Do temné historie Národního parku Šumava se zapíše datum 11. srpna 2015, kdy přestala vytékat voda z centrálního pramene Vltavy. Ačkoliv je v místě několik pramenů, jen jeden je posvátný a symbolický. Je to ten, k němuž putují sta tisíce lidí ročně již od r. 1923. Od této doby se zde vytvořila energie místa, která z něho dělá národní kulturní památku a kultovní místo.
Pramen Vltavy byl uctíván ještě dříve. O tom se zmiňuje Johann Peter, rodák z Bučiny u Kvildy. Tento spisovatel píše, že po vichřici r. 1870 lidé těžce nesli poničení stromů v pralese kolem pramene Vltavy. Tehdejší hospodáři nebyli tak naivní, aby tam vyhlásili bezzásahovou zónu, nechali tím rozmnožit kůrovce a způsobili uschnutí stromů. Již tehdy si uvědomovali, že ztrátou stromového patra by mohlo dojít k ohrožení spodních vod, které napájí pramen Vltavy. Z moudrosti těchto předků zůstal zachován prales i pramen, který nikdy nevyschl.
Pramen nevyschl ani ve válečné době, kdy území patřilo nacistickému Německu. Pramen nevyschl ani v době komunistického režimu, kdy se nacházel za železnou oponou. Nepřečkal však éru ideologie divočiny. Historie odporu této totalitě je popsána a jsou známi i ti, kteří k tomu přispěli (Petr Martan: Šumava - krajina živitelka, 2009). V roce 2008 uschl zbytek tamního pralesa. Prameniště Vltavy přestalo být chráněno. Jen vysoký, zelený a souvislý les plně zadržuje vodu a pozvolna ji uvolňuje. Takové lesy jsou zásobárnou vody i pro extrémně suchá období. Proto voda došla i tam, kde po staletí vždy byla.
Zbývá odpovědět na otázku: kdo za to může?
Jejich jména jsou napsána u památníku "Šumavským lesům - na paměť násilí" na Bučině, kde je deska "Kdo za to může" s uvedením čtrnácti jmen. Deska byla odhalena prezidentem republiky Milošem Zemanem. Pokud by jste chtěli potkat na živo zástupce těchto viníků, tak se vydejte k suchému prameni Vltavy. Je tam stánek Hnutí Duha s ekologickými fanatiky, kteří doposud nechápou, že jen vysoký, souvislý a zelený les zadržuje vodu. Nejen že nechápou, ale ani nelitují, že podstatně přispěli ke ztrátě a zneuctění významného českého národního symbolu. Tito lidé nechápou, že kdyby v oblasti Březníku byly lesy vysoké a zelené, tak v řece Vydře máme jeden metr vody i v extrémním suchu a ne pět centimetrů, jako je tomu dnes.
Tito lidé nechápou, že na území NP Šumava je 51% lesů (25 000 ha) suchých či vykácených v důsledku žíru kůrovce. Takto velká rozloha ztratila plnou retenční schopnost!
Petr Martan
