Firma exlobbisty Vojtěcha Slówika, spojeného s řadou podezřelých zakázek v lesnictví, míří k insolvenci
Před deseti lety platil za jednu z hlavních postav éry vlády Miloše Zemana a pověsti o jeho vlivu dosahovaly až fantasmagorických rozměrů. Dnes žije v ústraní, kde v klidu podniká zapomenut mediálním světem. Mimo dosah novinářů to ale právník a exlobbista Vojtěch Slówik nemá vůbec jednoduché. Spory ohledně zkrachovalé lesnické firmy Lesy Hluboká nad Vltavou se vyostřily natolik, že ohrožují samotné jádro jeho byznysu. Jeho společnost Ekofidas dluží přes 80 milionů korun, které nebude moci v řádném termínu splatit, a firma tak míří do insolvence. Co víc, o vlastnictví firmy se hlásí ještě jedna podnikatelská skupina, která se Slówikem vede řadu soudních pří, navíc je na něj podáno trestní oznámení.
Z Parlamentu na Hlubokou
Kdo vlastně je Vojtěch Slówik? Poprvé se o něm začalo mluvit na přelomu tisíciletí v souvislosti se zakázkou na vymáhání ruského dluhu. Slówikem založená firma Intercontinental Commodities se do tendru hlásila, což vzbudilo rozruch už proto, že jejím bývalým zaměstnancem byl i tehdejší náměstek ministra financí pro vymáhání pohledávek Ladislav Zelinka. Firma ale zakázku nakonec nezískala a Slówik se dostal do světel ramp až o několik let později.
To když se stal ministrem zemědělství Jaroslav Palas, bývalý člen komunistické strany. Jeho poslaneckým asistentem nebyl nikdo jiný než právě Slówik. Brzy se začalo tradovat, že to je právě on, kdo tehdy poměrně vlivné ministerstvo doopravdy řídí. Velkou pozornost budila i jeho minulost. Před listopadem 1989 působil jako poradce předsedy ÚV SSM Jaroslava Jenerála a zároveň byl spolupracovníkem I. správy Státní bezpečnosti, tedy komunistické rozvědky. „Nestydím se za to. Nebyl jsem žádný práskač, pracoval jsem v úseku vědecko-technického vývoje. To nemělo s politikou nic společného. Při této práci jsem se mnohému naučil,” řekl Slówik v rozhovoru pro týdeník Euro před necelými deseti lety. A také jistě potkal řadu vlivných lidí, chtělo by se dodat.
Výčet podezřelých zakázek a transakcí, které se v době Palasova působení na ministerstvu odehrály, by spolkl celý samostatný článek. Důležité je, že podle některých svědků tehdy Slówik prohlásil, že poslední neohlodaná kost v Česku je státní firma Lesy ČR (v nedávném rozhovoru pro týdeník Dotyk to znovu uvedl majitel lesnické firmy LESS Jan Mičánek). Jako mávnutím kouzelným proutkem pak řadu výhodných tendrů v lesnictví získává společnost Lesy Hluboká nad Vltavou, kde byl Slówik ještě přednedávnem v představenstvu. Během několika let vyhrála netransparentní firmička s akciemi na majitele 42 zakázek v ceně okolo půl miliardy korun. Zadavatelem byly v drtivé většině Lesy ČR.
Podezřelý krach
Slówik dlouho svou majetkovou účast v hlubocké firmě popíral. Teprve loni, když se polozapomenutá a odříznutá od výhodných zakázek dostala do konkurzu, vyšlo několik skutečností najevo. Podle dokumentů v konkurzním řízení měl Slówik ve firmě přinejmenším významný majetkový podíl. Potíž je, že nebyl sám. O jeho společnících můžeme jen spekulovat. Dříve se šuškalo o „kmotrovi z Hluboké” Pavlu Dlouhém, který byl jistou dobu v lesnické firmě také v dozorčí radě, ale přes offshorové zahraniční firmy skutečného spoluvlastníka vystopovat nelze. Nicméně ať už to byl kdokoli, se Slówikem se dostal do sporu.
Protivník se skryl za holdingem České lesy, uváděným jako mateřská společnost hlubocké firmy. Krátce před insolvencí přešel veškerý zbylý majetek Lesů Hluboká v podezřele rychlých transakcích právě na České lesy, které přebraly většinu zaměstnanců a změnily sídlo (dosud také na Hluboké) na adresu nezkolaudovaného objektu ve středočeských Mirošovicích. Vlastníka této firmy lze dohledat jen těžko. V obchodním rejstříku je pouze společnost Zomar Anstalt umístěná v Belize. O okolnosti krachu hlubockých lesů se dokonce zajímalo krajské státní zastupitelství, právníci obou stran potom u několika soudů různých instancí sváděli boj, v němž Slówik zatím prohrával na plné čáře. Teprve nyní se ale konflikt přesunul až k jeho domovské firmě, společnosti Ekofi das. Ta se zabývá chemickoinženýrskou výrobou a má fabriku poblíž Žďáru nad Sázavou.
Vytunelovaný tunelář
Podle toho, co Slówikovi právníci tvrdí u soudu, se stal bývalý lobbista – médii v minulé dekádě podezíraný z tunelování – sám terčem finančního podvodu. Jeho zosnovatelem měl být Petr Myslík, jediný člen představenstva firmy České lesy. Ten údajně v bance předložil zfalšovaný notářský zápis a z účtu Slówikovy firmy odcizil několik milionů, díky čemuž ta nemůže platit své závazky. Nyní se společnost Ekofi das s pohledávkami ve výši 82 milionů korun sama přihlásila k insolvenci a navrhla restrukturalizační plán, s kterým věřitelé jednohlasně souhlasí.
Potíž je, že Petr Myslík tvrdí něco jiného. „Slyším to od vás poprvé. To je úplná hloupost. Panu Slówikovi ta společnost vůbec nepatří a pokouší se ji holdingu České lesy ukrást,” sdělil týdeníku Euro s tím, že na Slówika už firma podala trestní oznámení. Pravdou je, že průběh údajné insolvence Ekofi dasu působí zvláštně. Většina z věřitelů, kteří tak ochotně souhlasili s restrukturalizací dluhu, jsou off -shorové firmy bez dohledatelného majitele. V jiných soudních sporech ovšem vystupovaly Slówikovým jménem, jako by šlo o jeho vlastní společnosti. Zdá se tedy, že kdyby Slówik skutečně Ekofi das vlastnil (což stojí v obchodním rejstříku), dlužil by peníze sám sobě. Takovým způsobem se dostane do insolvence málokdo.
Celý spor, který se vleče už rok, může bývalého lobbistu přijít velmi draho. Už jednou se okolo motalo státní zastupitelství a na řadě je trestní oznámení. Na jeho základě se navíc může odkrýt minulost, která bývalému poradci Jaroslava Palase nebude ani trochu příjemná. ?
