Poslanci v úterý večer pustili do druhého čtení projednávání kontroverzní návrh plzeňského kraje o národním parku Šumava. Proti němu stojí nejen ochránci životního prostředí, ale i vláda. Ta návrh odmítá s tím, že předloží vlastní verzi zákona. To ale za více než dva roky neudělala.

Zákon plzeňského kraje byl přitom do sněmovny předložen na začátku srpna 2011. Jednat se o něm začalo až téměř po roce, ale projednávání bylo odloženo. Zákon svorně odmítá jak vláda, tak aktivisté a právníci. "Jak jsem říkal v červnu a tak jak jsem říkal při všech ostatních příležitostech, ač v tom zákoně jsou celé kusy, se kterými lze souhlasit, jsou tam části, se kterými jménem vlády souhlasit nemohu," prohlásil v úterý ve sněmovně ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Hlavním důvodem, proč zákon aktivisté a někteří poslanci odmítají, je rozšíření oblastí, kde by se podle návrhu mohlo stavět. Ze současných zhruba 5 % by se zvýšily na zhruba 60 % rozlohy parku. Zákon totiž mění současnou zonaci. První zóny s nejcennějším územím mají nově pokrývat zhruba 18 procent plochy a namísto 135 zón by jich mělo být nejvýše dvacet. Postupně by se na první zóny měly převést i další části parku, nicméně zákon počítá s dobou až několik desítek let. V konečné podobě by první zóny mohly pokrývat až 35 % rozlohy parku.

Podle návrhu by měla být v první zóně možnost spravovat ji "s cílem zachovat, podpořit nebo obnovit samořídící funkce systému". Podle poslance Paggia se tím ukazuje vize Plzeňského kraje na budoucí podobu národního parku. "Tou vizí je plantáž prken obhospodařovaná moudrým plánovačem lesníkem, hezký hospodářský les, kde budou v pravidelných řádcích rozestavěny smrky a kde budou zaměstnanci Správy odklízet šišky a větve ze země, aby houbaři nezakopli," říká Paggio.

Podle návrhu by byl park územím, kde by bylo možné "umisťovat a povolovat pouze stavby sloužící ochraně přírody, rybářství, myslivosti, péči o les, zemědělství, turistice, sportu, obraně státu a ochraně státních hranic, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku". Jiné stavby lze umisťovat a povolovat pouze v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmy ochrany přírody. "Tak si to převeďme do běžné češtiny. Golfová hřiště, hotely, sjezdovky, akvaparky, jak je libo," komentoval návrh ve sněmovně poslanec Viktor Paggio (LIDEM). To ale odmítl Václav Štekl, radní plzeňského kraje. "Samozřejmě ve třetí zóně se stavět nebude. Je to nesmysl. Stavět je možné pouze, v tomto návrhu zákona, ve čtvrté zóně Šumavy," prohlásil Štekl. Jako čtvrté zóny jsou v návrhu zákona označena zastavěná území obcí.

Dalším problémem zákona je návrh na vytvoření obecně prospěšné společnosti, která by měla hospodařit s pozemky národního parku. Tím by podle kritiků kontrolu nad majetkem státu nevykonával státní úřad, tedy správa parku, ale nevládní organizace. A to přesto, že stát vlastní na území národního parku 85 % pozemků. Podle návrhu by ve správní radě společnosti měli navrch regionální politici, zatímco stát by v šestičlenném výboru měl jen dvě místa.

Podle Hnutí Duha by tato obecně prospěšná společnost měla dostávat veškeré zakázky, včetně prodeje dřeva, národní park by tak měl přestat vypisovat výběrová řízení na lesní práce podle zákona o veřejných zakázkách.

Podle poslance Paggia je nepřípustné, aby se národní park, zejména majetkově, podřizoval obcím a krajské samosprávě. "Argument, že musí o parku rozhodovat, protože tam bydlí, je stejný, jako kdyby o tom, co se bude hrát v Národním divadle, měli rozhodovat lidé, co bydlí na Národní třídě. Prostě proto, že tam bydlí," prohlásil Paggio.

Podle Václava Štekla ale obecně prospěšná společnost naopak zlepší systém veřejné kontroly nad hospodařením se státním majetkem na území Národního parku Šumava, vytvoří pracovní místa a případný zisk vrátí zpět do provozu Národního parku Šumava.

Podle poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) by návrh plzeňského kraje měl dostat šanci jako "nosič" pro budoucí zákona o Šumavě. Návrh ministerstva životního prostředí, který ale zatím do sněmovny vláda nepředložila, je totiž také nekvalitní, což potvrdil jak posudek katedry práva životního prostředí, tak úřad vlády. "A my si občas musíme vybrat, protože návrh o Národním parku Šumava prostě potřebujeme," prohlásila Konečná. Zákon by se tak měl v druhém kole projednávání opravit.

"Přikláněla bych se k tomu, abychom si vzali jako nosič minimálně to, co není v rozporu s právem EU a co nekritizuje úplně každý, kdo to dostal na stůl," řekla ve sněmovně Konečná. Podle ní je totiž dost možné, že do voleb v roce 2014 už žádný jiný návrh zákona o Šumavě nebude předložen.

Zákon ve svém posudku odmítl i právník Vojtěch Stejskal z katedry práva životního prostředí pražské právnické fakulty. Podle něj je plzeňský dokument nekoncepční a nevyvážený a porušuje systematiku práva životního prostředí na úseku ochrany přírody a krajiny. Navíc obsahuje četné chyby a používá pojmy, které platný právní řád nezná. Například „území v bezprostředním okolí intravilánu obcí” nebo „samořídící funkce ekosystémů”, aniž by je vymezoval obsahově. Obsahuje i ustanovení, že do I. zóny mohou být zařazeny pouze pozemky fyzických a právnických osob s písemným souhlasem jejich vlastníka. To ale jiné národní parky neznají.

Zpravodaj zákona Bořivoj Šaraptka (TOP09) navrhl zamítnout zákon v prvním čtení. Tento návrh ale neprošel o tři hlasy, i když pro něj hlasovali téměř všichni poslanci klubů ODS, TOP 09 a většina nezařazených. Ze 145 přítomných poslanců bylo pro zamítnutí 70, zatímco proti 62, velká část poslanců se ale do hlasování nepřihlásila, nebo se zdržela.

Naopak pro postup do druhého čtení, respektive pro projednání zákona ve výboru pro životní prostředí, zvedla ruku téměř celá sněmovna napříč všemi stranami. Z přítomných 148 poslanců jich pro bylo plných 142. Proti hlasoval jediný poslanec - Jan Kubata z ODS.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha poslanci podpořili návrh zákona, jehož cílem je zrušit největší a nejcennější národní park a přeměnit jej na lunapark s hotely, lanovkami, sjezdovkami a golfovými hřišti. S národním parkem to ale prý nemá nic společného. "Velká většina území se má podle návrhu otevřít výstavbě a developerským projektům a řídit se pravidly lesního zákona, která platí pro komerční lesy určené k pěstování a těžbě dřeva," komentuje Bláha. Přitom cenná a turisty vyhledávaná šumavská příroda má význam pro celou střední Evropu.