Úvodem: v právě probíhajícím letním semestru v rámci navazujícího magisterského studia "Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů" na Mendelově univerzitě patří mezi předměty, které studuji, i předmět "Udržitelný rozvoj regionu". Do tohoto předmětu je třeba zpracovat celkem sedm prací. Témata těchto prací jsou volitelná, nicméně vždy je potřeba námět schválit jedním ze cvičících, neboť se odvíjejí se tématu zmíněného na přednášce. Já jsem si vybral jako téma třetí úvahy polemiku o tom, zda má příroda v České republice přednost či nikoliv.

Cílem této úvahy je zamyšlení se nad myšlenkami zmíněnými na přednášce RNDr. Jana Plesníka, CSc. Na této přednášce mne především zaujalo to, že obyvatelé švýcarského města Curych si v roce 1335 odhlasovali zákon o ochraně drobného ptactva. Důvod byl ten, že kdyby bylo pokračováno v zabíjení ptactva, tak by rázem obyvatelé měli hodně problémů s drobným obtěžujícím hmyzem...Jednoduše řečeno, příroda a tedy zachování biodiverzity mělo přednost. A díky loňské návštěvě Švýcarska mohu říct, že příroda má i dnes v této horské zemi nadále přednost. Někdy možná až poněkud přehnaně, ale je to dle mého názoru mnohem lepší než v České republice...

U nás se mi zdá, že příroda spíše dostává na frak. Naštěstí tomu není tak vždy, ovšem najdou se i tací, kteří neustále považují ekonomické zájmy za přednější ve srovnání s ochranou přírody. Například bývalý prezident této země. Loni při otevření nové lanovky na Sněžku prohlásil, že je škoda, že kapacita lanovky je nadále stejná s tou, jakou měla stará lanovka. Pan prezident zkrátka dal najevo, že ekonomický přínos z většího počtu cestujících je důležitější než ochrana krkonošské přírody. Jsme ale všichni takoví? Naštěstí nikoliv...

Pokud se přesuneme z Krkonoš do Brna, dá se mluvit o mnoha příkladech, kdy si lidé uvědomují význam přírody a nutnost její ochrany. Prvním příkladem budiž to, že v roce 2008 brněnští zastupitelé schválili postupné zalesnění sjezdovky v brněnském Wilsonově lese a že se tehdy definitivně odmítla varianta prodloužení svahu a výstavba lanovky...

Svůj podíl na tom měli zejména místní, kteří prostřednictvím občanského sdružení „Wilsonův les” dali najevo, že si rozšíření sjezdovky nepřejí. Je však dobré zmínit, že ani v jiných částech města Brna občané nezahálejí.

Dobrým příkladem je sídliště Lesná, které je považováno za nejzelenější sídliště v České republice. Na tomto sídlišti se konají pravidelně uklízecí brigády v centrálním lesoparku nazvaném „Čertova rokle”, který sídlištěm prochází. Třebaže první dvě brigády se konaly bez velkého zájmu obyvatel, ta třetí, konaná na podzim roku 2007 byla již velmi úspěšná. Proč? Svůj podíl na tom mělo „Občanské sdružení pro životní prostředí na Ježkové”, které tehdy svým jednáním dokázalo na akci pozvat více lidí. Zatímco předchozí dvě brigády iniciované starostou byly inzerované pouze v časopise městské části Severník, u této brigády si již zmíněné občanské sdružení dalo práci s výlepem pozvánek na tuto akci prakticky na každé ulici.

Následně přišlo dost lidí, včetně mne, takže rokle byla alespoň na několik dnů uklizená. „Občanské sdružení pro životní prostředí na Ježkové” však bylo aktivní již v roce 2006, kdy toto sdružení vzniklo za účelem zachování dětského hřiště na ulici Ježkova. Výsledek? Parkovací dům na místě hřiště nevznikl, občanské sdružení hřiště opravilo a v roce 2007 dokonce získalo na opravu i finanční příspěvek nadace O2.

A nezůstalo jen u obnovy tohoto hřiště. „Občanské sdružení pro životní prostředí na Ježkové” získalo grant z ROP Jihovýchod na rekonstrukci a výstavbu dalších hřišť, tentokrát přímo v Čertově rokli. Výsledky? Jen pozitivní. Do rokle chodí více lidí (zejména maminek s dětmi), takže tento lesopark již není místem, kudy se člověk bojí chodit. A mládež získala nová místa pro sport i odpočinek.

