Nový pelhřimovský starosta František Kučera se hodlá víc soustředit na oživení městských sadů a Děkanské zahrady. Jako další problém vidí nedostatek parkovacích míst

Pelhřimov – Oslovení „pane starosto” měla řada lidí v Pelhřimově dvanáct let spjaté s Leopoldem Bambulou. Teď došlo v tomto městě jako jediném na okrese ke změně v této funkci a na oslovení „starosta” má další čtyři roky nárok František Kučera, dosavadní jednatel Městské správy lesů Pelhřimov. Je členem sociální demokracie, která v komunálních volbách vyhrála a utvořila koalici s ODS, KDUČSL a ANO.

* Člověk může mít představu, že v městských lesích jste pracoval částečně v kanceláři a občas jste vyjel do lesa... Jaký pro vás je přechod na radnici a jaké zkušenosti z vedení městských lesů tam uplatníte?

V městských lesích jsem pracoval od roku 1991, nejprve jako ředitel, pak jako jednatel. Kromě řízení společnosti, která se stará o historický majetek města, k mým prvořadým úkolům patřil neustálý kontakt s úředníky i samosprávou města. To mě zaměstnávalo a také na moji práci a spravování majetku důsledně dohlíželo. Ekonomika městských lesů je pro město prvořadá, nejde jen o rekreační využití a zdroj pitné vody, ale rozhodující je každoroční přínos financí do pokladny města. Myslím, že za 24 let jsem dobře poznal fungování městského úřadu a samosprávy. Posledních osm let jsem navíc byl členem výboru pro nakládání s obecním majetkem, z toho čtyři roky navíc zastupitelem. Takže přechod na radnici pro mě není nijak těžký.

* A nebude se vám přece jen stýskat po možnosti občas si vyjet v klidu do lesa...

Toho klidu jsem ani jako ředitel městských lesů moc neměl, šlo hlavně o kancelářskou práci a jednání s lidmi. Samozřejmě na radnici je to časově náročnější, někdy jsem tu teď i dvanáct hodin denně a i o víkendech potřebuji čas na seznámení se s materiály. Byl jsem na to ale připravený, protože jsem celý život byl zvyklý věnovat práci dost času.

* Při úvodním projevu po zvolení starostou jste říkal, že můžete na lidi působit uzavřeným dojmem. Nabízí se tedy otázka, jestli pro vás nebude problém absolvovat množství společenských akcí, které starostenská funkce vyžaduje...

Každý navenek nějak působí: někdo jako smíšek, někdo vážněji. Vím o sobě, že někdy působím na lidi trochu nepřístupným a uzavřeným dojmem, ale to je moje povaha, nedá se to zlomit. Každopádně ale jsem zvyklý se pohybovat ve společnosti a jednat s lidmi, takže to určitě zvládnu.

* Na druhém zastupitelstvu, kdy už se řešily běžné záležitosti města, vystupovala velmi důsledně opozice. Překvapilo vás to?

Jako zástupce městských lesů od roku 1991 na zastupitelstva chodím pravidelně a nebývalo zvykem, že by opozice byla tolik slyšet a vidět. Ale po průběhu volebních jednání se dalo tušit, že tady takováto opozice bude a bude se ozývat. Zřejmě se tak interpelacemi mediálně zviditelňuje a už pro ni začala další volební kampaň. Je to samozřejmě její právo, my jsme nejen povinni reagovat, ale jsme na to také připraveni, máme věcné argumenty.

* Když se ohlédneme do minulosti: Co hodnotíte na minulých vedeních města dobře?

Ačkoli zaznívá třeba kritika na opravu komunikací v některých lokalitách, myslím si, že od roku 1990 se tady udělal obrovský kus práce na vzhledu města. Začalo to už za pana Tomáška (první polistopadový starosta Pelhřimova Jan Tomášek – pozn. red.) komplexní rekonstrukcí historického jádra města. A když dnes srovnám Pelhřimov s podobnými městy, tak centrum města i jeho okolí je ve velmi dobrém stavu. Dále slýchám kritiku na adresu Technických služeb, ale podle mě se důkladně starají o čistotu a údržbu města. Když je na náměstí víkendová akce, tak hned po jejím skončení dojde k úklidu a nestane se to, že by tam v pondělí ráno byl nepořádek. Tato péče je vidět i na okrajích města a v místních částech – i když občas se najde někdo, kdo chtěl trávu posíct dříve nebo později, ale celkově ty věci fungují dobře. A další velký klad je, že město se nedostalo do žádného finančního problému. V republice je dnes spousta měst, která si vzala obrovské úvěry na mnohdy megalomanské akvaparky a podobné projekty, zadlužila se a mají zastavený majetek. Předchozím zastupitelům proto patří dík za to, že byli v tomto ohledu rozumní a že je město dnes v dobré finanční kondici.

