Musím reagovat na článek Prohlášení členů Historického spolku Schwarzenberg k situaci na Šumavě podepsaném za Lesnickou sekci uvedeného spolku Jaroslavem Žákem. Článek byl otištěn 3. 11. 2011 ve Strakonickém deníku na straně 12.

Pozorně sleduji dění a názory zastánců i odpůrců kácení na Šumavě. Chtěl bych upozornit na některé pasáže uvedené v článku, které znějí účelově ve prospěch zastánců. Volají po vysvětlení a je tu i odstavec, který schvaluje názory a postupy prozatímního ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského, jenž se „snaží zastavit další devastaci Šumavy a okolních lesů”.

Znamená to, že p. Stráský brání devastaci způsobenou kůrovcem devastací, která vzniká kácením? Nota bene protizákonným (oblast Ptačího potoka), jak se lze dočíst ve Strakonickém deníku téhož dne 3. 11. 2011 na str. 4. Je to výrok Krajského soudu v Plzni, kterým potvrdil za protizákonný zásah Policie ČR proti aktivistům. Dle výroku soudu,nebyla ze strany Policie ČR řešena otázka oprávněnosti těžby dřeva. A ke všemu dal p. Stráský pokyn ke kácení v území ponechaném přírodě v oblasti Ptačího potoka bez potřebných zákonných výjimek, které by umožnily poškodit vzácnou přírodu, tudíž je nelegální. Soud rozhodl s odkazem na Ústavu ČR a na zákony, které stanovují povinnost chránit přírodní bohatství. Podtrhl význam účasti veřejnosti na ochraně přírody, třeba i formou blokády kácení.

Zde je hlavní postoj soudu k ochraně přírody. Postup Policie ČR proti účastníkům blokády je důsledkem sporu a svévolného rozhodnutí NPŠ. Takto tedy řešit problém s kůrovcem nejde, pane Žáku.

Dál – váš spolek používá, nebo se zaštiťuje, v názvu jméno Schwarzenberg. Neinformovaný čtenář si může vaše názory vysvětlovat jako názor i nejznámějšího potomka rodu Karla Schwarzenberga, místopředsedy Vlády ČR a předsedy TOP 09. To je matení pojmů a názor K. Schwarzenberga je opačný,než má váš spolek. Karel Schwarzenberg se aktuálně vyjádřil v době letní blokády k vypjaté situaci na Šumavě v pořadu Interview na ČT24 mj., že jejich rod tam v historii vlastnil velké pozemky lesních porostů, jejich lesníci o lesy pečovali, kůrovec tam vždycky byl a bude více či méně a kácení jako vyučený lesník považuje za blbost a je chyba, že p. Stráský je pod tlakem dřevařských lobby. Aktuálně spojovat jméno pana knížete se souhlasem ke kácení nelze.

A ještě–uvádíte, že do r.1991 byla Šumava „Zelenou střechou Evropy”. Ano, ale dál dáváte za vinu bývalým ministrům životního prostředí a ředitelům NPŠ za tichého souhlasu lesnické akademické obce a části vědeckých pracovníků, že nechali rozšířit kůrovce a došlo k nedozírným škodám.

Nelze takto jednoznačně odsuzovat odpůrce kácení. Zamysleme se, proč do tehdy relativně zdravé přírody, tak masivně vnikl kůrovec, tedy hlavně lýkožrout smrkový. Je známo, že se mu daří především v oslabených či jinak poškozených smrkových monokulturách a na stromech starších cca 40 let. Kdo způsobil, že tehdy zdánlivě zdravá Šumava byla už uvnitř nemocná? Např. Krušné hory odumření většiny lesních porostů zasáhlo v 70. a 80. letech minulého století. Tenkrát se to svádělo na průmyslové imise, hlavně kyselé deště, které poškozovaly jehličí stromů a celé přírodní prostředí. U toho vysvětlení zůstalo. Lesníci a lidé dosud už tenkrát říkali, že za 15 až 20 let to postihne i Šumavu, ale nekomentovali to.

Co už dřív poškodilo Šumavu, aby se pak do ní pustil kůrovec?

Jak se nyní rozumně shodnout na společném postupu v boji proti kůrovci?

To je otázka k široké a odborné debatě mezi oběma tábory s využitím zkušeností v Bavorském národním parku. Tam se už začíná Šumava znovu zelenat.

Můj návrh (dost razantní) na urychlené řešení je: pokud chceme mít ze Šumavy hospodářsko-­ekonomický les a názory zastánců budou převažovat, dejme jim za pravdu a zrušme Národní park Šumava. Máme přece demokracii. Když převáží názor aktivistů a milovníků více či méně původní přírody, ať se v NPŠ upraví zóna ce a respektují zákony a pravidla upravující režim ochrany přírody a chránící její neopakovatelné bohatství z hlediska duševního. Zvažujme však bedlivě.

Abych jen nekritizoval, chválím váš spolek, že chce prakticky přispět výsadbou nových stromků k obnově, aby byla Šumava zelená i u nás.