Nový ředitel Lesů České republiky DANIEL SZÓRÁD nepřišel do jednoduchého období. Lesy se musí vypořádat s dopadem církevních restitucí, propadem cen dřeva, snahou vlády skrze firmu podpořit zaměstnanost i s kauzami z minulosti. Firma se začala třeba sama zabývat spory, které zatím řešily předražené právní kanceláře. Přebírá od nich stovky dokumentů.

* V Lesích České republiky jste už před lety působil. Dlouhou dobu jste však byl mimo obor i Českou republiku, přičemž jste si nedávno posteskl, že ve firmě panuje atmosféra strachu. Co ji vyvolalo?

Potkal jsem se s tím, že lidé jsou zaražení, nedůvěřují svému managementu a nejsou přesvědčení, že to, co dělají, má opravdový smysl. Když jsem do Lesů ČR nastoupil za pana generálního ředitele Jiřího Olivy, probíhal privatizační proces a bývalé lesní závody se dělily mezi podnikatelské subjekty a státní podnik. V té době jsem pociťoval velkou hrdost personálu, že pracují pro tento podnik a že zde vzniká něco smysluplného.

* Proč se atmosféra změnila?

Nevím. Rád bych řekl, že to je jen můj dojem, za nímž může být srovnávání mladého člověka těsně po škole a člověka, který má za sebou už jistou zkušenost. Mohlo se na tom projevit negativní vnímání podniku veřejností, protože řada věcí byla právem kritizována.

* Jde například o předražené právní služby. Vy jste uvedl, že si necháte udělat jejich audit. Znáte už jeho výsledky?

Udělali jsme si rozbor jednotlivých kauz a toho, jak probíhá spolupráce s našimi partnery v oblasti právních služeb. Nakonec jsme dospěli k závěru, že zhruba šedesát procent případů jsme schopni zvládnout vlastními silami. Je to však poměrně náročné na přebírání, takže tento proces stále probíhá. Jsou to prádelní koše plné dokumentů, které si přebíráme od advokátních kanceláří a na jejichž vyřízení začínají pracovat naši zaměstnanci. Usilujeme o to, aby právní oddělení bylo efektivnější, a jsme připraveni i na to, že ho budeme posilovat personálně.

* A co těch zbylých čtyřicet procent?

Je zde část kauz, které jsou natolik složité, že si zaslouží, aby na nich pracovaly renomované právní kanceláře, anebo jsou v takovém stadiu rozpracovanosti, že není efektivní, aby někdo trávil desítky hodin času nad studiem materiálů k nim. Jde třeba o soudní spor se společností Less & Forest. Spolupracujeme se dvěma významnými právními kancelářemi a s oběma jsme se dohodli, že se hodinová sazba upravuje na 1 700 korun, což považuji za korektní. (Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že dříve si jedna právní kancelář od Lesů ČR účtovala sazby až ve výši devíti tisíc korun za hodinu; poz. red.)

* Policie rovněž vyšetřuje IT zakázky z minulosti. Už jste uvedl, že zvažujete neobnovení některých smluv nebo licencí na informační technologie. Jaké máte plány v této oblasti?

Moderní firma evropského formátu by měla být schopna se opřít o sofistikovaný informační systém, který poskytuje manažerům základní informace o firmě a nastavuje záležitosti, jako je schvalování investic a čerpání schválených prostředků pro zajištění jednotlivých akcí. To jsou prvky, které nám dneska chybějí a na nichž budeme pracovat. Neznamená to, že Lesy ČR hodlají vyhlásit nový megatendr na IT. Chtěli bychom se ale vyhnout tomu, že budeme v područí dodavatelů a subdodavatelů.

* Proč?

Narážíme na problematiku licencí a zjišťujeme, že nejsme schopni si do takových systémů nic zadat, protože na to musíme někoho stále žádat o spolupráci. Nemáme chod firmy ve svých rukou a nevíme, co můžeme čekat, když spolupráci vypovíme. Spíše se však budeme snažit řadu věcí připravit tak, abychom to udělali vlastními silami a domluvili se na nutné spolupráci s erudovaným subjektem, který nám tyto věci pomůže dostat do rozhraní, kam potřebujeme.

* Od ministerstva a vlády máte v podstatě dvě protikladná zadání. Musíte podnik vést k zisku, ale zároveň máte podpořit zaměstnanost v regionech tím, že do lesnických prací více zapojíte malé a střední firmy. Jak to jde dohromady?

Lesy jsou státním podnikem, a proto nemohou rezignovat na státní zájem. Není však přece dopředu dané, že zapojení menších regionálních firem nebo zvýšení zaměstnanosti jako takové by měly znamenat, že dosahované výsledky budou horší. Lesnické tendry se snažíme připravit tak, aby to nedestabilizovalo sektor, ale také abychom nikoho neodradili od účasti a zajistili konkurenceschopné, tržní a otevřené prostředí. Jestli vyhrají regionální firmy, anebo nadnárodní koncerny, to nepředjímáme. Ovlivňujeme však, jakým způsobem jsou zakázky zadány, a snažíme se je zadat tak, abychom zvýšili konkurenceschopnost menších firem účastnit se tendru jako takového.

* A to konkrétně děláte jak?

Snažíme se mluvit s našimi obchodními partnery a informovat je dopředu o našich záměrech. Pokud jde o konkrétní opatření, zatím jsme trošku rozdrobili jednotky a zvýšili jejich počet. V probíhajícím tendru jsme původních osmnáct jednotek navýšili na třicet plus tři. To znamená, že nyní soutěžíme také o menší jednotky, což umožňuje přístup menším firmám, které nemají tak velké ambice jako nadnárodní subjekty a je pro ně složitější vyřídit si bankovní garance.