* Co naopak vidíte jako chybu minulého vedení města, na co se podle vás měl dávat větší důraz?

Chybu ve smyslu nějakého kostlivce ve skříni nebo něčeho protiprávního jsem zatím nezjistil. Ale rádi bychom teď víc pozornosti věnovali městským sadům a Děkanské zahradě. Tam by i na základě ohlasů veřejnosti měla proběhnout revitalizace. Sady jsou kousek od centra, je tam dům seniorů, o víkendu je tam celkem slušný pohyb lidí. Jenže sady byly před více než sto lety založeny na místě bývalého rybníka, což není pro zdravý růst stromů nejlepší podloží, takže některé stromy jsou shnilé, jiné potřebují minimálně prořezat. Další věc, kterou vidím jako problém, je nedostatek parkovacích ploch, už jsem přijal několik žádostí na toto téma. Je to celorepublikový problém, v době, kdy jsou v rodinách dvě auta a kdy si před domem lidé parkují i svá služební auta. Řešení vidím v parkovacích domech a případném novém parkovišti nebo zjednosměrnění některé ulice.

* Z minulého období na vaše vedení „spadl” problém s krácením dotace na čističku a také riziko nevyužití kompostárny. Zanedbalo se tady něco?

Rozhodně si teď vůbec netroufnu říci, že by tu byl nějaký konkrétní viník, a do takové hloubky jsem zatím u obou projektů nepronikl. Každopádně oba jsou rozběhnuté, u čističky nyní probíhá odvolání proti krácení dotace – teď je každopádně důležité řešit aktuální situaci.

* Může vám u čističky nebo i u prosazování západního obchvatu města pomoci to, že radniční koalice do jisté míry kopíruje vládní koalici – a že to třeba umožní lepší komunikaci s celostátní politikou?

Nevím, jestli by si dnes nějaký politik troufl přímo ovlivňovat státního úředníka, aby zrušil krácení dotace na pelhřimovskou čističku. Je ale logické, že pokud se něco bude rozhodovat na kraji, ve sněmovně nebo v Senátu, tak je pro komunálního politika důležité mít vazby na tamní politiky, aby jim mohl poskytnout podklady a informace a oni se případně mohli lépe rozhodnout ve prospěch naší věci. To je běžný lobbing a i já jako předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) jsem byl během vzniku zákonů s politiky takto zvyklý jednat. Co se týká konkrétně obchvatu, mám právě od celostátně působících politiků informace, že by měl dostat zelenou, tedy že je v plánu pokračovat v jeho přípravě.

* Mimochodem, funkci předsedy celorepublikové organizace SVOL budete zastávat i nadále?

Tato čestná a neplacená funkce není nic, co by bylo v kolizi s funkcí starosty. Naopak si myslím, že bych teď jako starosta mohl mít silnější slovo a mohl bych to vidět i z jiného úhlu pohledu.

* Hodně stran a hnutí před pelhřimovskými komunálními volbami mělo v programu oživení hlavního náměstí. Jaké možnosti tam vidíte a jak to souvisí s tím, že náměstí se vylidnilo kvůli obchodním centrům na okraji města?

Už dříve jsem zastával názor, že překotné budování obchodních center tak, aby obkroužila město, není správná cesta do budoucnosti. Teď od živnostníků slyším, kolik z nich v centru muselo zavřít anebo jak je složité živnost dál provozovat. Vidím to jako chybu, ale teď se už dá těžko regulovat to, co vzniklo a vzniká na soukromých pozemcích, kde byla role města v rámci územního plánu velmi omezená. Co se týká oživení náměstí, jsem teď příjemně překvapený aktivitou pana Štěrby mladšího a jeho kolegů u stánku U Stromečku. Je to podle mě jedna z cest, jak do centra přivést kulturu.

