Na tuto otázku neznám odpověď. Nevím totiž, v jaké podobě bude zákon o Národním parku Šumava (NPŠ) schválen, pokud bude schválen.

Je vícero důvodů k obavám. Do rozpuštění sněmovny byly ve hře tři základní návrhy zákona o NPŠ. Všechny směřovaly k jeho zkáze. Proč? Všechny předpokládaly tzv. bezzásahové zóny a tím i likvidaci lesů NPŠ i významné části lesů přiléhající Chráněné krajinné oblasti Šumava kůrovcem. Kůrovec sám ulétne sice jen asi 200 metrů, ale vítr často unáší roje kůrovců na vzdálenost 10 i 15 km, takže kůrovcová zkáza nepůvodních druhotných smrčin by byla při přijetí takového zákona zajištěná i v širokém okolí NPŠ.

Velkoplošné zničení lesních porostů nejen kůrovcem znamená na desetiletí drastické snížení až zánik mimoprodukčních funkcí tamních lesů klimatické, vodohospodářské, půdoochranné a rekreačně zdravotní a zásadní rozvrácení ekologické rovnováhy v regionu, což je zvlášť nebezpečné v čase sílících klimatických změn, proti kterým lidstvo není s to nic účinného podniknout.

V roce 2011 bylo v NPŠ podle jeho tehdejšího ředitele pana J. Stráského zničeno kůrovcem asi 20 % tamních lesů, především na hlavním hřebeni Šumavy. Návrh ministerstva životního prostředí předpokládal okamžité zavedení bezzásahových zón na pětině až čtvrtině území NPŠ, návrh Plzeňského kraje na více než třetině území NPŠ, návrh Hnutí Duha na více než polovině území NPŠ. Ten poslední zřejmě do sněmovny nedorazil. Pokud zákon o NPŠ bude obsahovat bezzásahové zóny, bude to zákon o ničení NPŠ, nikoliv o jeho ochraně. Pokud si bojovníci za zákon o NPŠ bez ohledu na politickou a světonázorovou příslušnost tuto základní skutečnost neuvědomí a hlavně ji nebudou respektovat (Hnutí Duha a tzv. stínová rada NPŠ mají ale v programu likvidaci lesů NPŠ kůrovcovým holožírem), bude zákon pro NPŠ smrtící.

Stávající nařízení vlády vcelku vyhovuje

Z legislativního hlediska do zřizovacího nařízení vlády ani zákona o národním parku určení bezzásahových zón a jejich rozsah nepatří. Pokud to umožňuje stav vyhlášeného národního parku, patří postup vzniku bezzásahových zón a jejich cílový rozsah až do prováděcích dokumentů. Není žádná tragédie, když správa Národního parku České Švýcarsko vypracovala a ministerstvo životního prostředí schválilo postupný vznik bezzásahovosti na území národního parku v průběhu asi 70 let. Totiž, konverze tamních nepůvodních invazních porostů borovic vejmutovek (jiné druhy stromů na části národního parku potlačila) komplikuje hrozba eroze tamních půd pískovcových skalních měst. Je to rozumný přístup orgánů ochrany přírody k rozvoji národního parku České Švýcarsko.

NPŠ byl uzákoněn nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb. Toto nařízení vlády neobsahuje bezzásahové zóny. Pro řádnou ochranu NPŠ nevytváří problémy. Jeho platnost nevyvolává pro NPŠ větší problémy. Zvůle správy národního parku Bavorský les (doma vychovala obrovské roje kůrovců, které po té napadly i lesy NPŠ), Hnutí Duha a jeho příznivců a za ministra Bursíka i správy NPŠ způsobily kůrovcovou kalamitu v NPŠ, bez ohledu na platnou legislativu.

Podle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. má být národní park zřizován zákonem. Současně jsou podle citovaného zákona tři české stávající národní parky Krkonoše, Šumava a Podyjí potvrzeny jako národní parky, na základě jejich vyhlášení příslušnými nařízeními vlády ČR z roku 1991. Mám za to, že absence zákona o NPŠ představuje málo podstatný legislativní nedostatek, poměrně málo významný vzhledem k četné jiné, horor legislativě ČR.

Návrh Plzeňského kraje reagoval na likvidátorství M. Bursíka a kol.

Návrh zákona o NPŠ Plzeňského kraje je téměř posedlý snahou znemožnit ministru životního prostředí a řediteli správy NPŠ zneužívání svých pravomocí proti NPŠ. Protože návrh vznikl za tragického řízení NPŠ M. Bursíkem (tehdy SZ), tato skutečnost nepřekvapuje. Snaha znemožnit ministru životního prostředí a jeho řediteli správy NPŠ zneužívat své pravomoci zákonem je ale zjevně mimo realitu. Ani v zákonu o NPŠ velmi potřebný zákaz bezzásahového režimu v zemi mafiánského kapitalismu (slovy jeho zakladatele) nezabrání případné arogantní vrchnosti konat dílo zkázy. Prostě, pokud budou občané volit škodnou, nesmějí se divit, že je kurník opakovaně pleněn.

Zelená či spíš kůrovcová správa NPŠ mezitím skončila. Je čas si přiznat, že není reální zákonem zabránit řediteli NPŠ zneužívat své funkce. Zákon musí jasně říci, že konverze druhotných smrkových monokultur (dnes mýtního věku) v NPŠ je otázka dvou generací stromů, tj. v podmínkách horské Šumavy 250-300 let. Zákon o NPŠ musí obsahovat dlouhé přechodné období, při kterém bude postupně měněna druhová skladba lesů směrem k přirozené a stejnověký les na les různověký. Úvahy některých ochránců »ponechat vše přírodě«, resp. kůrovci, jsou mimo realitu. V prvé řadě drasticky rozvrací ekologickou rovnováhu přírody Šumavy. Ve spojení se sílícími změnami klimatu jde o zjevný hazard, který může, ale nemusí skončit dlouhodobým odlesněním NPŠ.

Zásady zákona o NPŠ

Vzorem pro zákon o NPŠ by měl být zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko. Měl by zachovat stávající hranice NPŠ. Měl by uzákonit dlouhé přechodné období cca 250-300 let k postupné konverzi nepůvodních druhotných stejnověkých smrkových monokultur na různověký les přirozené druhové skladby za pomoci cílevědomé činnosti lidí při vyloučení bezzásahovosti v případě výskytu havarijních stavů. Pak zónování NPŠ nebude sudem střelného prachu. Měl by obsahovat spolupráci s místními obcemi a kraji. Problém lanovky by neměl řešit.