Ukládat peníze do přírodních zdrojů má podle expertů smysl kvůli jejich omezenému množství.
Trvale rostoucí ceny nemovitostí a zhoršující se podmínky při získávání hypotéky přiměly drobné investory do nemovitostí hledat nové příležitosti. Jednou z možností, kam uložit peníze, jsou podle odborníků zemědělská půda, lesy a vodní zdroje.
Jak vyplývá ze statistik realitněporadenské společnosti Farmy. cz, která se specializuje na zemědělské nemovitosti, cena zemědělské půdy od roku 2004 strmě rostla a její hodnota se do loňska více než ztrojnásobila. Loni se prodávala za tržní ceny v rozmezí 15 až 40 korun za metr čtvereční.
Nejdražší je půda na střední a jižní Moravě, Hradecku, Jičínsku, Pardubicku a Nymbursku. Vyšší ceny jsou také v blízkosti Prahy a u západních hranic Česka.
Investice do zemědělské půdy je však vhodná hlavně pro lidi, kteří chtějí uložit své prostředky dlouhodobě a stačí jim roční výnos na úrovni 1,5 procenta z hodnoty investice. Podle jednatele realitního portálu videobydleni.cz Jakuba Veverky je cena českých přírodních aktiv stále pod úrovní cen na západ od našich hranic. „Investování do půdy není v Česku běžné. Do půdy většinou investují v řádech vyšších desítek milionů dlouhodobí investoři kvůli diverzifikaci portfolií," vysvětluje Veverka. Omezený objem neobnovitelných zdrojů je ale podle něj zárukou budoucího zisku.
Regulace rozhodne o ceně
Letos však odborníci růst cen půdy neočekávají. „Vzhledem k nejistotě ohledně dalšího vývoje cen nelze aktuálně počítat s jistým ani rychlým zhodnocením investice do zemědělské půdy," tvrdí majitel Farmy. cz Jaroslav Urban. Negativně může ceny ovlivnit hlavně schválení regulací na trhu s půdou.
Jednou z nich je zavedení předkupního práva pro zemědělce a stát. To navrhovali v loňském roce zástupci větších zemědělských podniků – Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR – kvůli tomu, aby pole zůstala zachována pro zemědělské využití. Předkupní právo mělo zajistit, že vlastník nabídne pozemek přednostně k odprodeji státu nebo takzvanému oprávněnému uživateli – například pachtýři nebo nájemci. Teprve v případě, že by o půdu neměli zájem, by mohl jednat s jiným kupcem.
Návrh zákona sice loni neprošel, přesto se očekává, že snahy o regulaci budou pokračovat. A obecně lze předpokládat, že každá nová regulace bude mít negativní dopad na tržní cenu půdy. Společnost Farmy. cz například ve své nedávné analýze předpokládá, že už letos poklesne zájem nezemědělských investorů. Negativní dopad na cenu půdy má i to, že se na trhu objevili spekulativní nezemědělští investoři, kteří hromadně obesílají vlastníky a nabízejí jim odkup půdy. Nabízené částky jsou téměř vždy pod tržní cenou.
Na neefektivitu krátkodobých spekulací se zemědělskou půdou upozorňuje Petr Petřík ze sdružení Platforma pro krajinu. „Krátkodobá vidina zisku z půdy nás přivedla do stavu, kdy máme čtyři procenta našeho státu přikrytá zpevněnými plochami a ročně probíhá až pět tisíc hektarů záboru zemědělské půdy, přičemž 80 procent zemědělské půdy skončí v pronájmu," uvádí Petřík. Podle něj se vytrácí vztah k půdě a k jejím mimoprodukčním užitkům.
Les není jen o těžbě dřeva
Ani lesy nejsou vhodné pro ty, kteří by chtěli vidět zisky okamžitě, nabízejí však dlouhodobě větší potenciál než zemědělská půda. Podle lesnického speciality Aleše Erbera je investice do lesní půdy přes dlouhou produkční dobu lesů vysoce výhodná. „Je to proto, že cena půdy roste a na půdě navíc přirůstá dřevo. Kromě toho lesy produkují vedle dřeva i takzvanou mimoprodukční funkci (rekreace, vodoochrana)," uvádí Erber s tím, že kdyby společnost uměla či chtěla ocenit mimoprodukční funkci, tak by cena lesů ještě vzrostla.
To by podpořilo vlastníky lesů, kteří nyní doplácejí na nižší ceny dřeva z důvodu kůrovcové kalamity. „Pokud vlastníte více než pět set hektarů lesů, můžete si založit vlastní honitbu a provozovat myslivost, což hodnotu lesa ještě zvýší," dodává Erber.
Podle zkušeností realitních kanceláří Re/Max kupovali lesní pozemky v předešlých letech zejména lesáci, majitelé pil a dřevozpracujících podniků. V posledních dvou letech se ale začala zvyšovat poptávka koncových zákazníků, kteří lesní pozemky kupují jako dlouhodobou investici či k uložení volných finančních prostředků.
„Pro tyto klienty není nejdůležitějším kritériem skladba lesa, jeho stáří, možnost okamžité těžby, ale dbají spíše na lokalitu lesa, která by měla být v jejich regionu, kupní cenu a budoucí perspektivu," tvrdí Martin Valigura z Re/Max Quality. Objevují se ale i kupci, kteří mají zájem o pozemky navazující na jejich vlastnictví. A právě ti se snaží získat větší celek s vyšší tržní hodnotou.
Zemědělská a lesní půda, případně vodní zdroje, jsou podle zprávy České bankovní asociace z loňského roku po nemovitostech k bydlení a vkladech třetí nejvýznamnější položkou majetku českých občanů. Hodnota přírodních zdrojů, které Češi vlastní, dosáhla v loňském roce podle asociace 1,4 bilionu korun.