* Pokusem oživit náměstí byla i instalace hracích prvků pro děti. Jak tuto snahu vnímáte?

Už jsme domluvení, že tyto prvky budou teď přes zimu uloženy někde v Technických službách a máme představu, že občany následně vyzveme zřejmě nějakou anketou, jak s nimi dál naložit. Ta konstrukce se tam trochu rozpadá, navíc je tam železný rám, o který se mohou děti poranit. Můj osobní názor proto je, že by se měly přenést třeba do parčíku naproti kinu, kde beztak tamní herní prvky potřebují opravit nebo vyměnit. Oživení náměstí bych si představoval jiným způsobem, spíš v oblasti kulturní.

* Ale drtivá většina zastupitelů tyto atrakce v centru schválila, a ani od vás jsem neslyšel námitky...

Já jsem tenkrát byl na dovolené, takže jsem neměl možnost o tom hlasovat.

* Dalším tématem volebních programů bylo školství, hlavně mateřské školky. Jak je to s kapacitou školek?

Od září mohla více dětí oproti předchozím rokům přijmout nově rozšířená školka Pod Náspem, takže to by zatím mělo stačit. Zrovna tento týden také řešíme záměr firmy Agrostroj stavět bytové domy na Polním Dvoře. Pokud k tomu dojde a znamenalo by to výrazný nárůst lidí v této lokalitě, tak by pak mělo smysl i na Polním Dvoře vystavět novou školku.

* Další diskutované téma je sport. Na minulých zastupitelstvech se často projednával systém dotací do sportu a způsob správy stadionu nebo dluh hokejového Spartaku Pelhřimov. Lze v této oblasti najít nějaké stabilnější řešení?

Těch pokusů už byla celá řada a při každé změně zastupitelstva se dají snahy o úpravy těchto věcí očekávat. S hokejisty jsme s kolegy právě před pár dny měli dlouhou diskusi. Dostali jsme od nich určité informace a domluvili jsme se, že v lednu si podrobně prohlédneme celý areál stadionu i jeho zázemí a Sporthotel. Už jsme jednali také s některými dalšími oddíly. Na turnaji v taekwondu jsem byl mile překvapen, v jakém rozsahu tato akce probíhá, a je vidět, že sportovní kluby mají dobré aktivity. Seznamujeme se s problémy v této oblasti a ve spolupráci s komisemi rady bychom to chtěli vyřešit v prvním čtvrtletí příštího roku. Klíčové je, že u všech stran a hnutí před volbami zazněl důraz na podporu mládežnického sportu – a tím směrem půjde i další diskuse.

* Na závěr svátečnější otázka: Co byste Pelhřimákům popřál k Vánocům?

Všechny je zvu na Zlatou neděli na hlavní náměstí, myslím, že to je dobrá tradice, když se lidé v centru sejdou, stejně jako při slavnostním rozsvícení vánočního stromu. Chtěl bych všem popřát, abychom vánoční svátky prožili v kruhu svých rodin a v pohodě a abychom do nového roku vstupovali s dobrou myslí, aby se nám celý rok dařilo a provázelo nás zdraví a pohoda.

Životopis Jedenašedesátiletý František Kučera je rodákem z Kamenice nad Lipou. Absolvoval střední všeobecně vzdělávací školu v Kamenici nad Lipou a poté lesnickou fakultu v Brně. Celý dosavadní profesní život se věnoval lesnictví. S manželkou Pavlou, která nyní působí jako asistentka předsedy Senátu Milana Štěcha, nejprve krátce bydleli v Černovicích, pak se přestěhovali do Pelhřimova. Mají jednoho syna, jehož kamarádem byl angolský student pelhřimovské průmyslovky – a když mu ve válce zemřeli oba rodiče, Kučerovi se o něj starali a podporovali jej při studiu na vysoké škole a dodnes ho berou jako součást své rodiny. František Kučera je také předsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a členem správní rady v Nadačním fondu zdravé lesy a dřeviny. Je členem ČSSD. Jeho koníčkem je příroda, péče o rekreační chalupu a myslivost.