Sdružení vlastníků lesů chce prosadit přímé platby na hektar, jaké mají třeba farmáři

Pelhřimovsko – Les nejen produkuje dřevo, ale má i řadu dalších funkcí. Jenže starost o něj bez vidiny krátkodobého zisku také něco stojí.

Proto Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) tlačí na to, aby vlastníci dostávali za starost o les peníze podle výměry. Toto téma se vine i celostátní konferencí sdružení ve čtvrtek v Pelhřimově, kde tento požadavek uslyší i hlavní host, ministr zemědělství Petr Bendl.

„Situace je katastrofální. Do lesnictví šlo v 90. letech 900 milionů korun, teď je to jen 200,” uvádí předseda SVOL a ředitel pelhřimovských městských lesů František Kučera.

Vše je komplikováno tím, že od roku 2004 příspěvky na hospodaření v lesích neposkytuje ministerstvo, ale kraje. „Jenže ty potřebují peníze na silnice, školství, zdravotnictví, na lesích šetří. A to ještě náš Kraj Vysočina se chová nejlíp a výplaty nesnížil, ale třeba Středočeský je snížil ze 48 na 3,5 milionů,” dodává Kučera.

Návrat ke smrkům?

S předsedou SVOLu souhlasí i šéf České komory odborných lesních hospodářů Jiří Pohan z Nového Rychnova.

„Vlastník lesa musí snášet různá příkoří jako jsou zvířata, motorky, čtyřkolky a další věci, ještě k tomu je dost krádeží dřeva,” říká Pohan.

Podle něj má už teď vlastník lesa malou motivaci třeba k tomu, aby dělal prořezávku, která je potřebná, ale jen vyřezaným dřevem se nikomu práce a benzín do pily „nezaplatí”.

Jako druhý konkrétní případ Pohan označuje sázení listnatých stromů, aby se narušila smrková monokultura.

„Pokud se stále snižuje příspěvek na sazenice listnáčů, tak na ně lidi rezignují, a vysadí levnější smrky,” vysvětluje Jiří Pohan. „Jediná kompenzace je zatím to, že stát vlastníkům platí nás, tedy odborné lesní hospodáře. Ale v rámci úspor už jsou úvahy o tom, že se to zruší, a že se dokonce zruší i lesní hospodářské osnovy (dokument popisující plochu lesa, věk, typ dřevina plán zásahů–pozn. red.),” říká odborný lesní hospodář.

Dodává, že zrušením osnov by hrozilo rozvrácení lesních systémů a ztráta kontroly. K prosazení přímých plateb je Pohan mírně skeptický.

Podle Františka Kučery přitom platby fungují v řadě zemí Evropy. „Lesy poskytují řadu mimoprodukčních služeb, třeba vodohospodářskou nebo rekreační. Některá vlastníka omezují, a to bymustát měl nějak kompenzovat,” zdůrazňuje předseda SVOL,který siumí představit aspoň symbolické roční platby v řádech stokorun za hektar.

A s argumentem úspor nesouhlasí. „Ty peníze jsou – ve státním podniku Lesy ČR, který má uloženo u bank 10 miliard. Tyto peníze pocházejí z venkova, kam se ale nevracejí, protože velké firmy si nenajímají místní živnostníky a prodávají dřevo do zahraničí. My jako pelhřimovské lesy platíme nájem v řádech milionů,ale státní lesy neplatí ani daň z pozemků,” dodává Kučera.