logo Silvarium tisk

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Polsko stále nerespektuje předběžné opatření Evropského soudního dvora z konce července a v Bělověžském pralese pokračuje v těžbě dřeva. V pondělí proto Evropská komise oznámila, že požádá soud, aby Polsko pokutoval.

redaktorka
--------------------
Žijí tady zubři, vlci, vzácní ptáci i hmyz. A teď v lese s až 9 tisíc let dlouhou historií pracuje těžká technika. Podle polského ministra životního prostředí kvůli kůrovci. Odpůrci těžby za ní vidí spíš ekonomické zájmy.

Jan SZYSZKO, polský ministr životního prostředí /31. 7. 2017/
--------------------
V Bělověžském pralese i oblastech Natury 2000 probíhají pouze práce spojené s plněním ochranných opatření.

Jan SKALÍK, environmentalista
--------------------
Kůrovec napadá pouze smrk a smrků je v Bělověžském pralese jednom 17 procent. Takže i kdyby se rozšířil maximálně, tak v podstatě nemůže postihnout celý ten prales.

redaktorka
--------------------
Environmentalista Jan Skalík proti kácení stromů protestoval přímo v polském pralese. Proti těžbě jsou nejen příznivci ekologických organizací, ale i odborníci z Polska i celé Evropy.

Jan SKALÍK, environmentalista
--------------------
Podle mého názoru je situace v Bělověžském pralese tak důležitá, protože se jedná o nejzachovalejší evropský nížinný prales. Podobný takový prales na v podstatě tisíce kilometrů okolo nemáme.

redaktorka
--------------------
Bělověžský prales se rozkládá na téměř 1 500 kilometrech čtverečních mezi Polskem a Běloruskem. Chrání ho zápis do UNESCO i evropské směrnice Natura 2000. Právě ty podle Evropské komise Polsko těžbou porušuje. Samo totiž nejvíc chrání jen malou část pralesa coby národní park. Ve zbytku území se dřevo kácí.

Vojtěch VOMÁČKA, kat. práva živ. prostředí a pozemk. práva, PrF. MU
--------------------
Komise v prvním sledu vyčítá Polsku, že porušuje závazky, které pro něj vyplývají z ochrany soustavy Natura 2000. Ve druhém sledu teď především vadí komisi, že Polsko nepřestalo s tou činností a že tedy nečeká, až soudní dvůr vynese rozsudek, zdali tu povinnost porušuje, nebo neporušuje.

redaktorka
--------------------
Těžbu povolilo Polsko už vloni v březnu. Letos se stroje dostaly do nejstarších částí pralesa a vyvolaly tak blokády a protesty odpůrců. Lesníci už vykáceli na 100 tisíc stromů.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším dalším hostem je Veronika Tomoszková z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, odbornice na právo životního prostředí. Hezký večer.

