O budoucí podobě šumavského národního parku se rozhodne po komunálních volbách.

Souboj svedou senátní a ministerská předloha.

PRAHA Získá Národní park Šumava vlastní zákon, jímž se bude řídit péče o tamní přírodu, nebo se jen sjednotí podmínky pro všechny české národní parky v jedné normě? Definitivní rozhodnutí poslanci tento týden odsunuli na dobu po podzimních komunálních volbách.

Samostatný zákon o Národním parku Šumava, který předložil senátor Tomáš Jirsa (ODS) spolu s dalšími spolustraníky, už prošel horní komorou a souhlasí s ním i většina starostů šumavských obcí a Jihočeský kraj. Budí však odpor ekologických organizací a také prezident Miloš Zeman prohlásil, že ho bude vetovat, neboť národní park by úplně zrušil.

Vlastní verzi připravuje i ministerstvo životního prostředí, jeho šéf Richard Brabec však nechce speciální „lex Šumava”. Včera předložil do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má platit pro všechny národní parky. „Výrazně to zpřehlední a zjednoduší legislativu,” říká k tomu.

Jirsa si ale myslí, že Šumava vlastní zákon potřebuje. „Nelze srovnávat problémy například Krkonoš nebo Podyjí s problematikou Šumavy. Slyšel snad někdo sporech o Národní park Podyjí?” argumentuje senátor.

Součástí senátního návrhu je rozdělení parku do zón podle stupně ochrany přírody. Návrh kopíruje předchozí novelu připravenou exministrem Tomášem Chalupou. Počítá s rozšířením nejpřísněji chráněné první zóny z 13 na 26 procent rozlohy parku.

Oproti tomu ministerstvo chce současné pojetí zón přepracovat – namísto tří zón chce zavést čtyři. První zónu, kam je dnes zakázaný vstup, nahradí takzvaná klidová zóna, kam v určitých měsících roku bude možné chodit po značených cestách s průvodcem. Klidová území by měla mít menší rozsah než současná nejpřísněji chráněná zóna.

Rozdíl mezi oběma návrhy spočívá i v rozšiřování třetích zón. Jak LN podrobně popsaly tento týden, senátní novela navrhuje převést 770 hektarů z přísněji chráněných prvních zón do zón třetích, které snadněji odolávají pokusům o zástavbu. Majitelé těchto pozemků, kteří by převodem na stavební parcely vydělali desítky milionů, jsou navíc často napojeni na politiky. Nelíbí se to ekologickým aktivistům ani ministerstvu a vedení parku.

Ministerstvo proto chce mapu rozšiřování třetích zón ještě předělat. „Tento převod je v řadě případů smysluplný, například pokud jde o převody ostatních ploch v centrech obcí či místních komunikací. V jiných případech je z pohledu ochrany přírody problematický, neboť v intravilánech obcí či jejich těsné blízkosti se vyskytuje řada přírodovědně hodnotných lokalit s výskytem vzácných rostlinných či živočišných druhů,” uvedl již dříve náměstek ministra Vladimír Dolejský.

Úřad se se senátory dohaduje také o tom, který návrh dokáže po mnoha letech přinést na Šumavu klid. Nejhlasitěji vždy v tomto ohledu vystupovaly obce. Žádají především jasně definované podmínky pro svůj další rozvoj a tvrdí, že kvůli uzavírání parku turistům dochází k jejich vysídlování.

Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Antonín Schubert se kloní k senátnímu návrhu, který pomáhal dojednávat už za bývalého vedení ministerstva. Argumentuje stejně jako Jirsa – Šumava je podle něj odlišná od ostatních národních parků a prošla jiným historickým vývojem.

„Variantou pro Šumavu je národní park s prostorem pro moderní střednědobou relaxaci obyvatel střední Evropy se zdravým životním prostředím, kam se vejdou tradiční turistické aktivity, ale i vědecký výzkum Šumavy,” říká Schubert s tím, že to zatím ministerský návrh obcím neposkytuje.

Ministr Brabec ale tvrdí opak. Postavení obcí bude podle něj posíleno. Nově budou moci vznášet vlastní návrhy, ne pouze připomínkovat předlohy jako doposud. Navíc chce zavést období, kdy se nebude rozsah zón vůbec měnit.

„V našem návrhu bude zakotveno i určité období, počítám asi 15 let, během něhož bude platit moratorium na jakékoliv rozšiřování a změny zonace parku. Tím bude zaručena stabilita, po které obce volají,” dodává Brabec.