redaktorka
Po třech letech se s kamerou vracíme na místo činu. Tady, v Národním parku Šumava, v přírodně cenné lokalitě u Ptačího potoka, se odehrál opravdu zvláštní případ. Tehdejší vedení parku tu porušilo zákon, a pak si přizvalo policii, aby zasáhla proti občanům, kteří na toto porušení zákona přijeli upozornit. Jak plyne z pravomocného soudního verdiktu, i tyto zásahy policie byly nezákonné. Potřebná reflexe ale nepřichází.
MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí DUHA
Je neuvěřitelné, že ačkoli všechny kompetentní instituce včetně soudu potvrdily, že těžba, rozsáhlá těžba v oblasti Ptačího potoka a nakonec i na některých dalších místech byla nelegální, že policie zasahovala protiprávně, přičemž jenom náklady na ty policejní zásahy podle samotné policie byly více než jeden milion korun. Náklady, které vynaložila Správa národního parku na ty zásahy, ty přesahují v tom roce 2011 8 milionů korun, v dalším roce opět tam docházelo k nelegálním zásahům s náklady přes 12 milionů korun. A tady nebyla vyvozená žádná osobní zodpovědnost. Vždyť přece není možné, aby si politicky dosazený ředitel parku objednal zásahy policie, policie na jeho vlastně žádost začala zasahovat, aniž by si ověřila naše podání, kdy my jsme upozorňovali, že ta těžba je nelegální. Prostě nastoupily tam stovky příslušníků policejních jednotek, ale za tím je evidentní prostě politický diktát, politická objednávka a už jen z tohohle principu my chceme, aby ty věci byly dotažené do konce, aby byla vyřešena osobní zodpovědnost lidí, kteří o tom rozhodovali, a aby i do budoucna všichni lidé věděli, že si nemůžou dovolit na politickou objednávku takovýmhle způsobem rozhodovat proti demokracii, proti lidským právům a proti ochraně přírody.
redaktorka
Požádali jsme v této věci policejního prezidenta o rozhovor. Ptali jsme se, proč policie dosud nereflektovala rozsudek krajského soudu, který zásahy policie proti blokádě na Šumavě označil za nezákonné. Tisková mluvčí nám sdělila, že policie se vyjadřovat nemůže, neboť proti rozsudku podala kasační stížnost.
Jana MACALÍKOVÁ, tisková mluvčí, Policejní prezidium ČR
Krajský soud v Plzni v podstatě doplnil důkazní řízení a následně svým druhým rozsudkem znovu rozhodl, že shromáždění nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem. A odůvodnil to na 65 stranách textu. Proti tomuto rozhodnutí byla Policií České republiky podána kasační stížnost. A ve věci bude znovu rozhodovat Nejvyšší správní soud.
redaktorka
Takže teďko se k této věci nechcete vyjadřovat blíže.
Jana MACALÍKOVÁ, tisková mluvčí, Policejní prezidium ČR
No, tak z tohoto důvodu ani nemůžeme.
Jan ROVENSKÝ, Greenpeace
Ta reakce policie je skutečně pozoruhodná, protože podle zákona kasační stížnost nemá odkladný účinek. To rozhodnutí plzeňského krajského soudu je pravomocné, je vykonatelné a policie už v tuto chvíli je povinná se podle něj řídit. Takže neexistuje podle mě sebemenší důvod, proč by ho měla odmítnout komentovat. A zejména teda v tak vysoko profilovém důležitém případu, jako byl tento.
redaktorka
Takhle dnes vypadají místa nelegálních zásahů. Paseky s pokácenými kmeny jsou vyprahlé a zmlazení minimální. Naopak tam, kde díky blokádě stromy zůstaly stát, je půda vlhká a detailní pohled už teď odhalí množství malých smrčků. Některé stromy kůrovci odolaly a jsou plné šišek. Potvrdilo se, co vědci říkali. Kůrovec odezní sám. Kácení ekosystém jen poškodí.
MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí DUHA
Hnutí DUHA podalo trestní oznámení na poškození životního prostředí, ke kterému tou těžbou evidentně došlo, tam je 32 hektarů vykácené plochy. Podávalo na pachatele z řad Správy národního parku, je na policii, aby zjistila, kdo dal rozhodující příkazy. Ale zodpovědnost určitě nese tehdejší ředitel Jan Stráský a jeho tehdejší náměstek Jiří Mánek. Policie tu věc odložila. My jsme podali stížnost proti rozhodnutí policie. Zatím nemáme definitivní rozhodnutí o tom, jak policie a státní zástupci s tím případem naloží.
redaktorka
Policie odložila nebo zamítla také stížnosti a trestní oznámení proti postupu jednotlivých policistů v době blokády.
Jan SKALÍK, účastník blokády
Když jsem v listopadu 2011 byl na plzeňské inspekci policie nahlédnout do spisu, abych zjistil, jakým způsobem to moje trestní oznámení bylo zamítnuto, tak tam došlo k takové poměrně zábavné situaci, kdy jsem se bavil s tím inspektorem, který to zamítnul, on řekl, že mi umožní nahlédnout do toho spisu, ale pak tam došlo k nějaké při, kterou jsem slyšel jenom zdálky mezi ním a jeho nadřízeným. A on se vrátil s tím, že mi ani do toho spisu nemůže dát nahlédnout. Nyní jsme podali souhrnnou žalobu za 4 případy, které nám připadaly nejvážnější v celé té kauze šumavské blokády. Podali jsme to trestní oznámení na Nejvyšší státní zastupitelství v Praze. A věříme, že ono, respektive Generální inspekce bezpečnostních sborů už budou jednat tak, aby bylo provedené nezávislé šetření a nikdo nekryl své podřízené, tak jak si myslíme, že to bylo v tom prvním podání.
osoba
Jeden z policistů mi klekl na hrudník a současně se mě snažil zvednout, což doprovázel slovy, vstávejte, vstávejte. Tlačil mi nosní chrupavku do obličeje a hlavu k zemi.
osoba
Přišli s rozbrušovačkou. Jiskry mi začaly padat na ruce. Dostala jsem strach a křičela o pomoc, ale oni nepřestávali a řezali dál.
osoba
Jeden z příslušníků mi přišlápl vlasy. Upozornil jsem ho, ale když mě zvedali, na vlasech mi stáli dál, čímž mi nějaké vlasy...
osoba
Zvedali mě bolestivým hmatem za spodní čelist. Nějaká žena za páskou křičela, ať přestanou, a začala se modlit otčenáš. Na to policisté reagovali smíchem a pokračovali dál.
osoba
Úderem do oblasti hlavy či krku mě srazil k zemi. Těžko se mi dýchalo.
Jan SKALÍK, účastník blokády
Jeden den, když jsem byl vprostřed toho blokovaného území, bránil jsem tam jeden ze stromů, tak mě obestoupili policisté a víc jak 10 minut se mě snažili od toho stromu dostat takovým způsobem, že mě dusili, škrtili, a v podstatě já jsem se od toho stromu odpoutal v momentě, kdy měli nastartovanou motorovou pilu a hrozili tím, že ten strom nade mnou pokácí, což by ohrozilo nejenom mne, ale nakonec i je. Ta situace mně připadala velmi nestandardní, riskantní pro, pro všechny zúčastněné. A připadalo mně to zcela mimo rámec toho, jaké ohrožení já jsem tam mohl komukoliv nebo čemukoliv způsobit. Přišlo mně to prostě naprosto mimo jakoukoliv jejich pravomoc.
Alexandra MATEÁSKOVÁ, účastnice blokády
Mně se na to i těžko dneska jako vzpomíná, už je to, už je to doba, už je to přece jenom ty tři roky. Ale vlastně policisti se nechovali profesionálně. Docházelo tam k určitým prvkům šikany a i fyzickýho vlastně týrání, kterýho se oni nějak dopouštět nemuseli, protože ta blokáda byla postavená tak, že je to pasivní odpor a nenásilnou formou, jo. Takže my jsme jim nekladli žádný odpor, pouze jsme teda nechtěli odejít.
redaktorka
A vám přišli i rozbruskou řezat tu trubku, že jo.
