město na Vysočině, úspěšné české firmy, popularita spojená s rekordy, efektivní hospodaření v městských lesích a alespoň malý plácek pro kluky s míčem v poněkud odosobněném prostředí sídliště rodinných domů. Starosta Pelhřimova dbá o nadčasovou vizi rozvoje města.
František Kučera:
* Pane starosto, jakou větu nejčastěji používáte k představení Pelhřimova?
Pěkné, zdravé město, s krásnou okolní přírodou. Nejraději však mluvím o současnosti Pelhřimova. V rámci republiky byl v dubnu minulého roku v devátém ročníku prestižní soutěže Město pro byznys vyhlášen nejlepším městem pro podnikání. Stalo se tak díky největšímu podílu podnikatelů, nejnižší dlouhodobé nezaměstnanosti, nejnižším nákladům na dluhovou službu a také vzhledem k úspěšnému čerpání dotací nejen z Evropské unie. Není to krátkodobá záležitost. Za více než čtvrtstoletí vytvořilo město dvě velké průmyslové zóny, v nichž působí několik desítek významných firem, za novodobou historii tady žádná z nich nezkrachovala. Pelhřimov je typický nízkou mírou nezaměstnanosti, která tady nedosahuje ani jednoho procenta. Osvědčila se nám pravidelná setkání s podnikateli, v rozpočtu města jsme navýšili kapitálové výdaje. Jestli sledujete dění posledních dnů, jistě jste zaznamenal ve spojitosti s Pelhřimovem ocenění zdejší výrazné podnikatelské osobnosti...
* ... máte na mysli Lubomíra Stokláska?
Přesně tak. Pan Stoklásek obdržel cenu EY Nejlepší podnikatel v České republice. Je jediným majitelem a generálním ředitelem firmy Agrostroj Pelhřimov, což je největší zdejší zaměstnavatel. Město má něco přes 16 tisíc obyvatel, Agrostroj zaměstnává přímo v Pelhřimově asi 2 300 lidí. Významná firma se obdivuhodným způsobem rozrůstá. Lubomír Stoklásek ji přebíral v roce 1997, to jí hrozil krach. Za dvacet let z ní vytvořil největšího výrobce zemědělské techniky v republice a zároveň špičkový podnik v Evropě. Zaměstnává vysoce kvalifikované pracovníky, teď pro své zaměstnance zahájil v pěkné lokalitě na okraji Pelhřimova výstavbu firemních bytových domů.
* Vy jste městský bytový fond privatizovali?
Máme kolem 560 vlastních bytů, v posledních letech jsme jako město žádné bytové domy nestavěli, umožnili jsme individuální výstavbu občanům na pozemcích města. Vyrostly desítky rodinných domků, ale to nestačí. Okolní obce, vzdálené od Pelhřimova čtyři pět kilometrů, mají levnější stavební parcely, takže si řada lidí postavila domy tam a do práce dojíždí. Sto bytů v domech pana Stokláska bude mít povětšinou rozlohu 96 metrů čtverečních, ostatních dvě stě bytů staví další dva zástupci zdejších firem.
* Pelhřimov má rozlohu 95 kilometrů čtverečních, ještě v osmdesátých letech ji měl dvojnásobnou, i tak je to velmi rozlehlé území...
Mnohé obce se mezitím osamostatnily, jako sídlo máme však jednu kuriozitu: 23 místních částí a stejný počet osadních výborů. Je to náročné, složité na financování, ve všech našich obcích musíme zajišťovat vodu, svoz komunálního odpadu a další služby. Není jednoduché udržet vše pohromadě. V některých obcích nám pomáhají s údržbou chodníků i zeleně spolky, nejvíce hasiči a myslivci, technické služby města by to vše samy nezvládly. Hasiči jsou výraznou oporou společenského života na venkově. Máme osmnáct sborů dobrovolných hasičů, v loňském roce se nám pro ně podařilo s pomocí dotací Ministerstva vnitra a Kraje Vysočina získat tři dopravní automobily. Pomáhají za to třeba s dopravou při soutěžích a sportovních utkáních dětí.
* Podílejí se české firmy na rozvoji odborného školství?
Hlavně Agrostroj podporuje finančně a materiálně zdejší střední průmyslovou školu strojní a učiliště ve vybavení. Podílí se také spolu s městem na obnovení výuky dílenské praxe na základních školách, protože se zjistilo, že děti už základní řemeslné dovednosti v řadě rodin nezískávají.
* Co děláte pro to, abyste si udrželi mladé lidi?