* V tom byl hlavní problém malých firem?

Velice často se objevuje jako argument to, že velká jednotka s sebou nese velké bankovní garance a to je tak vyčerpávající, že je to diskvalifikuje z účasti. Jestli to je pravda, či není, ukáže čas. Dnešní nároky na garance by měly být zvládnutelné téměř pro kohokoliv. Je otázka následujících měsíců, jestli zaregistrujeme právě na menších jednotkách větší počet uchazečů. Ve finále se vždy soutěží o ekonomickou výhodnost cenové nabídky, tedy saldo mezi tržbami za dříví a náklady na pěstební činnost včetně těžby. A tento rozdíl je ekonomicky jednoznačně vyhodnotitelný ukazatel úspěšnosti každého kandidáta.

* V aktuálním tendru na třech jednotkách zkoušíte soutěžit těžební a pěstební práce odděleně. Co si od toho slibujete?

Říkáte správně, že to zkoušíme. Děláme pilotní test, co to přinese, protože pěstební činnost od těžební ještě nikdo neoddělil. Pokud by to dalo větší prostor menším podnikatelům na venkově, tak by to mohlo splnit svůj účel.

* Lesy ČR letos počítají s poklesem zisku kvůli církevním restitucím. Bude podnik ještě někdy vydělávat pět miliard?

Lesy v rámci církevních restitucí vydají část svého majetku, který musí znamenat zásah do hospodářského výsledku. Když si střízlivě vyhodnotíme potenciál majetku a seriózně se zabýváme otázkou vývoje cen dříví na trhu, což je naprosto klíčové, dospíváme k tomu, že výsledek se bude do budoucna pohybovat zhruba na úrovni tří miliard korun. Kolem této hranice by to mělo oscilovat a souvisí to i se sociálním aspektem, který se může projevit ve výsledku výběrových řízení. Sami jsme na to zvědavi. Navíc na Slovensku a v některých zemích Balkánu je poměrně značná kalamita, což znamená přetlak dřevní hmoty na trhu. A naši zpracovatelé nakupují na sklad. Zároveň vytvářejí mokré skládky dřeva tak, aby uchovali kvalitu dříví do budoucna, což s sebou nese velké finanční investice a zároveň způsobuje pokles ceny dřeva na trhu.

* Pošle podnik opět šest miliard do rozpočtu jako loni?

Určitě. V tomto roce to bude 6,5 miliardy a vidíme jako reálné, že příští rok to bude zase šest miliard. Lesy České republiky disponují určitým finančním majetkem, který se podařilo nashromáždit v minulých letech, a je smysluplné, aby se posílal do státního rozpočtu. V horizontu dvou tří let však přijde doba, kdy tyto finanční zdroje budou vyčerpány, a pak budeme jednat s Ministerstvem financí, jaká je ta správná výše. Je zbytečné, aby Lesy držely zbytečný finanční majetek na svých účtech. Na druhou stranu jsou podnikatelským subjektem, a byť jsou státním podnikem, nebrání jim to dále hledat na trhu jiné podnikatelské příležitosti.

* Co tím myslíte?

Řeknu příklad: irské státní lesy úspěšně podnikají ve výrobě větrné energie. Možná že Lesy ČR by dokázaly najít prostor ve zpracování dřevní hmoty, zejména dříví, po němž není až tak vysoká poptávka na trhu. Lesy by měly uvažovat o rezervních fondech pro podnikatelskou činnost. Pokud se vyskytne na trhu příležitost, měly by ji zvážit.

* Vidíte takovou příležitost?

Nemám ji v této chvíli připravenou tak, abych o ní mohl mluvit do médií. Je to otázka diskusí mezi podnikem a ministrem zemědělství v první řadě a možná i vládou. Dovedu si představit, že by takové příležitosti mohly být reálné a že by je bylo možné najít.

***

Daniel Szórád (43)

Jeho jmenování generálním ředitelem Lesů České republiky ministrem zemědělství Marianem Jurečkou letos v dubnu ukončilo více než rok a půl trvající období, kdy byl post neobsazen. V Lesích ČR pracoval už dříve. V devadesátých letech byl ve státním podniku zaměstnán jako referent. Mezitím vedl výstavbu nového výrobního dřevozpracujícího závodu IKEA Industry v Polsku, působil rovněž jako ředitel divize obchodu a logistiky společnosti CE WOOD. Má doktorát z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

O právních službách: Udělali jsme si rozbor jednotlivých kauz a toho, jak probíhá spolupráce s našimi partnery v oblasti právních služeb. Zjistili jsme, že zhruba 60 procent případů jsou Lesy ČR schopny zvládnout vlastními silami.

O penězích pro stát: V tomto roce Lesy České republiky pošlou do státního rozpočtu 6,5 miliardy korun a vidíme jako reálné, že příští rok to bude šest miliard. Po církevních restitucích by se měl příspěvek pohybovat kolem tří miliard.

Ticho lesa si užívá při jízdě na horském kole Šéf Lesů České republiky si klid lesa užívá spíše po víkendech po skončení pracovní doby. Při jízdě na horském kole v tuzemských horách a lesích relaxuje po náročném týdnu. „Děti kolo příliš nemilují. Občas vyjedeme se ženou, ale většinou jezdím sám. Vlastně mi to ani moc nevadí, protože mám rád přírodu a po náročném týdnu plném jednání si rád užiju i lesního ticha,” říká o svém koníčku Daniel Szórád.