Alexandra MATEÁSKOVÁ, účastnice blokády
Ano, no, no, no, já jsem vlastně byla připoutaná v takové trubce a oni vlastně nastoupili s rozbrušovačkou, se kterou ale jakoby není to úplně bezpečná věc, jo, to dělat vůbec jakoby. No, oni mně i vyhrožovali, že mi ty ruce uřežou a tak, takže jsem měla strach, no.
prof. Ing. Josef FANTA, expert na ekologii krajiny a lesa
Na místo jsme přišli právě ve chvíli, kdy jsem viděl, jak tam policie zpracovává jednoho pána do příkopu tak, že mu tlačili hlavu do trávy, aby nemoh ani křičet. A současně jeho dceru, která tehdy byla nezletilá, cpali do, do auta, které ji mělo odvést spolu s jinými protestujícími na policejní stanici k výslechu. Držela se ji její maminka, která tehdy do televize říkala, ona není plnoletá, já mám právo ze zákona jet s ní.
Tereza ČERMÁKOVÁ, účastnice blokády
Policista strhl mého tátu na zem a zakleknul ho tak, že mu zlomil žebro, které vlastně protože je to v místě, kde se kost srůstá s chrupavkou, tak to není vlastně srůstný místo, takže už to má jako doživotně. No, a když nás dovezli dolů, tak vlastně potom i časem jako přišel takovej ten šok z toho, co se stalo. Najednou si člověk uvědomuje, že z instituce, která ho tu má chránit, tak ho vlastně jako mu ubližuje, že jo, a to nejenom psychicky, ale i fyzicky prostě. Přišel takovej ten strach z toho, z tý, vlastně z tý nejistoty, kterou zažívá.
prof. Ing. Josef FANTA, expert na ekologii krajiny a lesa
Po několika krocích jsem se na ty dva policisty obrátil a říkal jsem jim, to vy nemůžete takovouhle situaci řešit nějak jinak. Slušnějším způsobem? Ten jeden se po mně podíval a odešel pryč. Ten druhý se na mě podíval s takovým, řekl bych, takovým jako provinilým obličejem. A říkal, no, víte, tiše říkal, my na to máme zadání a máme to jako rozkaz. No, a sebral se a odešel.
Jan SKALÍK, účastník blokády
To násilí, které tam bylo ze strany policejních složek, tak rozhodně překračovalo míru, která byla nutná v té chvíli. Ti lidé tam nekladli odpor, rozhodně proti těm policistům nijak neútočili.
Alexandra MATEÁSKOVÁ, účastnice blokády
Chtěli mě položit bokem na cestu, ale vlastně dostali rozkaz od toho velícího, že mě mají položit naopak vedle asi dva metry do té louže. No, takže to bylo vyloženě jako úmyslný jednání, který já jsem slyšela, jo. A s obličejem v blátě se to jako neposlouchá úplně dvakrát dobře, no. Možná čekali, že se o tom nikdo nedozví o těch jejich praktikách, ale já jsem nechtěla mlčet, a právě proto jsem to trestní oznámení podala a myslím si, že tak abysme k sobě mohli být navzájem prostě tady upřímní a žít spolu v jednom státě, je dobrý, když se člověk omluví, jo. A o nic víc mi nejde.
prof. Ing. Josef FANTA, expert na ekologii krajiny a lesa
Jistě by ze strany policie mělo přijít vysvětlení, jak vlastně se oni do té věci dostali, kdo jim dal zadání, kdo to objednal, jakým způsobem za to byli honorováni, a teprve nakonec omluva těm protestujícím. Ale to před ní, to zadání by tam mělo být přesně popsáno.
MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí DUHA
Plzeňským hejtmanem byl tehdy Milan Chovanec, dnešní ministr vnitra, a podle mého názoru není možné, aby o nasazení, takto masivní nasazení policie Plzeňského kraje nebyl dopředu informován. Milan Chovanec dříve vystupoval velmi aktivně pro kácení v Národním parku Šumava a jeho pozice v té věci by zasluhovala možná dalších otázek. A velmi by mě zajímalo, jak se k té věci pan ministr Chovanec staví nyní poté, co soud prokázal, že zásahy policie byly protizákonné.
redaktorka
Ministr Chovanec rozhovor z časových důvodů odmítl a konkrétním odpovědím na otázky se vyhnul. Ptali jsme se, zda byl tehdy jako hejtman požádán o souhlas k policejním zákrokům na Šumavě a jak a zda bude nyní coby ministr vnitra reflektovat rozhodnutí soudu, že policie tehdy jednala protizákonně. Ministr na to odpověděl.
redaktor /citace/
"souhlas k policejnímu zásahu jsem jako hejtman z logiky věci dát nemohl, neboť to může činit pouze zasahující velitel, který vyhodnocuje situaci namístě. O tom, zda byl zásah adekvátní, může rozhodnout pouze soud. A já ať už jako bývalý hejtman, nebo současný ministr vnitra jeho rozhodnutí respektuji."
