Kvůli stoupající teplotě planety přibývá dnů, kdy z nebe nespadne ani kapka. Proto se množí vleklé lesní požáry na velké ploše.
První polovina letošního roku byla vůbec nejteplejší v „měřitelné" historii. V několika oblastech světa došlo ke katastrofickým požárům. Lesy hořely na chorvatském poloostrově Pelješac, ve francouzském Bordeaux i v americké Kalifornii. Na úbočí pohoří Sierra Nevada se popálili čtyři hasiči. Až donedávna si ale kupodivu nikdo nedal práci zjistit, jestli požáry opravdu souvisejí s globálním oteplováním.
Pustila se do toho až skupina ekologů v čele s Mattem Jollym z Lesní služby Spojených států (USDA-FS). Prozkoumali záznamy o lesních požárech z období mezi lety 1979 a 2013 ze dvou velkých meteorologických databází. V časopise Nature Communications z letošního července píší, že se na celém světě prodlužuje požárová sezona. Je tím myšleno období, kdy lesy v určité části světa buď hoří nebo jsou ve vážném nebezpečí, že by mohly vzplanout.
Nešťastná Jižní Amerika
„Globální prodloužení sezony odpovídalo přibližně jednomu dni za desetiletí nebo asi třem a půl dne během posledních přibližně pětatřiceti let," uvedl Jolly pro TÝDEN. Momentálně trvá průměrné „hořlavé období" na zeměkouli něco přes dvacet dva dnů. V zalesněných oblastech zeměkoule rostla ve sledovaném období teplota asi o 0,18 stupně za deset let. Rostoucí celková teplota planety způsobila i nárůst počtu suchých dní bez deště.
Za každou dekádu přibylo na zeměkouli asi 1,31 takového dne. Během studovaných čtyřiatřiceti let klesala také vlhkost vzduchu Š každých deset let o třináct procent. Nedá se ovšem říci, že by méně pršelo. Průměrné roční srážky se kupodivu nemění. Deště jsou vydatnější. Stejné množství vody spadne za kratší dobu.
Síla požárů v konkrétní oblasti světa se odvíjí od místních podmínek. Hořlavé období proto může být místy mnohem delší, než je celosvětový průměr. „V mnoha oblastech se sezona požárového počasí prodloužila o jeden až tři týdny a v některých byla delší než měsíc," tvrdí Jolly.
Nejhůře dopadly východní část Jižní Ameriky, západ Spojených států a Mexika i západní Afrika. V Kanadě se požárová sezona kupodivu příliš neprodlužovala. Podobně na tom byla Austrálie. Průměrná délka hořlavého období v celé zemi rostla jen málo, přibývalo ale mimořádně špatných sezon v jednotlivých menších australských okrscích.
Hořlavé blahovičníky
Na celé zeměkouli shoří ročně asi tři a půl bilionu čtverečních metrů lesů a křovin. Do atmosféry se přitom uvolní množství oxidu uhličitého, které odpovídá přibližně polovině objemu vytvořeného průmyslem. Škody způsobené lesními požáry se pohybují v miliardách amerických dolarů. Například v Austrálii to za rok 2005 bylo 9,48 miliardy, což odpovídá 1,3 procenta hrubého domácího produktu země. Nutno ovšem poznamenat, že z dlouhodobého pohledu nejsou lesní požáry jen čisté zlo, mohou být i užitečné. Udržují druhovou rozmanitost.
Na spáleništích mohou růst rostliny, které by pod korunami stromů v plně rozvinutém lese neměly dost světla. Semena některých rostlin dokonce musejí projít ohněm, aby vyklíčila. Je to pro ně způsob, jak poznat, že porostou ve vhodných podmínkách. Australské blahovičníky jsou zase schválně hořlavé. Požáry, které způsobí, jim nevadí, zato spálí jejich konkurenci. Menší ohně zase brání hromadění mrtvého dřeva, jež by mohlo posloužit jako palivo pro několikatýdenní ohnivé peklo.