Snažíme se je přitáhnout ke sportu. V Pelhřimově dáváme ročně kolem osmi milionů korun na podporu mládežnického a výkonnostního sportu. Pro zdejší sportovní kluby, od hokeje až po gymnastiku, máme vytvořený systém dotační podpory. Loni jsme otevřeli multifunkční hřiště, vyměnili umělý trávník na fotbalovém stadionu, vybudovali jsme workoutové hřiště a dětské hřiště v sadech. Máme kolem dvaceti dětských hřišť, udržují je technické služby. Městu slouží velký sportovní areál, kde je zimní stadion, velké fotbalové hřiště i bazén. V zimě jsme měli tři týdny kluziště přímo tady v centru na historickém náměstí, kde děti s rodiči mohli bruslit na umělém povrchu.
* Na čem zakládá město jednání s občany?
Už před dvěma lety jsem zavedl Hodinu se starostou. Lidé mají možnost se u mě telefonicky objednat na každé první pondělí v měsíci a přijít se svými problémy. To je oficiální čas pro občany, jinak samozřejmě, když má někdo problém a zavolá, tak jsem s ním připraven jednat. Pokud se objeví širší problémy určité lokality, připraví radnice jednání s tamními občany, na které přijdu s místostarosty a příslušnými vedoucími odborů městského úřadu. Zadáme pak vytvoření studie s návrhy řešení konkrétních obtíží.
* Projevují se tlaky veřejnosti na rozšíření možností parkování?
Každý rok se snažíme počet parkovacích míst optimalizovat, loni jich v PelPůvabné hřimově vznikla téměř stovka navíc. Když jsem se stal starostou, jednou z mých prvních snah bylo, aby dostalo řád parkování na náměstí, které je památkovou zónou. Podařilo se mi tam prosadit určitou změnu režimu. Ve dvou vyhrazených místech jsou parkovací automaty s poplatkem. Samozřejmě nastaly obtíže s rezidenty a obchodníky, vznikl proto systém karet s určitým počtem hodin v měsíci, kdy lze parkovat zdarma. Kupony se vkládají do parkovacího automatu, označují se, automat odečte hodiny zdarma, lístek se dává za sklo vozidla. Na městském úřadě máme vyčleněné dva pracovníky z úseku veřejného pořádku a ti parkovací místa na náměstí kontrolují. Na sídlištích je parkování zdarma.
* Jak se využívají rozpočtové prostředky města a dotace?
Na letošní rok jsme schválili rozpočet ve výši 524 milionů. Důležité je, že investiční rozpočet je 248 milionů, takže téměř 45 procent rozpočtu můžeme dát na rozvoj města, na investice do školství, sportu, na chodníky, infrastrukturu, připravujeme zasíťování městských pozemků na další výstavbu rodinných domků. Většinou pracujeme s národními dotacemi, s pomocí evropských fondů jsme investovali do technologií úřadu, připravuje se portál občana, portál úředníka, městu se daří dobře zvládat výběrová řízení na veřejné zakázky. Přivítali bychom větší dotační vstřícnost z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Měli jsme příslib dotací na výměnu umělého trávníku na hřišti, na výstavbu multifunkčního hřiště, v loňském roce jsme žádali o dotaci na rekonstrukci velkého fotbalového stadionu a běžeckého oválu. Nebylo z toho nic. Musíme vše financovat z vlastních prostředků města. Čeká nás rekonstrukce plaveckého bazénu, náklady se blíží devadesáti milionům korun. Bez finanční podpory nejsme schopní tak náročný projekt zvládnout. Pelhřimovská radnice nachází značné pochopení pro potřebu podpory sportu a kultury ve městě hlavně u místních českých firem.
* Pelhřimov je znám také jako město rekordů.
Máte pravdu, že v této souvislosti dosáhl image města mezinárodní odezvy. Zdejší agentura Dobrý den má zásluhu na tom, že se z Pelhřimova stalo hlavní město českých rekordů. Často je to první souvislost, která se lidem vybaví, když se o Pelhřimově zmíníte. Za rekordy přijíždí spousta turistů, televizních štábů. Zdejší Muzeum rekordů a kuriozit má dvě expozice. Na některých činnostech město se zmíněnou agenturou spolupracuje.
* Dotkněme se teď některých živých témat komunální politiky. Byl byste pro přímou volbu starostů?