Jan ROVENSKÝ, Greenpeace
Při výkonu přenesené působnosti si kraj může spolupráci policie vyžádat. Já samozřejmě nejsem důvěrníkem pana Chovance, takže nemám sebemenší tušení, jestli tam k nějaké podobné v iniciaci došlo. Nicméně stojí za to připomenout, že Plzeňský kraj, Jihočeský kraj byl vehementním podporovatelem tehdejšího vedení národního parku. Takže nechci spekulovat, jestli to tak bylo. Ale rozhodně nepředpokládám, že by to bylo opačně. Ministr vnitra mimo jiné nese politickou zodpovědnost za dodržování zákonnosti ze strany policie. On sice nemůže ingerovat do jednotlivých konkrétních případů. Ale to, že policie jako celek se chová zákonně, tak je jeho odpovědností. A v tomto případě bysem od pana Chovance očekával nějaké jasné slovo, kdy řekne, že rozsudek plzeňského krajského soudu respektuje a vyvodí z toho nějakou odpovědnost.
redaktorka
Ministr Chovanec nám k tomu dále napsal.
redaktor /citace/
"Jako hejtman jsem měl možnost vidět kůrovcem napadené úseky, kde ležely odumřelé stromy a byl to smutný pohled. Šumava je cíl turistů. A upřímně, kdo by se jezdil dívat na mrtvou krajinu? Často jsem mluvil s lidmi, kteří na Šumavě žijí a pro něž je turistický ruch zásadním zdrojem obživy. Takže už jako hejtman jsem se přiklonil na jejich stranu a deklaroval jsem, že se má situace ohledně kůrovce řešit zákonným způsobem. Jinými slovy. Uznávám právo ekologů na protest, nicméně v mezích zákona."
MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí DUHA
Milan Chovanec jako hejtman říkal, se proti kůrovci má postupovat zákonným způsobem, tak proč tedy ten nezákonný způsob policie a správy parku nějak nezastavil? Teď jako ministr vnitra říká, že se mají respektovat soudní rozhodnutí. Tak proč na základě soudních rozhodnutí nevyvodí důsledky? Také mě překvapuje, že pan ministr používá podobných slov jako správa parku v době blokády, kdy si najímalo PR agenturu Bison & Rose pro to, aby přesvědčovala lidi, že jde o boj s kůrovcem a ne o těžbu dřeva. Mluví o mrtvé krajině, která odradí turisty a místní přijdou o chleba, tak takovéhle nesmysly jsou dávno vyvrácené nejen renomovanými vědeckými studiemi, ale nakonec i turisty samotnými, kteří na Šumavu za divokou přírodou jezdí.
redaktorka
Na stránkách ministerstva jsme mezi poradci ministra Chovance v oblasti strategie a komunikace našli jméno Miloš Růžička, stejná osoba šéfuje reklamní agentuře Bison & Rose, tedy právě té, která v době šumavské blokády vytvářela nezákonnému postupu pozitivní mediální obraz.
prof. Ing. Josef FANTA, expert na ekologii krajiny a lesa
Jak může stát žádat důvěru občanů, když si prostřednictvím svých lidí a institucí zadává takovéhle zakázky, které manipulují povědomí lidí. A navíc, když se nakonec ukáže, že jde vysloveně o podvod a lež. A vycházeli jsme původně jenom z toho, že pan Stráský si najal jenom tu policii, na kterou ty náklady na ní prej byly asi jeden milion korun. No, ale teď se ukazuje, že ty náklady na zpracování celého toho promyšleného programu byly mnohem vyšší. Ta agentura to samozřejmě nedělala zadarmo. No, a já se ptám, kdo ty peníze zaplatí? To byly i moje peníze a každého z občanů téhle té země. A já chci mít ty peníze zpátky. Já nechci podporovat státní instituce v jejich podvodech.
