Tak především: pramen Vltavy nevyschl. Přestala téci voda z trubky do uměle vytvořené studánky, ke které chodí turisté v domnění, že vidí pramen Vltavy.
Senátor Tomáš Jirsa (ODS) v Neviditelném psu ( zde ) opět, slušně řečeno, mystifikoval čtenáře, tentokrát šířením poplašné zprávy o vyschnutí pramene Vltavy. A prý je za to spoluzodpovědné Hnutí Duha, když ponecháním lesů v národním parku přírodě uschly kvůli kůrovci staré smrky okolo pramene. To je hodně silné obvinění.
Tak především: pramen Vltavy nevyschl. Přestala téci voda z trubky do uměle vytvořené studánky, ke které chodí turisté v domnění, že vidí pramen Vltavy. Hlavní pramen Vltavy ale i nadále vytéká z níže položeného rašeliniště a je posilován řadou pramínků ze svahu Černé hory. Jeden z těchto menších pramínků nyní přestal dodávat vodu do trubky, která vede pod zemí k „turistické" studánce. Nakonec se zjistilo, že trubka je ucpaná, což si nikdo ze šiřitelů zprávy o vyschnutí pramene Vltavy a obviňování ekologů předem neověřil.
Ale i kdyby nebyla - samozřejmě, že v tom extrémním suchu prameny vysychaly. Viděli jsme to všude. A naplní-li se prognózy globálních změn klimatu, budou taková sucha čím dál častější. Dávat za vinu vyschnutí jednoho z pramenů Hnutí Duha byla samo o sobě účelová lež jako věž, nad kterou mnohý čtenář jen zakroutil hlavou. Kdyby totiž byly stromy napadené kůrovcem kolem pramene Vltavy vykácené, jak prosazoval senátor Jirsa, a vznikla tam další velká holina, vody by bylo ještě méně. Půda alespoň částečně zastíněná suchými stromy totiž zachovává svou soudržnost a schopnost vázat vodu, kdežto půda na holině je vystavená přímému slunečnímu žáru a její struktura se rozpadá.
Příčinu dnešního stavu lesů u pramene Vltavy je třeba hledat v období ještě před orkánem Kyrill - v nerozumných těžbách pod vrcholem Černé hory v devadesátých letech. Vzniklé holiny pak rozšiřoval vítr, opakovaly se polomy, které dosáhly až ke zbytku pralesa nad pramenem Vltavy. Orkán Kyrill to pak dovršil. Kdyby se tehdy v roce 2007 polomy opět vytěžily, nenastoupil by možná kůrovec, ale rozšiřovaly by se dál holiny větrem. Šance na zachování „zeleného lesa" tam už tehdy nebyla.
Pro přírodu v národním parku je mnohem lepší ponechat uschlé stromy stát, aby chránily půdu i mladé stromky, které pod nimi vyrůstají, než napadené smrky vytěžit. Z kácení, které prosazuje senátor Jirsa, mají prospěch jen těžařské společnosti. Chceme-li, aby krajina lépe hospodařila s vodou, nedělejme v lesích holoseče. V národním parku nechme přírodě svobodu a v ostatních hospodářských lesích provádějme těžbu dřeva šetrně.
Zjištěním ucpané trubky ale ztrácí další debata nad „vyschlým" pramenem Vltavy smysl. Slušný člověk by se v takové situaci za vyřčená obvinění rychle veřejně omluvil.
Jaromír Bláha
