Prezident Miloš Zeman by byl rád, kdyby národní park Šumava zanikl. Prohlásil to při návštěvě Plzeňského kraje. Nejlepší by podle prezidenta bylo, kdyby národní park na Šumavě zanikl samovolně tím, že by obce z parku vyňaly svoje pozemky, citoval prezidenta Deník.cz. Věcně je to ale nesmysl, jakékoli zmenšení parku by se mohlo udát jen se změnou zákona.

Podle prezidenta Miloše Zemana existuje něco jako varianta přirozeného zániku národního parku. „Mluvil jsem se starostkou Kašperských Hor, která velmi vážně uvažuje o tom, že by se lesy této obce vyňaly ze šumavského národního parku. To by bylo skvělé řešení. A kdyby takto postupovaly další šumavské obce, park by zanikl přirozenou cestou,” citoval Deník.cz prezidenta.

Jenže jakákoliv změna hranic parku Šumava je možná pouze jeho novým vyhlášením. Případné zmenšení území by tedy bylo možné pouze novým zákonem. Podsunutý návod, aby obce vstupovaly nebo vystupovaly do nebo z národního parku, nemá legislativní oporu.

Stejně tak nemá legislativní oporu vyjímání určitých druhů pozemků konkrétních vlastníků, které by navíc přineslo chaos do ochrany přírody v parku," říká Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.

Podle ní vyjádření směšuje dvě odlišné záležitosti, a to rozdílnou pozici vlastníka a orgánu místní samosprávy. „Žádná obec v národním parku Šumava dosud nevyslovila zájem vyjmout katastr obce z území národního parku,” dodává zároveň Pospíšilová.

Město Kašperské Hory totiž usiluje o vyjmutí lesních pozemků v majetku města z území parku z pozice vlastníka. Navíc většina pozemků ve vlastnictví Kašperských Hor leží v katastrech jiných obcí (např. Horská Kvilda, Srní, Rejštejn, Modrava). „Většina obcí a měst zasahujících do území NP takto rozsáhlé nemovitosti nevlastní, tedy konec národního parku tímto dominovým efektem není uskutečnitelný,” vysvětluje Pospíšilová.

Národní park Šumava byl v roce 1991 vyhlášen v souladu s tehdy platnou legislativou nařízením vlády. Podle aktuální legislativy je možné národní park vyhlásit zákonem, v souladu s platným zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Také srovnání šumavského parku s Rakouskem není příliš vypovídající. Na území Rakouska totiž zasahuje pouze okrajová část Šumavy. Většina lesů patří nestátnímu vlastníkovi, konkrétně klášteru Schägl a proto zde nikdy nebyl národní park vyhlášen. Naopak na německé straně byl v roce 1970 vyhlášen park Bavorský les, který je nejstarším národním parkem v Německu. O téměř třicet let později, v roce 1997, byl navíc rozšířen.