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Dobrý večer.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Polsko je suverénní stát. Odkud má Evropská unie pravomoc zasahovat do jeho autonomního území?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Tak v prvé řadě tady je třeba si uvědomit, že Polsko není jenom suverénním státem, ale je také členským státem Evropské unie. A jak již, jak již zaznělo v těch předešlých reportážích, tak Bělověžský prales je součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. A právě z naturových směrnic, které tuto soustavu zakládají, vyplývá pravomoc Evropské unie se tímto zabývat.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
V současné době Polsko nerespektuje vydané předběžné opatření. Můžeme vůbec předpokládat, že bude respektovat konečné meritorní rozhodnutí vydané soudním dvorem?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Já se domnívám, že můžeme předpokládat, že Polsko bude respektovat. Už vzhledem k tomu, že teď v této fázi řízení, kdy Evropská komise požádala o uložení předběžného opatření spočívajícího v zákazu, Evropská komise žádá o uložení finančních sankcí. Tak předpokládám, že se snaží vyvinout tlak na, na Polsko, aby zákaz respektovalo.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké ty finanční sankce Polsku hrozí?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Jednak, jednak hrozí už v této předběžné fázi a jednak hrozí i jako součást toho řízení o porušení povinnosti členského státu, jehož, jehož, které vlastně Evropská komise zahájila současně s tím návrhem na uložení předběžného, předběžného opatření.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou to pouze finanční sankce, které zmiňujete nebo jsou tam i jiné?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Určitě, určitě Evropská komise má i možnosti vyvíjení, vyvinout určitý diplomatický tlak na Polsko. Například jako jsme byli svědkem v České republice v minulém roce, kdy, kdy byla sledována novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, kdy Česká republika měla naplnit povinnosti vyplývající z evropských předpisů. A ten diplomatický tlak spočíval v tom, že Evropská komise hrozila, hrozila zastavením, zatavením evropských dotací.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se přece jenom ještě vrátím k Polsku. Jak může Evropská unie donutit Polsko konat?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Tak jednak, jednak těmi finančními sankcemi v rámci řízení o porušení povinnosti členského státu, ale samozřejmě jak už jsem říkala, i tím diplomatickým tlakem.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
A co když nastane situace, že Polsko zkrátka řekne, že ty finanční sankce nezaplatí. Co potom?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Já doufám, že k tomu nedojde.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže neexistuje na evropské úrovni nějaký výkon rozhodnutí nebo exekuce?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Nevím o tom.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
A v jakém časovém horizontu můžeme očekávat toto konečné rozhodnutí?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
No, konečné rozhodnutí soudu, ve kterém ten soud v podstatě řekne, zda došlo k porušení, k porušení evropského práva členským státem, v průměru trvá asi 2 roky. A žaloba, žalobu komise podala v červenci letošního roku.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Což je poměrně dlouhé časové období. Co se může nebo co nastane po tom, když ten les bude vykácen? Když ta příroda bude nenávratně zničena?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
No, tak samozřejmě dojde k poškození, k poškození té lokality, která je součástí Natura 2000. Samozřejmě v tomhle tom případu dochází, by mohlo dojít i k tomu, že ta lokalita bude vyřazená ze seznamu světového dědictví UNESCO, jehož je také součástí od roku 93. Takže tam jako já předpokládám, že by mohlo dojít k velmi, k velmi závažným škodám na té, na té přírodě, která je velmi cenná v této lokalitě.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
A je podle vás ta situace natolik vážná, že toto hrozí?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Domnívám se, že ta situace je natolik vážná už i vzhledem k tomu, jaké parametry vlastně předpokládá ministr životního prostředí v aktualizaci toho lesního hospodářského plánu, ke kterému došlo v minulém roce, kde ministr v podstatě předpokládal, že ta těžba v té lokalitě se zvýší třikrát oproti původnímu plánu.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
A byly podle vás vyčerpány všechny právní prostředky, které jsou k dispozici? Nebo ještě nějaké připadají v úvahu?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Já se domnívám, že Evropská komise naznačila, naznačila tím, že ta, že ta situace je vážná už tím, že zažádala o to předběžné opatření, protože v oblasti práva životního prostředí nebo z oblasti ochrany životního prostředí tady tohle to se stalo pouze třikrát v minulosti, že komise požádala o to předběžné opatření. A jedenkrát už teda k tomu došlo i v případě Polska před 10 lety.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
UNESCO uvedlo, pokud polská vláda okamžitě mýcení nezastaví, tak může být prales zařazen na seznam světového dědictví v ohrožení. Co by to znamenalo v tomto případě?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
No, to je zajímavá otázka. To zařazení, zařazení těch, těchto, zařazení na seznam toho přírodního dědictví v ohrožení je velmi jako výjimečná situace. Výbor světového dědictví UNESCO naznačil, že by k tomu pokud nebude zastaveno to kácení, mohlo dojít v roce 2019. Jaký vliv to má, v podstatě by to mohlo znamenat pro Polsko mezinárodní ostudu, že teda tahle ta lokalita, která je v Polsku jediným, jediným, jedinou lokalitou zařazenou na seznam přírodního dědictví, nikoli kulturního dědictví, ale přírodního dědictví UNESCO, tak že by vlastně o tuto lokalitu přišlo. Ale paradoxní je to, že ten, že podle úmluvy o světovém dědictví UNESCO ty lokality, které jsou zařazeny na seznam těch ohrožených, ohrožených lokalit, tak mohou dostat finanční, finanční podporu právě na, právě na nápravu.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Podobné spory se v minulosti vedly i v České republice a o tom, jestli kácet na Šumavě stromy zasažené kůrovcem, nebo nekácet. Můžete říci, v čem je ta situace podobná nebo stejná jako v Polsku? A v čem se naopak liší?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Já se domnívám, že ta situace je jiná, jiná, jinakostí té lokality, protože ten Bělověžský prales, jak už zaznělo v reportáži, tak se skládá z původních, původních porostů primárně listnatých lesů, smíšených lesů a toho, toho smrkového porostu je tam pouze 17 procent. To znamená, že ta kůrovcová, tam nenastává kůrovcová kalamita jako v podstatě, jako se o ní bavíme na Šumavě. Takže ta situace je v tomhle tom jiná.

Lucie MOHYLOVÁ, moderátorka
--------------------
Právně jiná nebo pouze jde tam o to, že tam jsou jiné stromy, jiné druhy stromů? Ale z toho prvního hlediska je ta situace podobná?

Veronika TOMOSZKOVÁ, Katedra správ. práva a fin. práva, PrF UPOL
--------------------
Z toho, z toho právního hlediska je ta situace podobná, protože i Šumava samozřejmě má lokality, které jsou součástí Natura 2000. Takže i na Šumavě by teoreticky mohla nastat podobná, podobná situace. Ale ten, ta situace toho Bělověžského pralesa je ještě jiná v tom, že je to prales, že je to původní, že je to původní, původní les, kde...

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě