkají Šumavy, kůrovce, rozpadu, výchovy mladých přírodovědců. Neznám žádný jiný vysokoškolský obor, jenž by získával tak obrovské dotace na postdoktorandská studia, osvětu a základní výzkum.

1.HRUŠKA: Vliv disturbančního režimu přírodního temperátního lesa na variabilitu půd a p edogenezi na hrubé prostorové škále (2011-2013) 5 687 000,-  Kč

2.HRUŠKA: Acidifikace půd v přirozených lesních ekosystémech mimo dosah lokálních zdrojů znečištění. Zhodnocení současného stavu a predikce budoucího vývoje (2007-2011):          4 854 000,- Kč

3.KINDLMANN : Následky invazí hmyzu na interakce hmyz-rostlina zprostředkované těkavými organickými látkami (2011-2013) :              4 479 000, - K

4.Centrum pro výzkum biodiverzity (2006-2011) posílení základního výzkumu biodiverzity, zvýšení efektivity vědecké práce zúčastněných institucí, efektivity vynakládaných státních prostředků i zvýšení kvality výchovy mladých odborníků :78 975 000,- K

5.Kopáček, Šantrůčková, Svoboda: Vliv přirozeného rozpadu horských smrkových porostů na mikroklima, chemismus a biodiversitu terestrických a vodních ekosystémů (2012-2016) : 13 931 000,-Kč

6. Šantrůčková: - Long-term Carbon Storage in Cryoturbeated Arctic Soils (2010-2013) - 4 301 000 Kč

7. Biologické centrum : vytvoření postdoktorandských pozic na Biologickém centru AV ČR k rozvoji biologických disciplín a dosažení globální konkurenceschopnosti (2012-2015) - vytvoření 25 postdoktorandských pozic: 85 237 000 Kč

8. Biologické centrum : Věda pro veřejnost / cesta k udržitelnému rozvoji (2012-2014):   jde o osvětu:       15 643 000 Kč

9. Biologické centrum - Vztahy mezi strukturou a funkcí dekompozičního potravního řetězce v půdě (2005-2011, AV0): 123 800 000,-Kč (týká se kůrovcem zahubené Šumavy)

10. Botanický ůstav, Biologické centrum: Význam disturbancí pro dynamiku temperátních horských smrkových lesů - krajinný simulační model Šumavy (2010-2014): 7 824 000,- Kč

A na závěr prognostický obrázek zabývající se vazbami mezi hlavními protagonisty divočiny. V tuto chvíli si také můžeme položit otázku, kdo bude po opuštění křesla v Bruselu novým ministrem životního prostředí.