Každopádně, do roku 2006 se nedalo dle mého názoru říct, že by se lidé příliš aktivně zajímali o životní prostředí na Lesné. Koneckonců, ačkoliv na Lesné postupně ukončila svou činnost dvě ze čtyř nákupních center, tak tato ukončení nevyvolala příliš velkou reakci lidí. Na místě centra „Polana” vznikla nová bezbariérová pošta, servisní středisko mobilních telefonů a došlo také k výstavbě nových bytů. Ovšem díky tomu, že tato nástavba nových bytů byla navržena poměrně citlivě, tj. jde o třípodlažní budovu, nesetkala se tato úprava s odporem místních. Ani v případě centra „Lučina”, kde vznikla čtyřpodlažní budova s byty a několika kancelářemi v přízemí, nebylo nutné tzv. bít na poplach.

Horší situace nastala v létě 2009, kdy se obyvatelé Lesné, tedy včetně mne, dozvěděli o záměru firmy Imos development postavit na místě nákupního centra „Obzor” tři sedmnáctipatrové budovy. Původní návrh z roku 2008 počítal přitom jen s osmipatrovým domem. Ten však nebyl přijat také díky petici místních obyvatel. Nerozumím tedy, proč se rozhodl investor jít do stavby tří budov s vyšším počtem pater oproti původnímu plánu. Navíc nejvyšší panelové domy mají na Lesné maximálně 9 či 12 pater, takže by to znamenalo i zásadní změnu v původní urbanistické koncepci.

Záměr postavit tři sedmnáctipatrové budovy však vyvolal ohlas mezi obyvateli Lesné, kteří neváhali přijít dne 14. 7. 2009 na besedu s investorem a tehdejším starostou Leo Venclíkem. Navzdory létu a tedy době dovolených dorazilo do klubovny přibližně čtyři sta lidí. Výsledek? Díky této besedě, která chvílemi připomínala fotbalový zápas, nakonec k výstavbě nedošlo. Dnes navíc nadále toto nákupní centrum obyvatelům slouží...

Od té doby se situace na Lesné změnila. Radnice městské části Brno-sever začala pořádat neformální diskuse, na které chodí více lidí než v době, kdy byl starostou Leo Venclík. Znamená to ovšem, že se lidé na Lesné shodnou? To nikoliv a například neformální debata pořádaná v prosinci 2013 v restauraci na Lesné ukázala, že můj negativní názor na výstavbu discgolfového hřiště na jedné louce (neboť tuto louku využívá mnoho majitelů psů) není stejný jako názor ostatních. Ale nakonec jsem dospěl k závěru, že toto hřiště je dobrý počin, protože je třeba hledat cesty, jak zejména děti přimět ke sportu J A takový nenáročný sport, jako je discgolf, je jistě správná cesta.

V poslední době ovšem měli obyvatelé Lesná před sebou další poměrně kontroverzní témata, ke kterým se vyjádřili...

Na konci ledna 2014 se konalo setkání občanů z části Divišova čtvrť se zástupci společnosti Lesy města Brna, a.s., které se týkalo kácení lesa v této části. Třebaže začátek setkání byl poměrně emotivní, nakonec se podařilo najít kompromis. Na místech, kde došlo k plošné těžbě, budou vysázeny nové porosty a další kácení již bude probíhat jen formou kácení vybraných stromů.

O něco hůře dopadla beseda se zástupci Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny konaná dne 25. března 2014. Na toto setkání sice dorazilo jen asi 200 lidí, nicméně navzdory dobře zpracované prezentaci o převodu vysokého lesa na les nízký a střední se následná diskuse vedla poněkud negativně. Většina lidí odcházela nespokojená. Bylo to však oprávněné? Podle mne nikoliv, zejména proto, že na rozdíl od kácení lesa u Divišovy čtvrti nedošlo v oblasti lesa jihozápadně od autobusové zastávky „Panská lícha” k tvorbě holiny.

Jak se bude situace vyvíjet, je otázkou času a dalších diskusí. Pro tuto chvíli je kácení stromů severně od Lesné každopádně pozastaveno. Hojná účast obyvatel Lesné na takovýchto setkáních znamená ale jedno: lidé na Lesné mají zájem o kvalitní životní prostředí, zachování stromů v rámci sídliště i lesů v jeho okolí. A to je velmi dobře.

Závěr: na příkladu Wilsonova lesa a sídliště Lesná jsem se snažil ukázat, že v Brně se lidé o přírodu v okolí jejich bydliště zajímají a není jim ochrana přírody lhostejná. A nejde naštěstí jen o lidi v Brně, ale i v jiných městech České republiky. To je dle mého názoru dobrý signál toho, že si lidé uvědomují, že příroda má přednost.