Až do neděle se bude pracovat na odstranění škod po vichřici na vyhledávaných cestách k Prášilskému jezeru a na Poledník. Správci parku chtějí vyvrácené stromy využít v souboji s kůrovcem.

PRÁŠILY Jednu kalamitu proti druhé plánuje využít Správa Národního parku Šumava. Stromy, které na minulý týden vyvrátila vichřice, mají totiž posloužit v podstatě jako pasti na kůrovce.

„Stromy zůstanou ve všech zónách ležet na zemi, kde do nich postupně bude nalétávat kůrovec a odvezou se během léta,” prohlásil mluvčí Správy Národního parku Šumava Pavel Pechoušek.

Vichřice natropila nejvíc škody u Prášil a u Srní. Pro méně fyzicky zdatné návštěvníky tak ještě o víkendu bylo nedostupné vyhledávané Prášilské jezero. Cestu k němu totiž zatarasily padlé stromy. Zatímco pro odrostlejší děti bylo zdolávání překážek rozptýlení, menší děti museli přes klády přenášet rodiče.

Turisté musí být velmi opatrní

Správa parku vyzývá turisty ke zvýšené opatrnosti. Do neděle navíc musejí návštěvníci Šumavy počítat a komplikacemi na hlavních turistických cestách u Prášil. Bude částečně omezený provoz na trase Slunečná – Liščí díry – Prášilské jezero a na trase Slunečná - Poledník. „Pracovníci parku tam budou odstraňovat následky větrné kalamity,” upozornil Pechoušek. Ten uvedl, že účet za vichřici ještě nebyl podtržen a celkové škody budou známy nejdřív ve čtvrtek.

Dvacet tisíc polámaných stromů

Zatímco při prvních odhadech následků vichřice správci mluvili o zhruba 15 tisících polámaných a vyvrácených stromech, dnes už uvádějí číslo 20 230.

Ekologičtí aktivisté a vědci, kteří kritizují současné vedení správy parku upozornili, že v nepřísněji chráněných oblastech Šumavy by stromy padlé kvůli vichřici měly zůstat ležet.

„Pokud je budou odvážet, budeme protestovat. Zákon říká, že i v takových případech správa parku potřebuje mít povoleny výjimky,” argumentuje ekolog Mojmír Vlašín. Ten zdůrazňuje, že i vítr a kůrovec jsou přirozené jevy. „A tento princip je třeba uplatňovat na všechny bezzásahové oblasti.

Nejvíc stromů, téměř 13 tisíc, padlo v oblasti Srní. „Padlo opravdu hodně a tentokrát mezi nimi bylo i poměrně dost listnatých. Zdaleka ještě není všechno v pořádku, není všechno uklizené. Ale cesty pro turisty jsou volné. Největší katastrofa to prý byla u Prášilského jezera,” uvedla starostka obce Ivana Pěčová.

Ta je přesvědčena, že disciplinovaným návštěvníkům oblasti nic nehrozí. „Pokud ovšem budou chodit po značených cestách. Mimo ně je to už na jejich vlastní nebezpečí,” sdělila Ivana Pěčová.