Občané vás sice volí jako osobnost, vy však stejně potřebujete kolem sebe mít tým lidí, kteří souzní s vaší vizí a programem. Bez takové skupiny lidí to starosta má potom velice složité. Nechci se v té souvislosti příliš ponořit do politiky, podotknu však, že tradiční politické strany mají nějaký systém, vnitřní strukturu, společná témata. Naproti tomu je teď spousta různých sdružení, která se dávají dohromady v období před volbami. Seženou podpisy na kandidátky a za nějaký čas se taková uskupení rozpadnou stejně snadno, jako vznikla. Má to důsledky pro kontinuitu programu rozvoje obcí. V našem městě se o přízeň voličů ucházelo po několik volebních období pět politických subjektů. Když jsem kandidoval před čtyřmi roky, bylo už těch subjektů sedm. Máme zastupitelstvo s 21 členy, radniční koalici tvoří čtyři subjekty, v opozici jsou tři, tak si to spočítejte. Hlasy se pak tříští. V rámci tradičních uskupení je větší možnost, aby si našli starostu, který je osobností a dokáže vytvořit v zájmu města v zastupitelstvu nezbytný konsenzus.
* Teď se jedná o majetkových přiznáních představitelů měst a obcí, hrozí to, že skutečné osobnosti ztratí o samosprávu zájem.
Jsme v Čechách a na prvním místě mezi vlastnostmi je tady závist. Zvlášť na malých obcích to vadí všem funkcionářům. Myslím, že v příštích komunálních volbách bude hlavně v menších sídlech problém lidi na kandidátky vůbec sehnat. Když někdo kandiduje do zastupitelstva například v padesáti letech, má za sebou větší část života. Získal nějaký majetek poctivou prací nebo jej zdědil po rodičích. Najednou je vydán na pospas té závisti, stačí, když si někdo na veřejné listině přečte přehled jeho majetku. Neříkám, že by se to přiznání nemělo dávat, mělo by však být přístupné jen na vyžádání. Velmi se to dotýká zejména neuvolněných starostek a starostů. Takový člověk je mnohdy živnostník, tak k čemu by měl něPelhřimov kdo sledovat majetkové poměry jeho a jeho blízkých? Východiskem z toho je změna zákona. Ovšem dotklo se to už tisíců lidí v republice.
* Jste nejen starostou, po několik funkčních období působíte také jako předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Jaké jsou vaše zkušenosti se současným stavem správy lesů v republice?
Patřím ke kritikům správy státního lesa, to nechci znovu rozdmýchávat. Ve stavu, ve kterém se zdejší příroda nachází - vezměte jen období sucha, vznik kůrovcové a větrné kalamity -, se plně projevilo, že správa majetku je pružnější u obcí, soukromníků a dneska i církevních majetků. Překvapil mě zájem církve o způsob správy lesa. Někteří její představitelé přiznávají, že je to pro ně něco úplně nového. Připadly jim lesy, zemědělské pozemky, budovy. Zemědělskou půdu pronajmou, správa lesa je však odborná záležitost, něco, co nebyli zvyklí dělat. Mají svůj personál, sami si najímají firmy, o své majetky se starají dobře.
* Jsou ochotní investovat i do odborníků?
Víte z historie, že církev a šlechta se o svůj majetek staraly odpovědně. Obtížnější je správa lesů farností, kde je to třeba několik hektarů, tam ji budou řešit spoluprací s nějakým vlastníkem. Formou společného obhospodařování.
* Na co by měli vlastníci obecních lesů pamatovat?
Důležité je mít dobrý personál, který les kvalitně vychovává a nepřetěžuje ho. V některých případech se stalo, že když obec potřebovala splácet nějaký úvěr, možná těžila více, než by měla. Tak se to v minulosti dělalo. Záleží na tom, jaké jsou kontrolní mechanismy města a jak na svůj odborný personál dohlíží. Důležitá věc je, aby vedení radnice vědělo, co jejich lesní správce dělá, kontrolovalo ekonomiku hospodaření a čas od času nechalo udělat odborný posudek, přesněji ekonomický audit nebo odborný audit hospodaření v lese. Je důležité, aby radnice věděla, co se na majetku děje.
* Daří se překonávat nesoulad mezi rekreační funkcí lesa a odpovědností vlastníka za bezpečnost těch, kteří se pak v lese pohybují?
To jsou dvě rozdílná témata. Samozřejmě u obcí nebo velkých měst, které mají větší výměru majetku, jde rekreační funkce lesa velmi nahoru. Ať jsem navštívil městské lesy Brna, Písku či Pelhřimova, všude je budování turistických tras a odpočivadel samozřejmostí. Zvyšuje se tlak na stavbu cyklostezek, ale ano, s větším pohybem lidí v přírodě roste riziko, že se v lese něco stane. Veřejnost ví, že v lesích došlo v poslední době k několika úrazům, dokonce i smrtelným. Pozůstalí pak uplatňují újmu na vlastníkovi lesa, dochází k velice vážným soudním sporům. Tyhle záležitosti dosud zcela vyjasněny nejsou.
* Měl by být zákonně ošetřen mechanismus spoluúčasti návštěvníka lesa na možném riziku?
S důrazem na nebezpečný vstup. Tady jdou proti sobě dvě pojetí, typické je to třeba v národních parcích. Ochránci přírody například chtějí, aby v lese zůstávalo mrtvé dřevo, aby se nekácely všechny suché stromy. Na druhé straně v hojně navštěvovaných lokalitách nemůže vlastník lesa vyloučit, že když přijde vítr, suchá větev někoho poraní. Nepovažoval bych legislativní proces spojený s lesními majetky v žádném případě za uzavřený. V rámci SVOL jsme se tím mnohokrát zabývali. Před časem dokonce dával jeden z poslanců návrh zákona o turisticky značených stezkách, kde měli mít turisté možnost vyznačit si v lese stezky bez souhlasu vlastníka lesa. Návrh naštěstí neprošel hlasováním. Legislativně je třeba ošetřit rovněž třeba ohrožení bezpečnosti na silnicích a železničních tratích pádem stromů nebo zásady odstraňování náletových dřevin. Je to téma na dlouhou dobu a musím říct, že radnice se o ně velmi zajímají.
* Jaká je vaše zkušenost z komunální politiky?
Pohybuji se v ní přes čtvrtstoletí. Byl jsem zaměstnancem města, věděl jsem, do čeho jdu. Víte, do řídící sféry komunální politiky by měli přicházet lidé, kteří se s jejími rysy obeznámí aspoň jedno volební období prací v zastupitelstvu a mají zájem o město, chtějí je někam posunout. Zkušenost z komunální politiky by také měla být hlavním předstupněm vstupu do politiky celostátní.
* Máte osobní vizi rozvoje Pelhřimova?
Myslím si, že město Pelhřimov je dlouhodobě dobře vedené, přesto však moje osobní postesknutí nad tím, co mi tady chybí a co jsem nestačil za uplynulé tři roky udělat, patří osobě městského architekta. Velice ho tady postrádám. Ano, máme územní plán, patřičně projednaný a schválený. Prodaly se parcely při okrajích města a v jeho místních částech. Chybí tam však veřejný prostor. Každá vesnice má náves a kapličku, všichni tou návsí procházejí, potkávají se. Tady jsou desítky rodinných domků na pozemcích, které rozprodávalo město, kde nemáte ani kam dát kontejnery na tříděný odpad, není tam plácek, kde by kluci mohli odmala hrát aspoň fotbal. Představitelé města by měli umět obhájit právo občanů na veřejný prostor. Městský architekt je moje nadčasová vize. Jestliže obhájím v komunálních volbách funkci starosty, Pelhřimovu ho přivedu.
***
Ing. František Kučera (*1953 Těmice) Vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské Brno, poté pracoval jako zástupce vedoucího Lesní správy Černovice u Tábora (1977-1983), působil na Státní správě lesů (1983-1986), byl vedoucím střediska Lesního závodu Pelhřimov (1986-1991), jednatelem společnosti Městská správa lesů Pelhřimov (1991-2014), od roku 1992 je zakladatelem a předsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů-SVOL (předsedou SVOL je i v současné době). Starostou města Pelhřimova je od roku 2014. Pelhřimov byl už v předhusitské době trhovým centrem okolí, střediskem mnoha řemesel. Po bitvě u Lipan se tu konaly zemské sněmy k narovnání vztahů mezi katolíky a stranou podobojí za účasti Jiřího z Poděbrad. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Město bylo silně poškozeno třicetiletou válkou a následně ještě požárem. Střed nově stavěného města pak dostal barokní řád. Od roku 1850 byl Pelhřimov okresním městem a správním střediskem oblasti, ve správní reformě o století později se stal centrem okresu, který zahrnoval i okolí Pacova a Humpolce a byl součástí Jihočeského kraje. Centrum města bylo v roce 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací, přesto bylo zbouráno několik cenných památek. Při poslední správní reformě se Pelhřimov stal obcí s rozšířenou působností a součástí Kraje Vysočina. Je významným průmyslovým centrem, obklopuje jej půvabná příroda, turistickou přitažlivost město ještě posílilo projektem Město rekordů. Pelhřimov má více než 16 tisíc obyvatel.
