Stavět víc hotelů na Šumavě a častěji kácet. Chce to prosadit Plzeňský kraj. O jeho návrhu zákona o národním parku přímo v šumavských horách jednali poslanci. S kým a kde? O tom rozhodoval jeden starosta.

Na šumavské rašeliniště Tříjezerní slať hustě prší, ale i v půlce dubna tu zůstávají hluboké závěje. Do sněhu nedaleko odtud zapadá terénní vůz. Veze skupinku V. I. P. návštěvníků první zóny národního parku, kam se běžně autem nesmí. Jenže teď platí výjimka: na Šumavu zamířili poslanci zemědělského výboru Sněmovny. Brzy totiž řeknou zásadní slovo k tomu, jak má okolní krajina v budoucnu vypadat.

Původně si politici měli jednu z nejodlehlejších částí hor prohlédnout z tepla vozu. Musí však stát po pás ve sněhu a čekat, až se vozidlo vyprostí.

Zákonodárci se budou v nejbližších měsících brodit v jiné „kalamitě”. Mají rozhodovat o zatím složitě se rodících návrzích zákona o Národním parku Šumava. Ten původní z dílny Plzeňského kraje sice právě směřuje ke květnovému druhému čtení, ale v něm se zřejmě zcela změní.

Návrh rozcupovali skoro všichni. Nejen mnozí vědci a ekologové varují, že plzeňský návrh byl pro přírodu zničující a vyhovuje především konkrétním podnikatelům. Podlej něj bude možné stavět domy či sjezdovky na dvou třetinách parku, zatímco dnes to jde pouze na pěti procentech jeho území. Návrh kritizovali i ministerští úředníci a právníci.

Plzeňské ale podporují někteří šumavští starostové. „Zastavět celý park je hloupost, ale je třeba, aby se v obcích budovaly domy, školky, obchody,” nabádá Jana Hrazánková, starostka obce Borová Lada.

Kácení stromů by mělo nově probíhat bez výběrových řízení a měla by ho zastřešovat jediná „obecně prospěšná společnost”. Spor panuje také o to, na kolika procentech parku má vládnout divočina. Podnikatelská představa je nula, maximálně pár procent, mnozí přírodovědci by bez jakýchkoli zásahů člověka ponechali přibližně polovinu území.

„Dovedu si představit, že bych pískal hokej, ten jsem hrál. Ale pískat tohle?” děsí se budoucího rozhodování nad zákonem poslanec Miroslav Petráň (VV), povoláním architekt.

Po vyproštění ze závějí zaměstnanci národního parku politikům ukazují část lesa, která uschla po náletu brouka kůrovce. Vinu za to dávají především ekologům. Ti bránili protikůrovcové těžbě (jejich zástupce z Hnutí DUHA předtím odmítli na výlet s poslanci vzít).

Válka o Šumavu běží nepřetržitě na mnoha frontách. Předseda zemědělského výboru Pavol Lukša (TOP 09) musel z bitvy na hodinu a půl dezertovat. Když poslanci v hotelu v Srní pokračovali v debatě s pracovníky parku, Lukša odjel do Sušice koupit si nové kalhoty místo těch zcela promáčených ve sněhu.

Očividně dezorientovaní poslanci sami přiznávají, že se budou rozhodovat (také) podle toho, jak přesvědčivě a jaké argumenty jim předloží ostatní. Vždyť proto prý na Šumavu přijeli.

Na několika šumavských rozcestnících se dodnes vyjímají nasprejované nápisy Stop Bláhovcům. Vydržely tam od loňska, kdy současné vedení parku navzdory protestům ekologických aktivistů vedených Jaromírem Bláhou z Hnutí Duha prosadilo těžbu dřeva v nejchráněnějších částech rezervace.

Novou stopku nejen Bláhovi, ale i vědcům z dvou českých univerzit, kteří se minulou středu chtěli účastnit veřejného jednání poslaneckých výborů s šumavskými starosty a zástupci kraje v kulturním domě v Modravě, vystavil tamní starosta Antonín Schubert. Ve středu stál před budovou a překvapivě rozhodoval, kdo se účastní poslanecké schůze. Aktivisty a přírodovědce dovnitř nepustil. „Zval jsem je na jiná setkání, a tam nepřišli. Dnes nejsou pozvaní,” prohlašuje Schubert. „Tuhle akci organizuje pan starosta, naše jednání jsme posunuli na později,” krčí rameny Lukša.

„Jde o jasné porušení zákona. Jednání výborů jsou veřejná, pokud si to poslanci nepřejí, musí to být dopředu uvedeno na pozvánce, což tady nebylo,” říká po telefonu Petra Humlíčková z katedry práva životního prostředí pražské právnické fakulty. Vyhození muži včetně profesora pražské přírodovědecké fakulty Pavla Kindlmanna ale od modravského kulturáku odcházejí. „Nechceme vyostřovat emoce,” říká Jaromír Bláha.

Program „starostovy akce” je kupodivu totožný s tím, s jakým počítala poslanecká schůze. Po emotivním Schubertově proslovu přichází hlavní host odpoledne: ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Mluví přesvědčivě, i když trochu nekonkrétně – je však jasné, že řeč je hlavně o návrhu zákona, který se už téměř rok rodí v jeho úřadě. Jeho konečnou podobu prý dostane vláda na konci dubna. „Je třeba, aby vznikl zákon, který bude chránit přírodu, ale zaručí i rozvoj,” prohlašuje ministr za ODS.

I tato debata ukazuje, že „konkurenční” návrh Plzeňanů vlastně nikdo nebere příliš vážně. „Plzeňský návrh nevyhovuje skoro nikomu, je to vlastně takový nosič – třeba pro návrh ministerstva,” říká Jiří Papež z ODS.

Favoritem je rázem Chalupovo dítě. A to přesto, že jeho návrh zákona v podobě, jaký se dosud dostal k posouzení odborníků, je „jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit a v rozporu s mezinárodními standardy ochrany přírody”. Tak jej alespoň loni hodnotil proděkan pražské právnické fakulty Milan Damohorský.

„S připomínkami jsme se vypořádali,” tvrdí mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Poslanec Lukša se spolu s kolegy ze svého výboru nakonec s ekology vyhozenými modravským starostou přece jen setkal. Po skončení hlavní části poslanecké schůze a odděleně v jiné místnosti se pokoušel o smířlivou notu: „Každý bude muset ustoupit ze svých požadavků.”